Zvětšit obrázek

Diamanty z Jack Hill možná posunou vznik života na Zemi o 700 milionů let nazpět.

Důkazem, který posunuje počátky života na Zemi o 700 milionů let mají být droboulinké diamanty uvězněné uvnitř krystalů zirkonu. Tento artefakt vědci našli v západní Austrálii. Zmíněné diamanty by měly být nejstaršími pozůstatky uhlíku pocházejícího z živé hmoty. Objev vysokých koncentrací izotopu 12C, také nazývaného „lehký“ uhlík, je pozoruhodný tím, že je spojován s organickou hmotou a životem. Jiné vysvětlení pro něj zatím nemáme.

Alexander Nemchin z oddělení aplikované geologie na Curtin University of Technology a vedoucí projektu, který diamanty z lehkéhouhlíku objevil, si je vědom toho, že zveřejněním těchto názorů nyní rozpoutá bouřlivou diskusi o vzniku života na Zemi. Je však přesvědčen, že k tomu má pádný důvod podložený fakty. Jde o výsledek dlouhodobé systematické práce. Vědci pracující na jiném, starším projektu, našli v roce 1983 mimořádně staré krystaly zirkonu. Šlo o nález ve skalách mezi osadami Meekathara a Carnarvon, zhruba 800 km severně od města Perth.

Dr. Alexander Nemchin: „Jde o nejstarší dosud objevený nález „lehkého“ uhlíku pozemského původu.“

O dvacet let později byl v tamních dolech objeven nejstarší diamant. I u tohoto nálezu tehdy asistovali mnozí členové nynějšího výzkumného týmu. Dáním dohromady všech těchto poznatků vedlo nyní k sepsání publikace v níž je  nastíněno posunutí hranice možného vzniku života. Článek vyšel v časopisu Nature a jsou pod ní podepsáni: Alexander Nemchin z Curtin University. Martin Whitehouse ze Swedish Museum of Natural History, Martin Menneken a Thorston Geisler z University of Munster’s Institute of Mineralogy a profesoři Pidgeon a Wilde z Curtin University’s Applied Geology Department. Pikantní na celém objevu je, že původně vědci „jen“ zkoumali staré zirkony.
 

Zirkonové krystaly z Jack Hills, podobné tomuto, uvěznily diamanty, jejichž stáří bylo možno stanovit na 4,2 miliardy let. Vzhledem k obsahu lehkého izotopu uhlíku je vědci považují za možné nejstarší známé pozůstatky pozemského života. (Kredit: Wikimedia)

Momentálně uznávané důkazy existence dávného života sahají zpět v čase nejméně 3,5 miliardy let. Jde o pozůstatky jednobuněčných organismů, které nevyžadovaly pro svou existenci kyslík. Objev „lehkého“ uhlíku v krystalech z Jack Hills ale nyní vznesl otázku - neexistovaly jednoduché formy života na Zemi ještě o 700 milionů let dříve?

Vědci interpretují nález vyššího poměru „lehkého“ uhlíku v prastarých zirkonech jako jednoznačný chemický marker, který  možnou biologickou aktivitu v době krátce po zformování Země, opodstatňuje.

Svůj názor výzkumníci podpírají o izotopové složení 22 diamantových a grafitových inkluzí z 18 zirkonových zrn, jež pochází ze zmíněných dolů v Jack Hills.

Nález naboural naše současné představy o tom, co se dělo a jaké procesy probíhaly v samém počátku historie Země. Život na Zemi se zřejmě objevil ještě před obdobím silného meteoritického „bombardování“, které je považováno řadou vědců  za startovací čáru vzniku života na Zemi.

„Pokud by zde nastolené závěry Nemchinova týmu měly být chybné, pak by musel  existovat nějaký jiný a nám dosud neznámý mechanismus vzniku „lehkého“ uhlíku z té doby. Dosud totiž platí, že „lehký uhlík = život“ (rozuměj relativně vyšší obsah lehkého izotopu uhlíku).

I když tento výzkum přinesl mnoho otázek, měl by přispět k lepšímu porozumění vývoje naší planety a možná i k onomu pomyslnému posunu  počátku vzniku života mnohem, mnohem dál do šerého dávnověku.

Zdroj: Curtin University