Náboženství činí lidi obětavějšími a velkodušnějšími,… ale jde to i bez něj  
Podle výzkumníků z University of British Columbia (UBC), kteří analyzovali data z posledních třech desetiletí sociologických průzkumů, víra v Boha vzývá lidi, aby pomáhali, byli obětaví, čestní a velkodušní, ale to funguje jen za určitých psychologických a sociálních podmínek.ˇ

 

Věřící lidé jsou v porovnání s ateisty pravděpodobně mnohem častěji ponoukáni k sociálnímu cítění a jednání, které prospívá ostatním, tedy společnosti. Takové vyzývání k jednání ve prospěch společenství a na vlastní náklady padá na úrodnou půdu zejména tehdy, když to podporuje sebeúctu jedince nebo když jsou zbožné myšlenky „oveček“ čerstvě aktivovány slovy jejich „pastýře“, to tvrdí sociologové z UBC Ara Norenzayan a Azim Shariff. Jejich dokument “The Origin and Evolution of Religious Prosociality”(Původ a vývoj náboženského sociálního cítění) se objevuje v říjnovém vydání Science Magazine.

 

Zvětšit obrázek
Porovnání životnosti náboženských versus světských společenství. Analýza 200 náboženských a světských komunit v Americe v 19. století. Náboženská společenství měla zhruba čtyřikrát větší pravděpodobnost přežití než jejich sekulární protějšky.

Tato práce ve dvou částech zevrubně studuje rozdíly v sebeobětování a altruismu věřících a ateistů. Autoři Norenzayan a Shariff nejprve přezkoumávali antropologická data, sociologické, psychologické a ekonomické souvislosti a potom pokračovali v průzkumu toho, jak se náboženství svým povzbuzováním k sebeobětování a spolupráci stalo činitelem vzniku, vzestupu a stability velkých společenství, tvořených geneticky nespřízněnými jedinci.

 

Dosud byla veřejná diskuse o tom, zda náboženství podporuje spolupráci a víru, většinou vedena s odstupem a mnohdy s vtipem, a proto se docent Norenzayan k práci vyjadřuje takto: „Chtěli jsme se na toto téma podívat vědecky, a tak jsme naši práci postavili na pevné vědecké základy, podepřené důkazy.“

 

Zvětšit obrázek
Ara Norenzayan: „Některé z moderních společností, které se vyznačují vysokou úrovní spolupráce na záležitostech v obecném zájmu, jsou svobodnější a také více volnomyšlenkářské. Lidé objevili jinou cestu k tomu, jak se „obětovat“ ve prospěch ostatních a pracovat na společném díle – a jde jim to docela dobře i bez víry v Boha.“

Při zkoumání napříč různými vědními obory výzkumníci objevili například tyto zajímavé skutečnosti:
-  Empirická antropologická data naznačují, že častější spolupráce se vyskytuje mezi společnostmi věřících než nevěřících, a to zejména tehdy, pokud je ohroženo přežití skupiny, či celého společenství.
-  Ekonomické pokusy udávají, že náboženství zvyšuje zejména úroveň vzájemné důvěry mezi účastníky
-  Psychologické pokusy ukazují, že náboženstvím ovlivněné smýšlení a vzor vševědoucího morálního Boha snižuje úroveň podvádění, sobeckého a asociálního jednání.

 

„Tento typ ctnostného a morálního chování, motivovaného náboženstvím, hrálo pravděpodobně důležitou sociální roli v celé historii lidstva,“ říká Shariff, doktorand psychologie a dodává: „Jedním z důvodů, proč nyní máme velká spolupracující společenství lidí, může být i některý z aspektů náboženství – jako je například vyhledávání a plnění rozličných a různě nákladných náboženských povinností k všemocnému Bohu – což věřící vedlo v minulosti k větší spolupráci ve prospěch celku.

 

Autoři zjistili, že během dějin a napříč kulturami se z představy všemohoucího, morálního „Velkého Boha“ obvykle zplodily „velké skupiny“ – velká, stabilní společenství, která pak dokázala úspěšně předávat své kulturní dědictví, chování, názory a zvyklosti.

 

Studie zdůrazňuje, že v dnešním světě už nemá náboženství žádný monopol na vstřícné a velkodušné chování. V mnoha průzkumech jednali ateisté stejně velkodušně a se sociálním cítěním jako věřící. Posledních několik stovek let byl pozorován vzestup mnoha nenáboženských charitativních mechanismů, které mají za cíl pomoc bližnímu.ˇ 

Zdroj: University of British Columbia

 


 

Autor: Ota Beran
Datum: 06.10.2008 02:36
Tisk článku

Související články:

Krev, násilí a evoluce víry     Autor: Milan Petrák (03.10.2018)
Mezi teenagery roste u protinožců zastoupení ateistů brutálním tempem     Autor: Josef Pazdera (23.08.2018)
Betlémská hvězda nejspíš nebyla hvězdou ani kometou     Autor: Josef Pazdera (05.12.2016)
Psychologové tvrdí, že prokázali vztah mezi vírou v nesmysly a sníženou inteligencí     Autor: Josef Pazdera (04.12.2015)
Zeptejte se svého kněze 2: Velikonoční speciál     Autor: Jan Špaček (06.04.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz