Extáze  
Studie dokazující, že droga extáze může vyvolat degeneraci mozku se mýlila. Kdo bude ještě věřit varování před drogou?

Hojně citovaná studie dokazující, že droga extáze může vyvolat degeneraci mozku podobnou Parkinsonově chorobě, se mýlila. Vědci omylem netestovali extázi, ale jinou látku. Nyní se chystá „stažení“ druhé studie o extázi. Kdo bude ještě věřit varování před drogami?

Před rokem (tedy v září 2002) publikoval prestižní vědecký časopis Science studii, podle které látka methylendioxymethamfetamin nebo-li MDMA vyvolává  u pokusných zvířat odumírání neuronů produkujících v mozku dopamin (jednu z mnoha látek podílejících se na přenosu signálu mezi nervovými buňkami). Odumírání těchto neuronů vyvolává poruchu, kterou známe jako Parkinsonovu chorobu.


Jak ale přiznal vedoucí výzkumného týmu George Ricaurte z Johns Hopkins University, opice dostávaly místo „extáze“ mnohem nebezpečnější drogu zvanou „speed“, jejíchž hlavní chemickou složkou je metamfetamin. O této látce se už delší dobu ví, že ničí neurony produkující dopamin. Převratnost objevu Ricaurtova týmu spočíval v tom, že usvědčoval extázi ze stejného „přečinu“. Do té doby se mělo za to, že extáze ovlivňuje lidský  mozek především změnami v koncentracích serotoninu (jiného „posla“ mezi nervovými buňkami). Ricaurte tvrdí, že bral drogu pro testy z láhve označené výrobcem jako methylendioxymethamfetamin. Ve skutečnosti prý byl ale v nádobě metamfetamin. Inkriminovaná láhev už byla zničena, takže nám nezbývá, než tomuto vysvětlení věřit (nebo nevěřit). Tím by mohla celá kauza skončit. Bohužel, nekončí.

Teprve dodatečně se ukazuje, že práce Ricaurteho týmu neměla být publikována bez ohledu na onen fatální omyl se špatně označenou láhví. Při pokusu asi 40% opic uhynulo. Už to bylo krajně podezřelé, protože úmrtnost na užívání extáze je mnohonásobně nižší. Opice dostávaly drogu v podkožních injekcích a nikoli v tabletách, což mohlo významně pozměnit chování drogy v těle (např. se tak mohly do mozku dostat vyšší koncentrace drogy).

Ozvala se obvinění, podle kterých se vědci ze státních výzkumných ústavů snaží za státní peníze dospět k výsledkům, které jsou v souladu se státní politikou. Poukazují na fakt, že článek vyšel v době, na kterou byla v USA naplánována legislativní kampaň pro nové zákony týkající se drog.

Ricaurte už začíná stahovat další publikované články. Zatím to postihlo článek otištěný v The European Journal of Pharmacology. Na stejné téma ale publikoval Ricaurte práce i v

Journal of Neurochemistry a Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. Tam prý zatím žádost o stažení článků nedostali.

Někteří odborníci se netají rozladěním. Podle nich poskytl Ricaurte boji s drogami medvědí službu. Kdo bude ještě brát vážně alarmující výsledky dalších studií. Většina „cílové populace“ nad nimi mávne rukou: „To už tady bylo a nakonec se ukázalo, že je to kec!“

Mrazí ale asi i vědce, kteří se výzkumem drog a drogové závislosti nezabývají. Dnes a denně berou do ruky desítky nádobek s nejrůznějšími chemikáliemi a věří, že v nich je to, co udává nálepka. Ale možná je všechno jinak.

Extáze vám sice „nevypálí“ neurony produkující dopamin a nevyvolá u vás Parkinsonovu chorobu. Ale „vitamin“ to rozhodně není u brát ji, je pěkná blbost.




Německý profesionální cyklista Jan Ulrich, mistr světa, olympijský vítěz a vítěz Tour de France, dostal v roce 2002 „dištanc“ poté, co si dal extázi na jedné diskotéce k zahnání chmur nad bolavým kolenem. Vzápětí ho navštívili antidopingoví komisaři a provedli mu příslušné testy. Dneska už Ulrich zase brázdí silnice při profesionálních závodech. Svůj experiment s extází považuje za hloupý kiks.

Datum: 22.09.2003
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz