Jak vymazat 30 let ochlazování  
…aneb kouzla s grafy.

Dánský skeptik Frank Lansner přinesl počátkem roku 2010 zajímavý postřeh o teplotách 40-70. let. Tedy o asi stejném období, kterého se týkala slavná věta šéfa CRU Jonese „hide the decline“ (zamaskuj pokles teplot).

 

(Z článku v Canada Free Press , převzato z Climate Audit)

 

(Vpravo vidíme Briffův nepohodlný graf, který ukazuje prudké o chlazení ve 40-70. letech. Ochlazení v duchu ochlazovací paniky ze 70. let. Vlevo vidíme, jak to v IPCC vyřešili. Použili „Mikův trik z Nature… na zakrytí poklesu teplot“. Nehodící se část grafu zkrátka ustřihli).

 

Lansner si všiml, že graf globálních teplot let 1945-75 dnes vypadá jinak, než jak ho klimatologové prezentovali v roce 1975. Z nějakých důvodů tuto křivku kdosi dodatečně změnil a … zamaskoval v ní silný pokles teplot. 30 let globálního ochlazování zmizelo.

 

Zmizel tak onen trend, který v 70. letech přinesl paniku, že možná už právě začala nová doba ledová. Ochlazovací trend se klimatologům v 70. letech zdál tak silný, že varovali Kongres, jaké by ochlazení mohlo mít následky pro produktivitu zemědělství.

 

Toto varování kongresu tehdy vznesl Američan Matthews a … český vědec George Kukla. Ten následně v Americe už zůstal (bylo to po sovětské okupaci ČSSR).

 

O obrovském ochlazování z let 1945-75 vycházely knihy (Lowel Ponte: Cooling) i novinové články (Newsweek). Stephen Schneider se pokoušel toto ochlazování vysvětlit vlivem aerosolů (zjednodušeně: čmoud z našich továren zastínil Slunce). Obávali se, co když ochlazování bude dál pokračovat.

 

Americký institut National Center for Atmospheric Research (NCAR) poskytl v roce 1975 novinářům magazínu Newsweek takovýto graf. Výrazné ochlazení ve 40-70. letech.

 



Stejně tak klimatolog Matthews v National Geographic ukazoval, že v 70. letech teploty poklesly zpátky na úroveň z počátku 20. století.

 


Texty publikované na papíře mají tu výhodu, že je nelze online smazat a změnit kliknutím jednoho tlačítka a výtisky jsou rozeseté po celém světě. Litera scripta manet.

 

Úplně stejné prudké ochlazení 40-70 vidíme za severním polárním kruhem (i v dnes předkládaných grafech). Viz v článku zde.

 


(Nahoře vidíte korelaci sluneční aktivity /červeně/ s arktickými teplotami /modře/. Pod grafem vidíte boom světových emisí skleníkových plynů po druhé světové)

 

Jak si můžeme po takovéto manipulaci s grafy být vůbec jisti, zda jsou dnešní teploty vyšší než ve 40.letech? A o kolik? V Arktidě se ve 40-70. letech prudce ochladilo, pak se prudce oteplilo a dnes jsou na tom podobně jako ve 40. letech.


Nyní

Dnes však grafy globálních teplot 1945-75 vypadají zcela jinak. Z 30 let ochlazování se stalo jen pár roků ochlazování ve 40. letech. A následuje plynulý oteplovací trend 50-70. let a dále.

 

Ochlazování, které tehdy vyvolalo takovou paniku, kdosi vymazal z dějin:

 

Graf ve větším rozlišení. (Jak James Hansen postupně měnil grafy NASA – GISS).

 

 
(A takto dnes vypadá graf HadCRUT, který vytvářejí v CRU v Anglii – v epicentru Climategate. Najednou to vypadá, že v 50-70. letech se oteplovalo.)


Existují známky, že ty dnešní grafy mohou být chybné.

Například nedávno vyplynulo na povrch, že ono prudké ochlazení v půli 40. let je zřejmě jen chyba měření. Viz článek J.Petra Poválečné ochlazení moří má na svědomí kýbl.

Je možné, že CELÁ křivka 1945-75 je fikce způsobená chybami měření a chybami při homogenizaci grafů.

 

Možná také nejde o chyby, ale o účelovou změnu. Z e-mailů, které unikly v aféře Climategate koncem roku 2009, jsme se totiž dočetli, že klimatologové uvažují takto:

Klimatolog Tom Wigley (bývalý ředitel CRU) 28. září 2009 píše Philu Jonesovi o teplotách 40. let: "Kdybychom dokázali snížit tehdejší teplotní výkyv oceánů třeba o 0,15°C, mělo by to výrazný vliv na globální průměr… Bylo by skvělé, kdybychom dokázali zlikvidovat aspoň část oteplení 40. let… Kdybychom dostali nepřetržité oteplování na jižní polokouli a ochlazovací epizodu jen na severní polokouli, tak by to odpovídalo teorii o aerosolech."

 

Klimatologové tedy stanoví, jak by chtěli, aby křivka vypadala, a pak přemýšlejí, jak by mohli naměřená data změnit, aby došli k předem stanovenému cíli.

 

Meierův zákon: Když realita neodpovídá hypotéze, je nutné realitu zavrhnout.

 

Třicet let ochlazování 45-75 je nepohodlná díra v teorii o silném vlivu antropogenních emisí CO2 na teploty. Po druhé světové nastal obrovský boom spalování fosilních paliv a tedy boom emisí skleníkových plynů. Atmosféra však nezareagovala oteplováním, ale naopak ochlazováním (sic)!

 

CO2 je skleníkový plyn, roste a lidé se na tom podílejí. Ale vliv tohoto CO2 na teploty vypadá dosti slabý.

 

Precedens

To, že grafy se postupně přepisují a přepisují, není žádné nepodložené tvrzení. Máme na to doklady z jiných prokázaných případů (viz).

 

Například Hansenova „chyba Y2K“. Stephen McIntyre si všiml, že na webu GISS z ničeho nic rok 1934 byl sesazen z pozice nejteplejšího roku 20. století a jeho místo zaujal rok 1998. Po stížnostech Hansen chybu opravil a rok 1934 vrátil zpět do pozice nejteplejšího roku. Pak ale zalitoval, že chybu uznal a – v souladu s názorem NCDC (Thomas Karl) – definitivně povýšil rok 1934 do pozice nejteplejšího roku.

 

V e-mailech, jejich zveřejnění si vynutil Chris Horner na základě zákona o svobodě informací (FOIA), nám klimatolog Makiko Sato líčí, jak NASA (Goddard Institute for Space Studies) vypráví o teplotách třicátých let pokaždé jiný příběh. Který z nich je pravdivý?

Neříkají tomu orwellovské falšování historických záznamů. Podle nich je to nová a kvalitnější analýza. Toto slovní spojení v ústech klimatologů získává zcela nový význam.

 

Můžeme si to ověřit?

Ověřit si to nemůžeme, protož klimatologové svá data tají nebo je „ztratili“. Což jen vytváří další prostor pro spekulace a podezřívavost. Když jsou data v pořádku, proč odmítají své důkazy ukázat?

 

Jones v jednom z e-mailů: „Nenechávej ta data povalovat na veřejných severech. Někdo by je tam mohl najít.“

 

A v jiném mailu: „Radši ta data smažu, než bych je někomu poskytl podle zákona o svobodě informací.“

 

Jones v létě 2009 po vlně žádostí o informace oznámil, že původní surová data a doklady o provedených „korekcích“ prý ztratil (viz). A britská parlamentní komise při vyšetřování aféry Climategate uznala, že mezi klimatology je utajování dat „běžná praxe“ (viz).

 

Po Climategate bylo ustaveno několik vyšetřovacích komisí. Všechny ale od počátku deklarovaly, že nebudou prošetřovat správnost klimatických dat a grafů.

 

Prozatím tedy můžeme jen porovnávat, které grafy teplot (původní či nové) jsou více v souladu se sluneční aktivitou:

 


(nahoře původní graf teplot, dole aa-index geomagnetické aktivity)


 

Porovnáme-li vývoj geomagnetické aktivity, vidíme, že na přelomu 60-70. let klesla zpět na úroveň 20. let. Stejně jako (původní) grafy teplot. Původní grafy jsou tedy v tomto směru věrohodnější.

 

Ochlazení, ke kterému došlo v 50-60. letech, by se dalo vysvětlit třeba vlivem aerosolů, jako je například sopečná aktivita. V té době vybuchla například Hekla (1947) a Bezymyannya (1955).
 

Jak se ale máme ujistit, co z toho všeho je pravda?

Klimatologové by měli vyhovět požadavku britské Willisovy parlamentní komise: „Klimatologie dnes má velkou důležitost a kvalita této vědy musí být bez poskvrnky. Proto soudíme, že klimatologové by měli podniknout kroky k tomu, aby byla dostupná veškerá data, na kterých stojí jejich práce (včetně surových dat) a kompletní metodika (včetně počítačového kódu).“


Nezávislý audit – složený z alarmistů i klimaskeptiků rovnou měrou – by měl celou rekonstrukci globálních teplot 20. století překontrolovat. Včetně metodiky, kterou v 80. letech vyvinuli lidé jako Jones a Hansen.

 

Žádné z dosavadních vyšetřování takový audit dosud neudělalo.


 

Reference:

Frank Lansner. Hide the decline and rewrite the history. 17 March 2010  

NASA’s changing facts. 12 April 2010.

NASA e-mails
HadCRUT
AA-index geomagnetické aktivity
V.Kremlík. Climategate v NASA: v Americe žádné oteplení od 30. let

Wigleyho e-mail.

The Day the Sun Brought Darkness. 19 March 2009. Sciencedaily.

A.B. Robinson, N.E. Robinson, W.Soon. Environmental Effects of Increased Atmospheric Carbon Dioxide. Journal of American Physicians and Surgeons. (2007) 12, 79-90.
Peter Gwynne. The Cooling World. Newsweek. 28 April 1975

Poněkud alarmistická, ale podrobná recenze na Ponteho „Cooling“. S ukázkami i citacemi Stephena Schneidera, který knihu doporučoval.

Schneider S. & Rasool S., "Atmospheric Carbon Dioxide and Aerosols - Effects of Large Increases on Global Climate", Science, vol.173, 9 July 1971, p.138-141 (ukázka)

Zpráva komise britského parlamentu o vyšetřování Climategate.
Stephen McIntyre. IPCC and the „trick“. 10 Dec 2009.

 

Autor je zakladatel portálu www.klimaskeptik.cz

Datum: 07.06.2010 11:44
Tisk článku

Související články:

Teploty a srážky na našem území, trend 1961-2022. Klementinum jako tepelný ostrov.     Autor: Stanislav Florian (15.01.2023)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun     Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Klimatologové sopky nemají rádi     Autor: Josef Pazdera (24.08.2021)
Ztráty ledu v západní Antarktidě odborníci přisuzovali klimatickým změnám     Autor: Josef Pazdera (19.08.2021)
Jak to je s hurikány?     Autor: Josef Pazdera (19.07.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace