Terorismus proti nanotechnologiím  
Chudoba a násilí v Mexiku posledních let stojí i za vlnou teroristických útoků proti místnímu výzkumu nanotechnologií. Můžeme u nás časem čekat něco podobného?

 

Nanoterorista. Kredit: Nanotechnology Times.

Mnozí by se tomu asi zdráhali uvěřit, ale vlastně si stále spokojeně žijeme na středoevropském dvorku a opravdu drsné věci se odehrávají až za našimi humny. Nemusí to vydržet věčně, zvláště s momentálním přístupem českých elit, prozatím si ale skoro nemáme na co stěžovat. Týká se to i akademické obce, která tu bádá nad nedozírnými hlubinami bytí v podstatě nikým nerušena a rozhodně nejde o holé životy. Ne všude ale panuje taková pohoda.


 

Zvětšit obrázek
Strach z nanotechnologií je na vzestupu. Kredit: Futuretek.info.

Jsou místa, kde se věda stává hodně horkým a nebezpečným povoláním. Do středoevropských zpráv dolehly jen ozvěny těch skutků, ale ve skutečnosti už začíná jít o krk. Skupiny radikálně naladěných anarchistů, podle médií početně mizivé, ale jinak se slušným mediálním ohlasem, v posledních letech vstupují do násilných kampaní proti vědcům, kteří se v jejich očích podílejí na ničení světa. Týká se to jaderné energetiky, zbrojařství, genetického vylepšování, zlých nadnárodních koncernů obecně a taky poměrně nově nanotechnologií. V roce 2011 došlo v Mexiku v souvislosti s nanotechnologiemi k několika útokům na univerzity a výzkumná centra. Jejich reálný výsledek sice nebyl nijak slavný, anarchistům se ale povedlo rozšířit atmosféru strachu mezi akademiky. Na mexických univerzitách a institutech stále zesilují bezpečnostní opatření a vypjatá atmosféra také vede k celé řadě planých poplachů, které náladu mezi odborníky určitě nevylepší.


Je fakt, že Mexiko si o problémy s nanotechnologiemi docela koleduje. Protíná se tu totiž několik neblahých trendů. Jak asi skoro každý, kdo sleduje světové zpravodajství ví, že v Mexiku právě probíhá horká fáze války proti drogám mezi drogovými kartely a slabou vládou. Není těžké uhodnout, že ve skutečnosti jsou v pozadí USA, které tohle všechno svojí úděsnou protidrogovou politikou minulých desetiletí způsobily a teď ještě bezostyšně podporují nešťastný a z obou stran velice brutální konflikt. Ve zprávách z Mexika se objevují tak ohavné věci, že se dělá zle i těm nejotrlejším čtenářům. Není divu, že je tu všudypřítomně tíživá atmosféra strachu a násilí. Mimo to se v téhle zemi namíchal výbušný koktejl chudoby, často hluboké nevzdělanosti a intenzivních sociálních nepokojů. Zároveň právě Mexiko v poslední době do nanotechnologií intenzivně investuje finance i lidské zdroje a to pochopitelně vytváří silné pnutí ve společnosti a především mezi intelektuály. Výsledkem toho všeho jsou zkratovitě uvažující anarchistické skupiny, které veřejně vyhrožují násilím vysokoškolským pedagogům a studentům. Řečeno poněkud cynicky, debata o nanotechnologiích je v Mexiku hodně polarizovaná. Buď nanotechnologie anebo bomby.

 

Zvětšit obrázek
Válka proti drogám v Michoacánu. Žijeme v nudné zemi. Kredit: Diego Fernández, Wikimedia Commons.


Naštěstí, nebo v tomto případě spíše bohužel žijeme v nepříliš agresivním světě, v němž vědci obvykle nenosí zbraně a proto jim odhodlané skupinky extrémistů mohou nahánět hrůzu. Protesty proti nanotechnologiím se začínají objevovat i jinde ve světě, podle všeho se opakuje scénář s GMO. Mysteriózní obavy živené vědeckofantastickou literaturou a filmy se proměňují v protestní hnutí, která navíc mohou být nenápadně přiživovaná zvenčí, tak jako v případě takzvaných mírových hnutí studené války.

Zvětšit obrázek
LHC. Stále ještě stojí. Kredit: CERN.

Pragmatických motivů by se našlo hned několik. Teď jsme ale v jiné situaci než v době tažení proti GMO, genetičtí inženýři mohou nanotechnology kdykoliv poučit, co je čeká za hrůzy, když nechají věcem volný průběh. Výzkum genetických manipulací je se všemi jejich možnými přínosy lidstvu v naprostých troskách a kdoví, zda se ještě někdy vzpamatuje. Na druhou stranu je ale také pro vědu velkým mementem. Nanotechnologie mají stále ještě šanci zvrátit situaci ve svůj prospěch. Podle průzkumů jsou veřejnosti zatím docela lhostejné, časem se to ale asi změní. Otázkou je, jak.


Bude to chtít samozřejmě silnou vůli, důvtip, znamenité osobnosti, odvahu a trpělivost se neustále obracet na poplašenou veřejnost, důstojně diskutovat s méně či více fanatickými odpůrci nanotechnologií, v odborné i laické rovině věcí. Byla by strašlivá škoda nechat z lenosti padnout i tenhle ohromně slibný obor lidského bádání. Když mezi obyvatelstvem kulminovaly obavy z Velkého hadronového urychlovače v CERN a jeho údajné schopnosti vyrobit nenasytnou černou díru, i vrcholoví fyzici prý odpovídali na tisíce polekaných emailů. Upřímně řečeno, sedm miliard lidí téhle planety nemůže žít v anarchistických komunitách, i kdyby byly seberomantičtější. Nad vodou nás drží především vývoj nových technologií. Pokud ho dobrovolně ukončíme, tak brzy všichni skončíme pod hladinou.


Pramen:
Nature 488: 576–579.

 

Datum: 09.09.2012 22:23
Tisk článku

Související články:

Nápoj s nanokrystaly zlata je slibný v léčbě Parkinsona a roztroušené sklerózy     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2024)
Nové perovskitové LEDky jsou tisíckrát jasnější než organické LEDky     Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2024)
Neuromorfní monstrum DeepSouth bude simulovat výkon lidského mozku     Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2023)
DNA nanoroboti mohou „donekonečna“ replikovat sami sebe     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2023)
Fyzikální exorcismus: Vědci po 67 letech ulovili Pinesova démona     Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz