Samci lemčíků se zvětšují optickým trikem  
Australští ptáci se snaží vypadat před samicí větší, než ve skutečnosti jsou. Vypomáhají si trikem, jaký používali starověcí architekti nebo kameramani béčkových filmů.

 

 

Zvětšit obrázek
Loď baziliky se jeví lidskému oku jako delší, protože okna apsidy (polokruhového výklenku) jsou menší než okna po stranách baziliky. Lidský mozek kalkuluje s tím, že všechna okna jsou stejně velká a menší rozměry oken v apsidě připisuje na vrub tomu, že jsou od něj víc vzdálená. K celkové iluzi přispívá i zvednutá podlaha apsidy.
Kredit: Vikimedia

Básník touží stát se menším a menším a ještě menším, až bude nejmenším na celém světě. Australský lemčík velký (Chlamydera nuchalis) má touhu přesně opačnou. Chce před samičkou vypadat co největší. Pomáhá si k tomu důmyslným optickým trikem, který využívali architekti, zahradníci nebo filmaři.

 

Zvětšit obrázek
Trik architekta je jasně patrný na tomto snímku pořízeném zvenčí. (okna apsidy jsou zcela vlevo).
Kredit: Wikimedia 


Všichni víme, že věci, které jsou od nás dále, vypadají menší. A naopak, to, co je našemu oku blíž, se nám zdá větší. Lidský mozek s těmito zákonitostmi perspektivy pracuje. V mnoha situacích nám tohle zohlednění perspektivy dobře poslouží. Jen málokdo propadne dojmu, že by se mu „maličký“ stožár vysokého napětí, který vidí v dáli na obzoru, vešel do kapsy. Někdy nás ale stejná kalkulace perspektivy  dokáže ošálit. Jako příklad nám poslouží Aula Palatina postavená na počátku 4. století římským císařem Konstantinem v dnešním Trieru v Německu. Její vnitřní rozměry – 67 metrů na délku, 26 metrů na šířku a 33 metrů na výšku – byly ve své době impozantní. Návštěvníkovi ale připadá ještě větší. Architekt jeho zrak ošálil prohnaným trikem.

 

 
V 50. a 60. letech používali podobných optických triků hollywoodští filmaři pro zdánlivé zvětšení nejrůznějších příšer prohánějící se po plátnech kin v béčkových filmech. K dokonalosti přivedl umění této filmové iluze český režisér Karel Zeman, autor nezapomenutelných filmů Cesta do pravěku, Bláznova kronika, Ukradená vzducholoď nebo Na kometě.

 


 

Zvětšit obrázek
Lemčík velký (obr. Wikimedia)

Lemčík velký si staví pro potřeby námluv zajímavou stavbu z větviček, tzv. loubí. Je to tunel z větví na jehož konci je „předváděcí plac“. Na něj nanosí samec hromadu sestavenou z nejrůznějších věcí. Jsou tam kamínky, sklíčka, zátky od lahví, kosti, lastury, ulity.

Zvětšit obrázek
Aula Palatina neboli Konstantinova bazilika v Trieru (Kredit: Wikimedia)

Samec věnuje budování loubí a výzdobě předváděcího placu plných 80 % veškerého času. Často krade výzdobu z loubí sousedů a sám brání vlastní loubí před loupeživými nájezdy sousedních samců. Samice přichází k samci tunelem a samec se jí předvádí na  konci předváděcího placu.

 

Loubí slouží zcela jistě hned několika účelům. Čím větší a důkladnější je loubí, tím zdatnější je zřejmě jeho stavitel a tím lepší to bude otec. Tunel loubí také dává samičce pocit bezpečí, protože v něm nemůže být pářena samcem proti své vůli. Má prostě „krytá záda“.

 

Australští zoologové si nyní všimli, že výzdoba není na předváděcím placu naházena jen tak halabala, ale je vyrovnána podle velikosti. Samci na tomto utřídění předmětů lpí. Když jim vědci předměty zpřeházeli, uvedli je lemčíci do tří dnů zase do původního stavu. Význam tohoto velikostního utřídění výzdoby byl zřejmý, když se vědci podívali na předvádějícího se samce  z perspektivy samičky postupující tunelem loubí. Ta vidí nejblíže velké předměty a nejdále má k těm nejmenším ozdobám předváděcího placu.  Postupně se zmenšující předměty výzdoby předváděcího placu vytvářejí optickou iluzi, která je opačná k iluzi vytvářené okny v Aula Palatina. Předváděcí plac se jeví jako kratší, než ve skutečnosti je. Samec proto na jeho konci působí mohutnějším dojmem.

 

 

Zvětšit obrázek
Loubí lemčíka velkého (Kredit: Wikimedia)

 

Zvětšit obrázek
Lemčík velký (Kredit: Wikimedia)

Neznamená to, že lemčík objevil zákonitosti perspektivy dávno před staviteli Aula Palatina. Spíše se u těchto ptáků vyvinula schopnost shánět různé předměty, hromadit je, krást je sousedům a bránit vlastní sbírku před nenechavci. Někteří je možná čirou náhodou začali třídit podle velikosti a nechtíc tak posílili svou „image“. Dosáhli evoluční výhody, kterou pak předávali dál.

 

Pramen: Current Biology, Wikimedia

 

P.S. Loubí lemčíků jsou podivuhodně ohnivzdorná. Při požárech buše lehne popelem vše kolem, ale loubí to často přežije bez úhony. Zřejmě je to nechtěný efekt skutečnosti, že lemčík pro stavbu vysbírá v okolí všechny suché větvičky a další potenciální „potravu ohně“.

Datum: 10.09.2010 13:13
Tisk článku



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz