Je temná energie opravdu reálná?  
Podle nové analýzy Integrovaného Sachs-Wolfeho jevu skoro jistě ano. Zdá se, že mapa jemných odchylek teploty reliktního záření sedí na rozložení galaxií v blízkém vesmíru.

 


 

Zvětšit obrázek
Vizualizace použitých dat. Kredit: NASA/BlueEarth, ESO/S. Brunier, NASA/WMAP.

Vesmír je plný záhad. Pokud ale chceme něco opravdu těžce mysteriózního, je to rozhodně temná energie. Je tak záhadná, že se vědci ani pořádně neshodnou, jestli vůbec existuje. Přesto, anebo spíše právě proto je temná energie tak divácky atraktivní. Nedávno spatřila světlo světa studie, která přináší cenné body v její prospěch, i když stále není jasné, co by to vlastně mělo být.

 

Zvětšit obrázek
Tommaso Giannantonio. Kredit: TUM.


Proč si vůbec myslíme, že temná energie existuje? Může za to výzkum vzdálených supernov typu IA, podle něhož se rozpínání našeho vesmíru zrychluje. A právě tohle rozpínání by měla popohánět temná energie. Pokud to tak opravdu je, tak by temná energie měla představovat něco přes 70 procent balíku veškeré hmoty a energie vesmíru. Jinak řečeno, astrofyzici netuší, jaká je podstata tří čtvrtin vesmíru, což musí být úžasně stresující a není divu, že mnozí z nich nemají temnou energii zrovna v lásce. Potíž je také v tom, že potvrdit anebo vyvrátit temnou energii není vůbec snadné. Obvykle jde o nepřímá měření anebo nejisté metodické postupy, je to skoro jako chytat přízraky.


Jednu pozoruhodnou a podle všeho vcelku důvěryhodnou možnost, jak ověřit temnou energii nabízí takzvaný Integrovaný Sachs-Wolfeho jev. Pánové Sachs a Wolfe v roce 1967 vyslovili hypotézu, že se reliktní záření, které vyplňuje od pradávných dob celý vesmír, bude v některých místech mít nepatrně odlišnou teplotu, podle toho, zda prošlo mohutnými gravitační poli nahuštěné hmoty. Jejich nápad pak v roce 1996 rozvinuli Crittenden a Turok s tím, že by astronomové měli porovnávat teplotu reliktního záření s mapami galaxií v okolním vesmíru a hledat případné shody. Pokud by temná energie neexistovala, pak by mezi jemnými rozdíly teploty pozorovaného reliktního záření a rozložením galaxií neměla být žádná zajímavá souvislost.


 

Zvětšit obrázek
Energie a hmota ve vesmíru. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Integrovaný Sachs-Wolfeho jev byl poprvé s velkou slávou pozorován v roce 2003. Jenže jeho signál je velmi slabý a někteří odborníci ho rychle zpochybnili. Pozorovaná korelace mezi reliktním zářením a blízkými galaxiemi prý mohla být jiného původu, například ji mohl vyvolat mezihvězdný prach v Mléčné dráze. Zatím nejlepší doklad temné energie od té doby čelí neustálých pochybnostem. Teď se to ale nejspíš změní.

 

Zvětšit obrázek
Možné konce vesmíru s temnou energií. Kredit: NASA


Tommaso Giannantonio z Technické univerzity Mnichov a jeho kolegové po dvou letech intenzivní práce publikují v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical
Society zásadní revizi Integrovaného Sachs-Wolfeho jevu, v níž se podle vlastních slov vyrovnávají se všemi zásadními námitkami a také používají vylepšené mapy reliktního záření i rozložení hmoty v blízkém vesmíru. Autoři nakonec dospěli k závěru, že temná energie je s pravděpodobností 99,996 procent reálná a ovlivňuje pozorované reliktní záření.

Podle komentátorů je statistika závěrů Giannantoniho a spol. shodou okolností podobná, jako u nedávného objevu Higgsova bosonu. Ještě samozřejmě není definitivně jasno, celou záležitost kolem temné energie možná uzavřou mapování reliktního záření a galaxií blízké budoucnosti. Pak se snad ukáže, jestli funguje obecná teorie relativity s temnou energii anebo jestli nastane čas pro úplně nové chápání gravitace.

 

Prameny

Royal Astronomical Society 12.9. 2012, arXiv:1209.2125v1 [astro-ph.CO] , Wikipedia (Dark Energy).

 

Datum: 16.09.2012 21:41
Tisk článku

Související články:

Vývoj hmotných struktur vesmíru potvrzuje vliv temné energie     Autor: Dagmar Gregorová (29.03.2010)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz