Lidé jsou zaujatí vůči novým nápadům  
Naše mysl prý nemiluje novinky, i když mnozí rádi říkáme, jak jsme otevření kreativním nápadům. Máme v mozku konzervativní brzdu?

 

Zvětšit obrázek
Jak kreativní asi je? Lidský mozek na pozitronové emisní tomografii. Kredit: Jens Langner, Wikimedia Commons.

Kreativita je cool. Je to jedno z těch slov, která se používají jako vycpávky důležitého textu, jenž má v čtenáři zanechat velmi slušný dojem a to při vynaložení minimální námahy. Funguje jako zaklínadlo, nutná magická formulka, bez níž se nepodaří vytoužený rituál, například přivolání peněz z Evropské unie. Všichni chtějí být kreativní a všichni si také kreativních nápadů velmi cenní, alespoň na první pohled. Skutečnost je ale trochu jiná.

 

Zvětšit obrázek
Jack Goncalo na domácí půdě. Kredit: J. Goncalo, Cornell University.

Jack Goncalo z Cornell University a jeho kolegové si položili otázku, jak je možné, že lidé tolik tlachají o tvůrčím myšlení a přitom kreativní novinky často rozhodně odmítají. Ve snaze tomu porozumět, uskutečnili na půdě University of Pennsylvania dva experimenty s více než 200 dobrovolníky, pochopitelně nikoliv náhodně vybranými z obyvatelstva Pennsylvanie, ale z akademických kruhů, což je dobré mít na paměti. Podrobili je sérii testů, včetně takzvaného Testu implicitních asociací (IAT), který zkoumá skryté asociace mezi pojmy v mysli testované osoby.

 

Výsledky experimentů potvrdily celkovou náladu v lidské společnosti. Ukázalo se, že lidem novost vadí, protože vyvolává dojem nejistoty a tu lidé obvykle nemají příliš v lásce. Dávají naopak přednost vyzkoušeným a časem prověřeným řešením. Podle všeho máme tenhle postup zabudovaný hluboko v naší mysli, protože ani slušně objektivní odborné argumenty podporující nový nápad obvykle lidi nedonutí, aby ho vzali za svůj. Tahle zaujatost proti novinkám je navíc tak nenápadná, že si ji málokdo uvědomuje.

 

Zvětšit obrázek
Nové technologie to nemají snadné

Goncala a spol. překvapilo, že ačkoliv o sobě dobrovolníci prohlašovali, že jsou přímo lační po nekonvenčních řešeních, tak ve skutečnosti měli nové nápady v mysli spojené s nepříliš pěknými slovy, jako jsou „zvratky“, „jed“ nebo „utrpení“. Niterný odpor vůči novinkám, který, jak se zdá, může vyvolávat i takřka tělesně nepříjemné pocity, u testovaných osob vedl k odmítání nových produktů, které jsou originální a vysoce kvalitní. Nelíbily se jim například sportovní boty vybavené nanotechnologií, která vylepšovala vlastnosti použitého materiálu tak, aby chladil nohy a zamezoval tvorbě puchýřů. Podobný výzkum lidských pocitů vždycky čelí riziku, že se jedinci, reálně anebo ve vlastní mysli vyčnívající z průměru populace, budou cítit dotčeni a protestovat, že oni přece nové věci milují. Bývá nesnadné jim vysvětlit, že takový výzkum pracuje s průměrným člověkem, přesněji řečeno v tomto případě s průměrným studentem Pensylvánské univerzity.

 

Zvětšit obrázek
Velký hadronový urychlovač by o nepřízni veřejnosti mohl vyprávět. Kredit: CERN.

Podle autorů je to vlastně hluboká, přehluboká ironie. Věčná nejistota nás nutí hledat nová řešení, ale nejistota je zároveň překážkou, která nám brání vrhat se do náruče zbrusu nových myšlenek a konceptů. Očividně v tom ale nejsme sami, podobné sklony lze snadno vysledovat u mnoha dalších druhů zvířat s alespoň trochu komplikovaným chováním. Určitě není zdravé ani vkusné vysvětlovat úplně všechno z lidské mysli jako produkt přizpůsobení v rytmu přírodního výběru, tady jsme ale možná objevili něco jako silnou mentální brzdu, která nás nutí být opatrnými vůči novým, neznámým věcem a která nám i jiným zvířatům jistě mnohokrát v minulosti zachránila kůži. Goncalův výzkum je vlastně velmi užitečný pro tvořivé odborníky, kterým lze doporučit, aby napřeli své síly nikoliv do bezbřehého chrlení kreativních myšlenek, ale spíše do snahy o jejich toleranci a přijetí ve společnosti. Pro hyperkreativní jedince to také budiž vzpruhou, protože už teď vědí, proč je svět tak nechápe.


Pramen:

Cornell University Chronicle Online 25.8. 2011.

Datum: 30.08.2011 19:58
Tisk článku

Související články:

Test umělého bytí: Mohla by inteligence SantaNet zničit celý svět?     Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2020)
"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Koho volí vědci?     Autor: Vítězslav Kremlík (04.01.2017)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace