Americká pediatrická akademie ve své poslední zprávě doporučuje obřízku mužů. Nechce ji vyhlásit za povinnou – třeba jako je u nás očkování proti tetanu – ale přimlouvá se za její proplácení zdravotními pojišťovnami. Nejjednodušší je podle expertní komise vedené Douglasem Diekemou z University of Washington v Seattlu, když se obřízce podrobí úplně malé děti. Při samotném zákroku a chvíli po něm si trochu si popláčou, ale na nepříjemný zážitek rychle zapomenou. Rozhodně nehrozí, že by obřezaný kojenec žaloval své trapiče za ublížení na zdraví.

Zvětšit obrázek

Tradice obřízky pochází z Bible, konkrétně ze Starého zákona a obřezání Ježíše patřilo k oblíbeným malířským motivům.Obřízka ale není neznámá ani arabským národům, které odvozují svůj původ od biblického Abraháma. Právě Abrahámovi bylo nařízení o obřízce předáno při smlouvě mezi ním a Bohem. Abrahám ji měl absolvovat v 90 letech. Obřízka byla pro muže viditelným znamením smlouvy s Bohem a důkazem pro příslušnost k víře. Křesťané ale obřízku už nepraktikují.

Ještě v roce 2006 nebyla Americká pediatrická akademie ve svých doporučeních tak jednoznačná. Ke změně názoru ji přiměly výsledky výzkumu z Jižní Afriky, Keni a Ugandy. Ty prokázaly, že obřezaní muži jsou vystaveni mnohem menšímu riziku nákazy při pohlavním styku s ženami infikovanými virem HIV. Obřízka sice nesnižuje riziko nákazy virem HIV při pohlavním styku mezi homosexuálními muži, ale u obřezanců klesá riziko přenosu dalších  pohlavně přenosných infekcí, např. nákazy lidským papilomavirem nebo herpes simplex virem typu 2.

Cena za snížení rizika nákazy je nízká. Zdravotní komplikace mají po obřízce jen 2 % obřezanců a ve většině případů nejde o nic, co by se rychle nevyléčilo. Americká pediatrická akademie je v doporučení obřízky zajedno se Světovou zdravotnickou organizací, jež vyhlásila obřízku za součást preventivní strategie proti šíření HIV v subsaharské Africe. Cílem WHO je zajistit v tomto regionu do roku 2015 obřízku u 20 milionů mužů.

Ve Spojených státech je už dnes obřízka poměrně populární. V pozadí její obliby nestojí zdravotní, ale spíše kulturní či náboženské důvody. Uvádí se, že v USA je obřezáno 55 % mužů. To představuje mezi ekonomicky vyspělými zeměmi velmi vysoký podíl. Po doporučení Americké akademie pediatrů a hlavně poté, co by začaly obřízku hradit zdravotní pojišťovny, lze očekávat další nárůst obřezanců.

Evropa směřuje přesně opačným směrem. Britská asociace dětský urologů v reakci na zprávu Americké pediatrické akademie oznámila, že reviduje stávají doporučení obřízky u chlapců, kterým hrozí zvýšené riziko zánětů močových cest. Podle prezidentky asociace Roweny Hitchcockové není přínos obřízky v tomto ohledu tak významný, aby se jím dal ospravedlnit „nevratný zmrzačující chirurgický zákrok“.

Odborník na lékařskou etiku Nizozemské královské lékařské komory Gert van Dijk je toho názoru, že Američané podceňují rizika spojená s obřízkou. Ta by navíc neměla být páchána na bezmocných novorozencích. Gert van Dijk doporučuje počkat až do věku, kdy je možné získat pacientův poučený souhlas. Pro Evropany je podle van Dijka představa prospěšnosti obřízky těžko přijatelná.

„Integrita lidského těla je pro nás velmi důležitá.  Nikdy bychom neměli amputovat zdravou část těla dítěte,“ prohlásil van Dijk 
Přínosy obřízky prokázané u obyvatel subsaharské Afriky se podle van Dijka v podmínkách  evropských zemí neprojeví. Např. v Nizozemsku je infekce virem HIV poměrně vzácná a ve většině případů k ní dochází při pohlavním styku mezi muži nebo společným používáním injekčních jehel u narkomanů. Obřízka mužů by proto podle van Dijka nepřinesla významnější zlepšení nákazové situace.

Zvětšit obrázek

Odřezávání několika gramů nepotřebné kůže není typické jen pro Izraelity. Z malby na stěně pohřební komory v Sakkáře vyplývá, že se obřízka prováděla již v době šesté dynastie egyptských vládců. Tedy v době okolo 2300 let před Kristem.

Evropa a Evropská unie zvlášť se holedbají tím, jak jim leží na srdci zdraví obyvatel, a to, aby Evropánci žili ve zdravém životním prostředí. Ve svatém boji za naše zdraví a zdravé životní prostředí by nám Brusel nejraději zakázali tepelné i atomové elektrárny, stejně jako geneticky modifikované plodiny a z nich vyráběné potraviny. Kdyby to jen trochu šlo, jedli bychom všichni už dávno na příkaz nějaké bruselské směrnice jenom „biopotraviny“, stejně jako už dneska nesmíme svítit žárovkou modelu Edison a musíme dát vydělat výrobcům  tzv. úsporných svítidel. V řadě případů neexistuje pro taková nařízení racionální odůvodnění. Evropští byrokraté  jen krčí rameny a říkají  „co kdyby …“ a schovávají se za tzv. „princip předběžné opatrnosti“.

Ve světle postojů Světové zdravotnické organizace a Americké pediatrické akademie bychom možná měli lidi jako je Gert van Dijk nebo Rowena Hitchcocková označit za „obřízkoskeptiky“, uvalit na ně klatbu a vyhlásit za cíl povinnou obřízku pro všechny evropské muže. Pokud bychom pro tento krok nezískali podporu mezi evropskými lékaři, měli bychom pro její uzákonění hledat podporu u ekonomů. V České republice by se za ni mohla brát třeba Národní ekonomická rada vlády NERV. Pro zavedení obřízky existují totiž velmi pádné ekonomické argumenty. Nedávná studie amerických lékařů z Johns Hopkins University prokázala, že náklady na obřízku a léčbu jejích případných komplikací jsou mnohonásobně nižší než náklady na léčbu chorob, jejichž riziko obřízka snižuje. Každá neprovedená obřízka u mužů proto zatíží americké zdravotnictví dodatečnými náklady ve výši 313 dolarů.
Počítejme s tím, že u nás není lékařská péče tak drahá jako v USA. I tak máme u nás zhruba 5 milionů mužů, z nichž obřezána je zanedbatelná menšina. Řádově sto či dvě stě dolarů krát pět milionů kloučků a chlapů dává desítky miliard korun. Můžeme si dovolit tyhle peníze jen tak vyhodit oknem? Neměli by všichni čeští muži – od novorozenců po stařečky – položit své předkožky na oltář vyrovnaného státního rozpočtu a posílení rozpočtové kapitoly „zdravotnictví“? Snadno bychom tím zaplácli například to, co stát vyhodil oknem při neúspěšném pokusu o zavedení elektronických zdravotních knížek. A ještě by nám zbylo na dlouhou řádku  pěkně předražených rekonstrukcí nemocnic.

Samozřejmě by to chtělo nejprve trochu propagace. Pro začátek by mohl Brusel nařídit výrobcům pánských slipů, trenek či jégrovek, aby umístili  na obalech svých výrobků fotografie obětí AIDS a palcový fosforeskující nápis: „Předkožka ohrožuje vaše zdraví!“ A samozřejmě by to chtělo získat k propagaci nějakou tu celebritu. To zabere úplně vždycky. Když například před časem promluvil populární moderátor Aleš Cibulka v České televizi o geneticky modifikovaných organismech, pokusil se infarkt hned o několik předních českých genetiků. Velké naděje proto upírají domácí zastánci obřízky k českým prezidentským volbám. Doufají, že až se novináři nového prezidenta zeptají, co si myslí o povinné obřízce, odpoví jim lakonicky: „Klidně. Já už jsem.“