Poslední letošní číslo odborného časopisu Journal of the American Medical Association (JAMA) zveřejnil výsledky několikaleté rozsáhlé studie, zaměřené na proklamovaný pozitivní účinek přípravků z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) na mentální funkce starších lidí. Výzkum se uskutečnil v letech 2000 až 2008 v šesti známých amerických univerzitních nemocnicích na vzorku 3069 osob ve věku 72 až 96 let. 1545 z nich dostávalo dvakrát denně pilulku s obsahem 120 miligramů výtažku jinanu a ostatních 1524 bylo šizeno stejně vypadajícím placebem. Výsledky dvojitého slepého pokusu, kdy ani senioři a ani do experimentu zapojený odborný personál neměli zdání, jaká pilulka byla komu podána, však prokázaly, že v konečném důsledku na tom vůbec nezáleží, protože účinek obou „léčiv“ byl shodný.
Dříve narození se v průběhu dlouhodobé studie podrobili řadě různých testů na rychlost reakcí, paměť, pozornost, vizuálně-prostorovou představivost, anebo na vyjadřovací schopnosti. Jedenáctičlenný autorský tým výsledky své studie shrnul do jediné, ale jednoznačné věty: „V porovnání s placebem, podávání 120 miligramové dávky extraktu z jinanu dvakrát denně nevedlo k zmírnění poklesu kognitivních schopností ani u seniorů, jejichž poznávací schopnosti byli normální, ani u těch, kteří je měli mírně zhoršené.“
Není to první výzkum, jež se dopracoval k závěrům, které proslulý účinek jinanu zpochybňují. Jde však vskutku o výnosný byznys, ve kterém se nedá nic ztratit – když to nepomůže, tak to neuškodí. Masivní reklama je dostatečně přesvědčivá a lidé jsou náchylní k víře, že existuje „naturální“ přípravek, který alespoň částečně ochrání jejich mentální zdraví a paměť před následky stárnutí. Nebo dokonce je i zlepší. Navíc mnozí lékaři svým pacientům tablety s výtažkem ginkga doporučují, předepisují a pojišťovny je i částečně hradí (klienti to požadují). Vše vypadá nezpochybnitelně a důvěryhodně. Samozřejmě ti, co mají zájem na prodeji přípravků, se opírají jenom o pozitivní výsledky. Ty negativní se objeví v podobě vědeckých publikací v odborných časopisech a zůstávají veřejností, tedy médiemi povětšinou nepovšimnuty. V rozporuplnosti závěrů různých studií se zrcadlí závislost na finančním zdroji a „jeho“ zájmy. A tak, když chcete najít argument, že jinan při léčbě Alzheimera pomáhá, nebo naopak, že je v tomto ohledu zcela neúčinný, vhodnou studii si lehce dohledáte.
Ale netýká se to jenom závažných neurodegenerativních poruch. V roce 2002 vyšel v časopise Journal of the American Medical Association (v tom samém, jak zmíněná nová studie) článek: Ginkgo pro povzbuzení paměti: randomizovaný (s náhodným výběrem testovaných osob) kontrolovaný pokus. Studie finančně zastřešovaná americkým Národním ústavem stárnutí zkoumala vliv každodenního užívání jinanových preparátů po dobu 6 týdnů na paměť přes 200 lidí starších 60 let.
Výsledky této studie cituje i materiál amerického Národního ústavu pro zdraví (National Institutes of Health): „ginkgo neposkytuje měřitelný účinek na paměť a s ní související poznávací funkce.“ Toto tvrzení je zcela v protikladu se závěry téměř simultánní studie, financované německou soukromou farmakologickou firmou Schwabe, zaměřující se na takzvané přírodní produkty. Jejich výsledky, samozřejmě potvrzující účinnost jinanu, byly publikovány v časopise podstatně méně renomovaném, než je JAMA – v Human Psychopharmacology.
To byl rok 2002. Letos se situace v podstatě opakovala. Protipólem k uvedené nejnovější studii týmu autorů ze šesti renomovaných amerických universit, kterou JAMA před několika dny publikovala, je práce podepsaná jediným autorem – Reinerem Kaschelem z německé University v Osnabrücku. Objevila se letos, kde jinde, než v Human Psychopharmacology. Karschel v ní shrnul výsledky některých předcházejících prací, aby udělal přehled pozitivních účinků jinanu. Jak jistě tušíte, potvrdil je hned u několika mentálních funkcí - prý zlepšuje dlouhodobou paměť, schopnost soustředit se, urychluje reakce. A tak není vůbec divu, že i tato práce slouží již zmíněné soukromé firmě Schwabe na propagaci jejich výrobků.
Žel, všechno toto jsou jen příklady vybrané z celé řady navzájem si odporujících výsledků různých výzkumů účinnosti jinanu. A tak zůstává na každém z nás, které pravdě podlehneme a čemu uvěříme. Zdá se, že věda nám nabízí opět široké možnosti odpovědi na stejnou otázku. Ale to je omyl. Ne věda, ale vědci. James Randi, možná nejznámější skeptik bojující proti paranormálním jevům říká: Nešťastným faktem je, že vědci jsou zrovna takoví lidé jako my všichni ostatní... (An unfortunate fact is that scientists are just as human as the rest of us... z blogu o změnách klimatu).
Samotný jinan za tyto rozpory nemůže. Je vskutku zajímavým stromem. V rostlinné systematice je Ginkgo biloba jediným druhem svého rodu, třídy, řádu i oddělení. Podle fosilních záznamů již v permu, před 270 milióny lety rostly na Zemi stromy zjevně příbuzné dnešnímu jinanu. O 80 miliónů let později to již byly jinany, které se rozčlenily do mnoha druhů zejména na konci jury a ve vrchní křídě. Pak jejich druhová rozmanitost vzala postupně zasvé, přežil jediný druh a i to jenom v malé oblasti střední Číny. Odtud ho člověk rozšířil do jiných vhodných biotopů po celém světě. Dnes je známých téměř sto různých kultivarů. Jinan je dvoudomá rostlina, ale v našich parcích objevíme zejména samčí stromy. Mají prý hezčí habitus a později shazují listí. Navíc dužnaté obaly dozrálých semen, spadlých na podzim ze samičích stromů totiž vskutku nepříjemně zapáchají. U citlivých lidí způsobují kožní alergie. Samotná semena ukrytá v dřevité slupce (nepravé pecce) již tak odpuzující nejsou. V Japonsku, ale zejména v domovské Číně tvoří součást některých tradičních jídel. Když se vám podaří zralá semena získat a překonat nepříjemný zápach při odstraňování měkké vnější dužiny, máte dost velkou šanci, že se vám podaří jinan vypěstovat.
Diskuze:
