Vrány jsou schopny rozlišit lidské hlasy  
O tom, že krkavcovití ptáci jsou vyjímečně inteligentní, není pochyb. Nejenže umí používat nástroje, ale i plánovat. S ořechy létají nad křižovatku, kde je upustí, aby kola projíždějících aut jim pomohla rozbít skořápku. Když pak na semaforu autům svítí červená, dokráčejí si pro pamlsek. V sebezapření a čekání na možnost výměny malého pamlsku za větší nebo lepší jsou lepší než děti. Rakouští vědci nyní připsali vránám další „plus“ - schopnost rozeznávat komu lidský hlas patří.

Zvětšit obrázek
Rozeznali byste je? Shora: havran polní (Corvus frugilegus), vrána černá (Corvus corone) a krkavec velký (Corvus corax). Zdroj: Wikipedia Brian Snelson a David Hofmann

Již před pěti lety jsme na Oslu psali, jak novokaledonské vrány zvládají výrobou nástrojů z větviček, a jak pak s jejich pomocí vytahují hmyz z úkrytu. Umějí dokonce využít jeden nástroj k získání jiného nástroje. Když se tito ptáci poprvé střetli s drátem, rychle se ho naučili ohýbat do háčku, který se jim dokonale hodil pro vyšťourání hmyzu z děr. Vrány dokonce upravují nástroje podle toho, zda jsou praváci nebo leváci. Když krkavcovití chtějí někoho „klofnout“, zahajují konverzaci podobně jako my, lidé. Rakouští vědci se domnívají, že krkavcovití jsou ze všech ptáků nejchytřejší. Utvrdil je v tom pokus s vránami obecnými černými, které jak zjistili, jsou schopny podle rozdílů v hlasu rozeznat, zda se jedná o osobu kterou znají, nebo „cizince“


 

Zvětšit obrázek
Anna Braun a Claudia Wascher, autorka studie. Kredit: Konrad Lorenz Forschungsstelle für Ethologie, University of Vienna

Důkaz jim poskytl jednoduchý pokus. Nahráli hlasy pěti osob, které se o ně ve voliéře někdy staraly a k tomu hlas pěti dalších dobrovolníků, kteří s ptáky neměli nikdy nic společného. Nahrávka spočívala v jednom slově - "hej". Když toto zvolání později osmi pokusným vránám, náhodně přehrávali vždy se stejnou intenzitou, ptačí reakce nebyly stejné. Mnohem rychleji a výrazněji vrány zpozorněly při neznámých hlasech a otáčely se za nimi. Odborníci na psychiku opeřenců to vysvětlují tím, že ptáci v hlasech, které nedovedli identifikovat, spatřovali potenciální hrozbu, a proto jim věnovaly mnohem větší pozornost.
Poté učinili s vránami ještě jeden pokus. Lišil se jen v jednom detailu – lidský hlas zaměnili za ptačí. Nahráli skřehotání pěvců, se kterými již měli možnost si poklábosit. Vybrali druhy, s nimiž se vrány běžně setkávají i ve volné přírodě. Kavky, se kterými se slétávají na stejná nocoviště a straky, s nimiž často sdílejí teritorium obživy. Tentokrát reakce byla opačná. Vrány se více měly k hlasům známých opeřenců, zatímco ty neznámé je nezajímaly. Podle odborníků to souvisí s tím, s kým již mají uzavřenou „dohodu vzájemného varování“ před případným nebezpečím nebo zkušenost ze spolupráce při shánění potravy. Cizince, od kterých neví, co mohou čekat, ignorují.

    
 
Otázkou je, jestli to tentokrát vědci z University of Vienna s tou inteligencí vran poněkud nepřepískli. Inteligenci zkoumaných opeřenců dokládají tentokráte něčím, co není cizí ani slepicím v kurníku...

 

Pramen: Claudia A. F. Wascher, Georgine Szipl, Markus Boeckle a Anna Wilkinson.:Carrion crows can differentiate between the calls of known and unknown heterospecifics , Animal Cognition, 2012, DOI: 10.1007/s10071-012-0508-8


Dva amatérské záběry dokládající vraní inteligenci:

 

 

 

 

 

Datum: 18.05.2012 08:59
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz