Chcete poškádlit věřícího? Zkuste mu třeba vyprávět mu o dešťových tancích šimpanzů. Nositelé různých náboženství sice občas mívají sklony svoji víru vztahovat na celé lidstvo, ale šimpanzi se jim do jejich představ obvykle nevejdou. Proto je nesmírně dráždí představy, že i šimpanzi mají náboženství. Naši nejbližší příbuzní jsou tak lidští, až to bolí. Právě dešťové tance jsou ale vyloženě třešnička na dortu. Mnozí odborníci je totiž interpretují jako projev šimpanzí spirituality. Šimpanzi se zajímají o zvířata, která pro ně nejsou jídlem ani hrozbou, hrají si s hračkami, dávají najevo smutek po zemřelých, obdivují západ slunce nad jezerem a taky tancují zvláštní dešťové tance, když přijde tropický déšť. To všechno ukazuje na složitý vnitřní svět šimpanzů, který podle všeho má s tím lidským společného víc, než jsme si kdy mysleli.
Teď se to znovu potvrzuje. Primatoložka Jill Pruetz z Iowa State University v Ames s kolegou Thomasem LaDukem z East Stroudsburg University of Pennsylvania zjistili, že šimpanzi provozují i ohňové tance. Ve své studii popsali zvláštní chování šimpanzů v Senegalu při dvou požárech založených v roce 2006 kvůli vypalování zemědělské půdy. Místní šimpanze sledují už od roku 2001, ale při něčem takovém je tehdy viděli poprvé.
Hořelo ke konci období sucha a požáry proto rozhodně stály za to. Oheň se šířil prudce a ryche. Šimpanzi ale byli docela klidní a tiší, prý zjevně klidnější než badatelé, kteří je pozorovali. Většina zvířat při setkání s ohněm instinktivně zpanikaří a snaží se mu co nejrychleji vyhnout. Dotyční šimpanzi ale tváří v tvář divokým plamenům neutekli. Pozorně a s vynaložením co nejmenší námahy sledovali pohyb ohně a snažili se mu uhnout z cesty. Vrcholem ovšem bylo vystoupení dominantního samce, který doslova tančil ohňový tanec.
Předváděl sestavy nápadně přeháněných pomalých pohybů – nejprve proti ohni a pak ke svým soukmenovcům usazeným na blízkém baobabu. Tanec šimpanzího náčelníka navíc doprovázelo štěkavé volání, které badatelé u sledovaných šimpanzů nikdy předtím neslyšeli. Vše nasvědčuje tomu, že šimpanzi dobře vědí, o co jde při požáru a snaží se s ním nějak vyrovnat.
Jistě se zase strhne povyk, že je to celé nesmysl, že šimpanzi nejspíš jenom shlédli nějaký dokument v místní televizi a opičí se podle něho nebo se jenom divně stresovali v nezvyklé situaci. Odborníci jsou ale nadšeni a i když ne všichni sdílejí názor Pruetzové, že šimpanzi chápou koncept ohně, tak vesměs očekávají další zajímavé objevy v tomto směru. Pokud by se potvrdilo, že šimpanzi mají blízko k ohni, tak to poměrně zásadně mění naše představy o evoluci užívání ohně, která by pak mohla být mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Když se k šimpanzím dešťovým tancům přičtou i ohňové tance, tak už lze docela dobře počítat s tím, že jednoduchou formu rituálů a tím pádem i náboženství provozoval přinejmenším už společný předek lidí a šimpanzů, který žil zhruba před 6 milióny let.
Zdroje: New Scientist 6. 1. 2010, Discover 23.12. 2009, American Journal of Physical Anthropology online.
Diskuze:
