Krávy nadopované růstovým hormonem jsou zelenější  
Ze studie provedené na Cornell University vyplývá, že aplikací růstového hormonu dojnicím se zvýší užitkovost, ušetří se náklady, skot vyříhá a vypšouká méně skleníkových plynů a tudíž se výroba mléka stane výrazně ekologičtější.

 

 

Zvětšit obrázek
Budeme rbST používat pro jeho ochranu životního prostředí,...


Chov skotu na mléko vyžaduje velké koncentrace zvířat, rozlehlé plochy pozemků pro pěstování krmiv a s tím spojené nároky na energii. Skot ošetřený růstovým hormonem zvyšuje užitkovost až o 15%. v USA se do krav tento hormon píchá již 15 let. 

 

Pozor! Nezaměňovat zde zmíněný růstový hormon s nechvalně proslulým dietylstilbestrolem - syntetickou látku s hormonálním účinkem pohlavního hormonu, která je pro použití u skotu celosvětově zakázána. V tomto případě jde o skutečný růstový hormon skotu, neboli o látku jež je tělu krav vlastní, jehož použití je z pohledu lidské výživy bezpečné. Proto má hormon ve svém označení slůvko „bovinní“ a ve zkratce pak malé „b“ (bST). V poslední době se hormon vyrábí pomocí geneticky upravených bakterií a proto se budeme setkávat v jeho označení ještě s malým písmenem „r“.  Na ampulích, které jsou určeny pro americký trh, je tedy na štítku napsáno rbST.

 

 

Čtyřčlenný výzkumný tým z Cornellovy University porovnal užitkovost stád, jimž chovatelé dávají injekce růstového hormonu s užitkovostí chovů klasických. Vyšlo jim, že stejné množství mléka, jaké nadojí populace jednoho milionu neošetřených krav, dá somatotropinem ošetřené stádo, které má o 157 000 hlav méně.

 


Chovateli využívajícímu tuto technologii tedy stačí z zajištění dodávek méně zvířat. Méně zvířat znamená menší náklady na stavbu a udržování kravína. Další úsporou  je menší spotřeba drahých komponent krmné dávky. V případě výše zmíněného milionu krav jde konkrétně o úsporu 491 000 tun obilí a 157 000 tun sojového šrotu. Potřeba všech krmiv dohromady klesne u ošetřeného stáda o  2 300 000 tun. Menší počet zvířat s úsporou krmné dávky ale představuje ještě další ušetřené náklady, neboť se nemusí obdělat 219 000 hektarů orné půdy. Navíc obiloviny, jak známo, nejsou pro pole zrovna tou nejlepší plodinou. Při jejich pěstování dochází k erozi půdy. V tomto případě eroze půdy odpovídá úbytku 2,3 milionům tun ornice ročně.

 

 

Zvětšit obrázek
Pokud by se u našich krav (410 000 dojnic) zavedlo používání růstového hormonu, představovalo by to snížení „uhlíkové stopy“ odpovídající odstavení 164 000 automobilů, produkci 123 milionů stromů, úspory spojené s obděláváním 90 000 hektarů orné půdy a s tím spojenou úsporu nafty potřebné k setí, hnojení, orbě...

Z dalších výpočtů vyplynulo, že na každý milion hormonem ošetřených krav by se snížila produkce skleníkových plynů následovně: oxidu uhličitého o 824 milionů kg, metanu o 41 milionů kg  a oxidu dusného o 96 000 kg.
Použití růstového hormonu snižuje produkci oxidu uhličitého (neboli uhlíkovou stopu) v takovém rozsahu, že kdybychom stejného efektu chtěli dosáhnout jiným opatřením, tak na každých milion krav bychom museli vyřadit z provozu 400 000 osobních automobilů, případně eliminovat škodlivé dopady výsadbou 300 milionů stromů.

 

 

 

Zvětšit obrázek
...nebo ho zavrhneme kvůli tomu, že je produktem GMO?

V USA v loňském roce farmáři chovali 9,2 milionů krav. To znamená, že v případě plošného použití by pro celé USA bylo potřeba uvedená čísla vynásobit devíti. Chovatelé v České republice mají dojných krav téměř půl milionu. Úvahy o nasazení přípravku rbST v ČR jsou zatím plané. Na rozdíl od USA není používání somatotropního hormonu u nás povoleno.
 


Podle Judith L. Capperové, první autorky publikace, zveřejněné ve sborníku americké akademie věd,  by hromadné zavedení aplikace hormonu krávám  zlepšilo farmářům šance na trvalou udržitelnost jejich hospodaření. Došlo by ke zlepšení situace s okyselováním spodních vod, přispělo by to k omezení výskytu řas v řekách, rybnících, a snížila by se produkce plynů přispívajících ke globálnímu oteplování.

Aplikace hormonů je výrazným intenzifikačním faktorem. Razantně zvyšuje užitkovost zvířat a současně snižuje nepříznivé dopady na životní prostředí spojené s produkcí skleníkových plynů, potřebu fosilních paliv, vody a orné půdy. Američané již jeho výhod využívají. Zbytek světa se přidá, jakmile se dostatek potravin stane ještě větším problémem. Zřejmě už to začalo, protože bovinního somatotropního hormónu se již několik let ve světě vyrábí mnohem více, než kolik ho je americký trh schopen absorbovat...


Pramen: Judith L. Capper, Dale E. Bauman, Euridice Castaneda-Gutierrez, and Roger A. Cady. The Environmental Impact of Recombinant Bovine Somatotropin (rbST) Use in Dairy Production. Proceedings of the National Academy of Sciences, June 30, 2008

 

 

Datum: 02.07.2008 08:21
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz