Volbou anestetika proti globálnímu oteplování  
Když blbnout, tak důsledně.

 

Zvětšit obrázek
No comment...

Za krávoviny krávy nemohou...
Před několika lety jsme obvinili skot, že jejich metabolizmus nám o 4,8 % více ohřívá naší planetu, než všechny moderní, fosilními palivy poháněné dopravní prostředky dohromady. Přitom jsme cíleně opomněli mnohem početnější divoké býložravce. Ti ale k přírodě „přirozeně“ patří, proto se k lidským hříchům nepřičítají. Hospodářskou zvířenu si chováme pro svojí potřebu a spotřebu, takže ji považujeme za „nadlimitní“. A tak jsme ubohé krávy týrali hadičkami zaváděnými do trávícího traktu a napojenými na "ruksaky" (obrázek), abychom zjistili, kolik toho nebezpečného metanu vypustí. Další vědci se seberealizovali ve výzkumu, jak jim to pomocí přídavků do žrádla zarazit. Třeba česnekem, nebo dobromyslí. Naštěstí si chovatelé zachovali zdravý selský rozum. Akorát jim mohlo přijít líto, že daněmi spolufinancují podobné krávoviny.


Co se ale států týká, je situace povážlivější. Česká i Slovenská republika v posledních letech přišly o velkou část chovů. Tím se sice dosáhlo výrazné snížení objemu plynných metabolitů skotu, ale je to výhra? Z celosvětového hlediska to značí, že teď poptávkou částečně zajišťujeme jeho chov někde v zahraničí.

 

Cancún - politické bojiště
Ekologické myšlení se ale zcela změní, když například rozhněvaná sopka utlumí letecký provoz, nebo ekonomická krize zasáhne automobilový průmysl. Pak počítáme finanční ztráty, hospodářské a sociální dopady a vůbec nás netěší, že klesl „náš“ podíl na emisích. Bohatě to nahradila příroda, pro ni ale platí presumpce neviny. Krizovou situaci vnímáme jako vážné ohrožení, ne jako ekologicky pozitivní fakt. Automobilky podpoříme z veřejných zdrojů, pomůžeme jim vzpamatovat se, výroba stoupne a poptávka si sáhne do rekordních hodnot. Ekologové neprotestují. Také vědí, že i peníze na jejich aktivity musí odněkud přijít. Zpáteční letenka a několikadenní pobyt v Cancúnu nejsou levné. Před odchodem je ale ještě nutno prohlásit, že klimaskeptici jsou jisto jistě placeni uhelnou mafií a že císař pán je vůl... jako to zaznělo ve veřejnoprávním médiu, v ekologickém magazínu Zeměžluč; min. 18:20 – 18:40). Zástupcům nevládních organizací jaksi uniklo, že ve světě je více takových „volů“. Snad to v Cancúnu pochopili. USA neschválily uhlíkovou daň, Japonsko rezolutně odmítlo další rozšíření Kjótského protokolu. Spolu s Kanadou a Ruskem. Nikdo nechce tahat za kratší konec a tak zcela logické snahy hájit své ekonomické zájmy a prosperitu se maskují poukazováním na ty druhé. Třeba na rychle se rozvíjející Indii a zejména Čínu. Ta schizofrenicky hledá zlatou střední cestu, na které by si to se západem nerozházela. Potřebuje trhy. Již dávno irituje západní ekonomy podhodnoceným čínským juanem, který výrazně zvýhodňuje vývoz a zlevňuje tamní pracovní sílu, což začali využívat i středoevropští podnikatelé. Pro Číňany je to zlé i dobré zároveň. Nemají to lehké. Je jich asi 1,3 miliardy a jsou ochotni pracovat dlouho, za skromnějších a nedemokratických podmínek. Kdyby se dostali do vážnější ekonomické krize... ani nedomýšlet.  

Zvětšit obrázek
Světoznámé turistické centrum – mexický Cancún. Před pár dny tam padaly nejnižší teplotní rekordy. Podobně jako v celé oblasti Mexického zálivu. Nebo předtím ve střední Evropě. Zdroj

 

Jak byste pod tíhou odpovědnosti za prosperitu své země, čelící důsledkům krize, rozhodovali v Cancúnu vy? Navíc, když tam zrovna v průběhu konference (6. a 7. 12.) padají dlouhodobé teplotní rekordy. Ne ty maximální, ale minimální. Počasí se dokáže vydovádět i s dávkou zlomyslného humoru :).


Vzpomeňte si, jak málo stačilo na v podstatě celosvětovou krizi (Ig cena za ekonomiku), jak se zpočátku zdálo, že se nás netýká, že je to problém více méně americký a přes Velkou louži nepropluje... A jaká byla skutečnost?


Na druhé straně jednacího stolu sedí chudší země, jež očekávají od těch bohatších podporu. I ony mají kus pravdy a vědí, že nezůstanou zkrátka. Do roku 2012 by si měly na řešení problémů spjatých s „klimatickými změnami“ přerozdělit 30 miliard USD a do roku 2020 až 100 miliard ročně! A tak tlačí na pilu. Například Bolívie emotivně obviňuje bohaté státy z genocidy, protože produkují CO2. Jenže její katastrofální ekonomický stav nezpůsobuje celoplanetární, ale vlastní politické klima. Tvrzení, že bez emisí by nebyly záplavy, bouře, sucha a vinit za ně zbytek světa je sice hodně zavádějící, ale pro politická rokování o klimatu klasické. Přitom, paradoxně, Bolívie má obrovské zdroje zemního plynu.
Kolik, kdo, jak, na co a s jakým efektem zaplatí za způsobování klimatických změn? Jaká část prostředků se přitom záhadně rozplyne a zcela mine svůj původní cíl? A co bude pak - po roku 2012, resp. 2020?

 

Diskutéři pořadu Zeměžluč také přehlédli, že v té uvědomělé Británii, kterou dávají za vzor, začátkem letošního roku jenom 26 % lidí bylo přesvědčeno, že se globálně otepluje vlivem lidské civilizace. A jejich počet stále klesá... I Britům je teď extrémně zima, stejně jako pokrokovým Kaliforňanům, kteří mají alespoň dostatek slunce a prostoru pro solární elektrárny. Je však těžké uvěřit, že „odborníci“ z nevládních organizací, kteří měli tu čest zastupovat Českou republiku v Cancúnu a za rok se pravděpodobně půjdou v zimě opět na pár dnů ohřát, tentokráte do Durbanu v Jihoafrické republice (28. 11 – 9. 12. 2011), jsou upřimně přesvědčeni, že „solární elektrárny, ten nejvýnosnější byznys od dob kuponové privatizace“ (iDnes.cz) je to nejlepší, co jejich stát mohl pro ochranu klimatu podniknout. Těm, kteří již dávno o tom pochybují, zůstává doufat, že při tak velkých rozdílech mezi nákupní cenou „klasické“ elektřiny a té výkupní ze solárních panelů, nikdo nepřišel na systém jak jednu recyklovat v druhou.


I anestezie otepluje
Lasica se Satinským jsou autory na Slovensku populárního výroku z dob socialistických: „Občania, ktorí ešte neboli ministrami, nech sa hlásia u súdruha Žinčicu.“ Když člověk trochu sleduje co nového ve vědě, kdo a jak se snaží přispět svým polínkem k oteplovacímu požáru, aby se mohl při něm také ohřát, podvědomě se mu tato slavná věta přetransformuje na „Vědci, kteří ještě nepřispěli výzkumem k tématu klimatických změn, ať se přihlásí o grant a učiní tak urychleně.“

Víte, že i chirurgové mají máslo na hlavě? Vůbec netuší, jak ve snaze podat pacientovi to nejmodernější anestetikum vlastně škodí celé planetě! Mohou si o tom přečíst v nejnovějším čísle časopisu British Journal of Anaesthesia. Objevil se v něm  článek o příspěvku plynných anestetik ke globálnímu oteplení. Šestice autorů, z nichž první pochází z Laboratoře pro raketové pohony NASA, v abstraktu píše (volný překlad): 

Zvětšit obrázek
Nejekologičtější a nejlevnější způsob anestezie – metoda „Old Shatterhand“. Pro Osla komentoval: MANDOR

 

„I když hlavní hnací silou pozorovaných klimatických změn je rostoucí množství CO2 v atmosféře, je to kumulativní účinek všech činitelů, které řídí směr a velikost změny. Ve hře je i mnoho menších „přispěvatelů“, jakými jsou i běžně používaná inhalační anestetika - izofluran, desfluran nebo sevofluran. Výpary těchto látek přispívají ke klimatické změně. Proto je nevyhnutné kvantitativně vliv anestetik posoudit a prozkoumat jejich schopnosti pohlcovat infračervené záření a dobu, za kterou se v atmosféře rozloží.“

 

Zmíněná tři plynná anestetika: izo-, des- a sevofluran,  jsou ty nejmodernější a současně nejpoužívanější. Nejsou to vůbec levné chemikálie a navíc se nesmí předávkovat, proto u nich nehrozí, žeby jimi někdo nadbytečně plýtval. Ten první – izofluran - je relativně nejlevnější, ale co se týče zápachu a vedlejších účinků i „nejhorší“. Ale ekologické hledisko pořadí mění. V něm nejvíce ke skleníkovému efektu přispívá desfluran. Izofluran dosahuje třetinu jeho klima-účinků a sevofluran jenom osminu.


Vědci spočítali, že všechny chirurgické, pod inhalační narkózou prováděné operace v celém světě přispějí k oteplení planety tolik jako milion aut. Než se ale začneme zamýšlet nad tím, odkud mají celosvětové přehledy o počtu všech operací a formách použité  anastezie, nebo s jakou denní dobou provozu u aut počítají, je potřebné si uvědomit, že milion aut je asi 22 % jejich celkového počtu v České republice (asi 4,5 milionu). A rozdíl mezi tím, jestli anesteziologové budou celosvětově používat jedno, nebo druhé uspávadlo, bohatě vykompenzují jednodenní emise obdivuhodného Yellowstonského parku. O letadlech přepravujících vědce, jenž úzkostlivě monitorují lední medvědy, ani nemluvě.

Zvětšit obrázek
Odhadované počty ledních medvědů v různých oblastech jejich výskytu. Údaje z roku 2008. Zdroj World Wildlife Fund

 

Lední medvěd - symbol global warming
Tito arktičtí predátoři se stali maskotem globálního oteplování a vděčným objektem výzkumu. Nejen terénního, ale i teoretického, pomocí obecně oblíbených modelů katastrofické budoucnosti. Podle nich budou počty ledních medvědů klesat, a jelikož se nedokáží ani adaptovat, tak vyhynou.
Klimatologové poukazují na to, že se minimálně již tři desetiletí otepluje. Před půl stoletím se počet ledních medvědů odhadoval na 5 až 10 tisíc. Po zákazu drastického lovu stoupl na dnešních 20 až 25 tisíc. Vzhledem k reprodukční době a počtu mláďat je to - navzdory global warming - překvapivě positivní revitalizace.

Datum: 10.12.2010 11:35
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Dostane virus Nobelovku za ekologii?     Autor: Vítězslav Kremlík (30.05.2020)
Za jižním polárním kruhem padl teplotní rekord... v roce 1974     Autor: Vítězslav Kremlík (17.02.2020)
Jakou prioritu mají pokusy o zmírnění globálních změn klimatu?     Autor: Miloslav Pouzar (02.01.2020)
Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace