Pohled dovnitř kontejnmentu prvního bloku Fukušimy I  
Začátkem října se podařilo prostrčit kameru a řadu měřících přístrojů dovnitř primárního kontejnmentu prvního bloku Jaderné elektrárny Fukušima I. Po bloku dva je to už druhý reaktor, u kterého lze prozkoumat a sledovat podmínky uvnitř primárního kontejnmentu. Zároveň také místní samosprávy vypracovaly plány na postup dekontaminace a rekonstrukce zasažených a evakuovaných oblastí okolo elektrárny.

 

 

Zvětšit obrázek
Mříž uvnitř kontejnmentu prvního bloku nevykazuje významnější poškození (zdroj TEPCO).

V první polovině října se podařilo uskutečnit několik velice důležitých kroků k likvidaci následků havárie Jaderné elektrárny Fukušima I. Podívejme se nejdříve na pokrok v areálu elektrárny.

 


Prohlídka vnitřní části primárního kontejnmentu prvního bloku

 

Zvětšit obrázek
Získávání radioaktivních vzorků z kontejnmentu prvního reaktoru 12. října 2012 (zdroj TEPCO).

Nejdůležitější událostí bylo úspěšné zavedení kamery a řady detekčních zařízení do prostor uvnitř primárního kontejnmentu prvního bloku. Díky tomu se mohl pomocí kamery prozkoumat stav zařízení uvnitř kontejnmentu a změřit teplotu i radiaci. V předchozích článcích (zde  a zde) se psalo o úspěšném průzkumu stavu vnitřních prostor kontejnmentu druhého bloku. Kromě průzkumu kamerou se podařilo změřit i radioaktivitu. Bohužel radiace je u tohoto reaktoru v kontejnmentu velmi vysoká a obrázky  byly kvůli tomu značně nekvalitní. Připomeňme, že nejvyšší naměřený dávkový příkon uvnitř kontejnmentu druhého bloku byl 72 Sv/hod. Postupně se nyní podařilo u druhého bloku instalovat řadu teploměrů, které kontrolují stav a efektivitu chlazeni reaktoru a vnitřních částí kontejnmentu. Tam by se mohly nacházet části paliva, které po roztavení části aktivní zóny mohly protéct až do kontejnmentu. Je však třeba zdůraznit, že se přítomnost roztavených části aktivní zóny v kontejnmentu neprokázala. Teploměry potvrdily předchozí data získána původní, měřicí technikou, která však byla částečně poškozena, a ukázaly, že chlazení je dostatečně účinné. Teplota se pohybovala okolo 35 oC.

 

Nyní se tedy podařilo zavést kameru a měřící techniku dovnitř kontejnmentu prvního bloku. Díra o průměru 13 cm byla v tlustém betonu stěny kontejnmentu vytvořena ve výšce 8,6 m nad jeho dnem. Kamera ukázala páru, ale není vidět vařící nebo bublající vodu. Vlhkost není tak vysoká a nebezpečná jako byla v druhém bloku. Hloubka vody na dně kontejnmentu je zhruba 2,8 m, což je dostatečné pro efektivní chlazení případné ztuhlé taveniny se zbytky paliva. Problémem mohou být náznaky koroze ocelových částí, které jsou na záběrech patrné. Jinak je poškození vnitřních částí kontejnmentu velmi malé.

 

Video: Situace uvnitř kontejnmentu

 


Maximální radiace v jednom ze zkoumaných míst v kontejnmentu vedla k dávkovému příkonu zhruba 11 Sv/hod. Ovšem v dalších místech byla nižší a na povrchu vody byla pouze 0,5 Sv/hod. Místo, kde byla v kontejnmentu díra, kterou se protahovaly sondy, je zhruba ve výšce dna tlakové nádoby reaktoru. To, že při vzdalování od ní se při přibližování ke dnu kontejnmentu radioaktivita snižuje, by mohlo naznačovat, že veškeré palivo z roztavených částí aktivní zóny zůstalo na dně tlakové nádoby reaktorů a neprotavilo se do kontejnmentu. Zdroj radioaktivity totiž není dole, ale nahoře. Dříve se předpokládalo, že roztavené části aktivní zóny se protavily částmi tlakové nádoby v místě, kde je v dolní části systém havarijních tyčí reaktoru. A alespoň část taveniny skapala na dno kontejnmentu.

 

Zvětšit obrázek
Přelévání vzorku vody získaného z kontejnmentu prvního bloku do olověného kontejneru (zdroj TEPCO).

Další náznak toho, že se roztavené palivo do primárního kontejnmentu nedostalo, poskytlo proměření radioaktivity vody uvnitř kontejnmentu z něhož se podařilo debrat vzorky a provést jejich rozbor. Ukázalo se, že radioaktivita vody uvnitř kontejnmentu je poloviční oproti radioaktivitě vody, která je v reaktorové budově. Odebraný vzorek měl objem zhruba 250 cm3 a jeho dávkový příkon byl na povrchu 0,5 mSv/hod. Radioaktivita cesia 137 byla 35 MBq na litr a cesia 134 pak 19 MBq na litr. V každém případě je radioaktivita nízká a to by mohlo naznačovat, že na dně kontejnmentu není roztavené palivo, ze kterého by se do vody dostalo velké množství štěpných produktů.


Ke zjištění, kde ve skutečnosti roztavené palivo z poškozené aktivní zóny opravdu je, bude potřeba další systematické studium kontejnmentu. Pokud by se ukázalo, že se opravdu z tlakové nádoby reaktoru nedostalo, vedlo by to k značnému zjednodušení postupu likvidace zničeného reaktoru. Než se začne připravovat odstranění zničené aktivní zóny, je třeba podrobně prozkoumat budovu reaktoru. Tomu ale brání velmi vysoká radiace v řadě míst. Proto se musí využívat roboty. Dosavadní typy jsou příliš velké a nemotorné. V nejbližší době by měl být ve Fukušimě nasazen nový typ robota pojmenovaný Sakura. Oproti doposud používanému robotu Quince je o 20 cm kratší a o 10 cm užší a je i pohyblivější. Sakura by měl získat fotografie a informace o radiaci z míst, kam se Quince dostat nemůže.

 

Zvětšit obrázek
Zavedení nových odporových teploměrů do kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).

Postupuje i práce na odstraňování trosek zničené budovy třetího bloku a průzkumu situace uvnitř jeho bazénu s vyhořelým palivem. Potvrdilo se, že je tam řada velkých kusů zařízení, které popadalo do bazénu po vodíkové explozi. Nedošlo však k žádnému poškození palivových článků. To dává naději, že bude možné provést bez vážnějších problémů vyklizení bazénu. Nejdříve však je potřeba odklidit všechny trosky a postavit náhradní horní část budovy, jejíž větrání bude probíhat přes filtry. Zamezí to únikům radioaktivity, která by se při manipulaci v bazénu mohla uvolňovat, do okolí. Stavba takové budovy už intenzivně probíhá u čtvrtého bloku, který by se měl začít vyklízet už příští rok.

 


Plány na návratu obyvatel do evakuovaných částí

minulém článku  se psalo o tom, že ze čtyř nejvíce zasažených správních celků, které jsou nejblíže elektrárně, pouze město Okuma mělo do konce září plán dalšího vývoje. Předpokládá se, že obnovení podmínek pro návrat bude trvat pět let. Během této doby se plánuje intenzivní dekontaminace a rekonstrukce. A také zajištění náhradního umístění pro správní úřady i bydlení pro obyvatele mimo silně zasaženou oblast. Náhradní bydlení pro postižené komunity by se do dvou let mělo postavit v blízkosti jejich původního města. Stavět by se mohlo například v městech Minami Soma, Iwaky a dalších blízkých sídel. Stejné rozhodnutí o pětiletém odložení návratu učinila v říjnu samospráva města Namie a také samospráva města Tomioka. U toho druhého je sice radioaktivita v některých oblastech nižší a dovolovala by dřívější návrat. Kvůli problematickému vytváření infrastruktury a zázemí rozhodla samospráva, že bude lépe návrat odložit a uskutečnit jej společně až v pozdějším termínu, kdy budou dekontaminovány a rekonstruovány rozsáhlejší části města. Žádné plány zatím nejsou vytvořeny u města Futaba, které je nejblíže elektrárny a bylo nejsilněji zasaženo spadem. Zároveň však také bylo z velké části zdevastováno vlnou cunami. Cunami zničila domy v pobřežních částech i jiných dříve zmiňovaných měst. Připomeňme, že v městě Namie žilo 22 000 obyvatel, v Okumě 11 500, v Tomioce 15 800 a ve Futabě 7 400.

 

Zvětšit obrázek
Pohled zaznamenaný kamerou uvnitř kontejnmentu prvního bloku Jaderné elektrárny Fukušima I při prohlídce v polovině října 2012 (zdroj TEPCO).

V oblastech, které byly uvolněny pro návrat, se pomalu vrací život. Známkou je  otevření škol a školek v oblastech mezi dvacátým a třicátým kilometrem. Po intenzivní dekontaminaci těchto zařízení lze zajistit radiační úroveň, která je pod hodnotou přirozeného pozadí ve většině míst v Evropě. I tak se zatím udržují omezení na venkovní činnost dětí. Objevují se však první celodenní sportovní akce, jak tomu bylo začátkem října ve školce Sayuri v městě Minami Soma, která je zhruba 25 km od elektrárny. I děti se tak mohou postupně, po pečlivé kontrole radiační situace, vracet k normálnímu životu, jaký zde byl před cunami.


Že však jde o složitý proces, lze dokumentovat na situaci právě ve zmíněné zóně mezi dvacátým a třicátým kilometrem od elektrárny. Ta byla po havárii ve Fukušimě prohlášená za zónu, odkud byly evakuovány školy a zdravotnická zařízení. Obyvatelé pak měli být připraveni v případě nebezpečí k rychlé evakuaci. Toto významné narušení infrastruktury a chodu těchto oblastí znamenalo velké zhoršení situace jejich obyvatel. Z celkového počtu 58 000 osob, které na tomto území žily, jich odešlo 27 800, tedy okolo 48 %. Omezující opatření byla odvolána v září minulého roku po dosažení stabilizace v Jaderné elektrárně Fukušima I. Pak začala obnova infrastruktury, otevírání škol, nemocnic i obchodů. Z  těch, kteří odešli, se do letošního září, tedy po roce od odvolání omezení, se jich zatím vrátilo pouze 3160, což je zhruba 11 % evakuovaných. Navíc, zatímco staří lidé se neevakuovali nebo se rychle vracejí, mladší ročníky s návratem váhají. To se odrazilo i v počtu dětí, které docházejí do znovu otevřených škol. V městě Minami Soma mají ve dvanácti základních a středních školách, které tam jsou, pouze 55 % z původního počtu dětí. V městě Kawauchi je toto číslo 17 % a v městě Hirono 19 %.  Problémem při návratu jsou hlavně ne zcela obnovená infrastruktura a  dostatek pracovních míst.

 

Zvětšit obrázek
Část zavážecího stroje spadlá dovnitř bazénu třetího bloku jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).

K znovuobnovení infrastruktury patří i návrat farmářů. Po roce se již objevila i první rýže z místní produkce. Vypěstoval ji farmář  Ryohei Nitsuma, který před pěti lety získal vysoký kredit u svých zákazníků díky ekologickému hospodaření bez umělých hnojiv. Nyní věnuje intenzivní úsilí dekontaminaci. Svoji produkci pak spolu s prodejci rýže velmi pečlivě kontroluje na obsah radioaktivity. Ten je hluboko pod limity. Dne 8. října poslal na trh 80 pytlů rýže.


Zemědělské produkty se velmi pečlivě kontrolují a každé překročení zdravotních limitů z hlediska radioaktivity se hlásí a takové potraviny na trh nepřijdou. Pečlivá kontrola pomáhá získat důvěru a umožnila zahájit vývoz hovězího i do USA. V říjnu se tak vyvezlo maso z prvních tří kusů dobytka z prefektury Fukušima po 30 měsících přestávky do jedné z amerických restaurací. Je však třeba zmínit, že dovoz japonského hovězího do USA byl zakázán kvůli slintavce a kulhavce, která se objevila na jihu Japonska v roce 2010. Veterinární zákaz dovozu japonského hovězího masa do USA byla odvolán v srpnu tohoto roku.


V Japonsku pokračuje i diskuze o budoucnosti energetiky. Současný plán japonské vlády předpokládá, že se nebudou stavět nové jaderné elektrárny. Ty rozestavěné, pokud projdou všemi bezpečnostními testy a schvalovacími procesy, by se mohly dokončit. S dostavbou rozestavěné jaderné elektrárny v blízkosti města Ohma počítí i společnost J-Power. Jedná se o první blok, který bude využívat výhradně recyklované palivo s obsahem plutonia. Elektrický výkon reaktoru je 1380 MW. Stavba byla zahájena v roce 2008 a před zastavením výstavby po událostech ve Fukušimě byla dokončena zhruba ze 40 %.  Původně měla být dokončena v roce 2014. Tento termín už pochopitelně neplatí, ale vzhledem k podpoře výstavby ze strany města Ohma by se dokončení mohlo realizovat. I když nejen u této elektrárny je otázka jejího dalšího osudu velmi otevřená.

Datum: 23.10.2012 09:01
Tisk článku

Související články:

Fukušima I na prahu roku 2024     Autor: Vladimír Wagner (11.02.2024)
Oficiální povolení pro budování zařízení pro vypouštění tritiové vody ve Fukušimě I.     Autor: Vladimír Wagner (15.08.2022)
Černobyl po 35 letech     Autor: Vladimír Wagner (25.04.2021)
Tritiová voda z Fukušimy I skončí v oceánu     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2021)
Fukušima I deset let poté     Autor: Vladimír Wagner (06.03.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz