Vinit ze sucha globální oteplování je zcestné  
Ve zprávě OSN se praví, že za extrémní sucha může globální oteplování. Podle nové studie ale metodika, na jejímž základě klimatologové z IPCC dospěli k takovému závěru, je chybná.


 

 
Podle Rājendra Pacaurīho, nositele Nobelovy ceny míru a jeho instituce IPCC, může za extrémní sucha globální oteplování.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) je instituce která byla založena z popudu OSN v roce 1988. Má vyhodnocovat rizika změny klimatu. U jejího zrodu tehdy stály:  Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Slavným se IPCC stal v prosinci 2007, kdy získal za svou práci Nobelovu cenu míru (spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem). O jak významnou instituci jde vypovídá fakt, že podle jejích závěrů se odvíjí politika OSN, její zprávy jsou podkladem pro rámcové smlouvy OSN,...


IPCC se presentuje především svými komplexními zprávami. První hodnotící zpráva spatřila světlo světa v roce 1990. O dva roky později byla doplněna. Druhá hodnotící zpráva (second assessment report, SAR) byla vydána v roce 1995. Třetí zpráva (TAR) vyšla v roce 2001 a ta zatím poslední zatím zveřejněná nese označení AR4. Je z roku 2007. Podle ní řídí svou politiku OSN a má vliv na  toky peněz a směrování investic.  Jedním z klíčových tvrzení tohoto dokumentu je, že za globální sucha (která jsou navíc delší) a stejně tak za klimatickými extrémy, stojí globální oteplování.

 

Zvětšit obrázek
Hlavní zpráva panelu IPCC http://www.ipcc.ch/


Z Ameriky do Švýcarska (sídla IPCC) míří nemilé upozornění: Pro své výpočty zvolili vaši experti špatný základ. Kritická studie vyšla v prestižním časopise Nature a týká se prognóz postavených na parametru Palmer Drought Severity Index, nebo zkráceně PDSI. Právě ten sloužil jako základ při formování závěrů čtvrté hodnotící zprávy IPCC. Právě tento dokument (4. hodnotící zpráva) vyvolala ve světě hodně paniky, stála za řadou nesmyslných investičních záměrů a dodnes v myšlení mnoha lidí vyvolává strach. Oleje do ohně přilil kodaňský summit (2009) , který na základě 4. hodnotící zprávy IPCC opakoval, že "intenzivnější a delší sucha" jsou pozorována "na širších oblastech od roku 1970“. Tohoto „faktu“ se média stále drží a velká část populace nabyla dojmu, že tak tomu prostě být musí... 

 

Podle Justina Sheffielda a jeho kolegů z Princeton University to je nesmysl.

Ze studie kolektivu, který vede  Justin Sheffield z Princeton University ale vyplývá, že  PDSI je jen účelový a tupý nástroj, který klimatologové měli už dávno zahodit. Vyvinut byl v roce 1960 a prakticky jen proto, aby na jeho základě mohla být postiženým zemědělcům v USA poskytnuta pomoc. Je sice pravdou, že zmíněný přístup vypočítává riziko sucha na základě rostoucích teplot, ale zcela opomíjí jiné důležité faktory, které ovlivňují například odpařování vody z půdy. PDSI je natolik zjednodušující přístup, že ho lze znevážit třeba jen změnou osevního postupu. Podle vědců z Pricetonu, nevhodně volený přístup pracovníků IPCC vedl k tomu, že ohlášovaný nárůst globální sucha je nadhodnocený.
Vědci klimatologům doporučují, aby se při svých prognózách drželi „realističtějších výpočtů, založených na základních fyzikálních principech, které berou v úvahu změny v disponibilní  energii, vlhkost, rychlost větru,...“. Když totiž tyto faktory princetonští vzali do hry, tak na rozdíl od katastrofických závěrů IPCC dospěli k závěru, že co se sucha týče, došlo „v posledních 60 letech jen ke zcela nepatrným změnám.“

 

Pro experty IPCC to je další nemilá zpráva, kteří na základě upozornění na jiné chyby nedávno museli ze svých závěrů slevit a prognózy z roku 2007 opravovat letos vydanou zprávou označenou SREX Report. Ta již jen poněkud suše konstatuje: „stále existují velké nejistoty ohledně pozorovaných v globálním měřítku trendy v období sucha."  Aféra familierně označovaná jako  „Climagate“ vedla v roce 2010 k rozhodnutí přepracovat materiály IPCC do takové podoby, aby se připravované 5. hodnotící zprávě (má být zveřejněna v roce 2014) nedalo nic vytknout, aby jí nečekaly revize jako její přechůdkyni. Je totiž nemilé dodatečně přiznávat, že v jižní Evropě a zápaní Africe to na nástup such vypadalo, ale že Severní Amerika, sever a západ Austrálie zase dospěl ke zcela opačným problémům. 
To, nad čím se vědci z Pricetonu pozastavují nyní se týká tvrdošíjnosti s jakou IPCC ve svých kalkulacích využívá metodu PDSI, i když se ví, že představuje riziko v nadhodnocování dopadů změny klimatu.

 

Prameny:
Seneviratne, S.I. et al.:Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation, Cambridge Univ. Press, 2012.
Nature 491: 338-339, 2012, doi: 10.1038/491338a
Sheffield, J. a kol.: Nature 491, 435–438 , 2012
Rupp, D. E. et al. in Explaining Extreme Events of 2011 From a Climate Perspective.  Bull. Am. Meteorol. Soc. 93, 1052–1054 , 2012.
NOAA Global Warming FAQs

Datum: 15.11.2012 18:48
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus CSc. Prof. Ing. Václav
 
 
cena původní: 254 Kč
cena: 254 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus CSc. Prof. Ing. Václav
Související články:

Konsensus klimatologů na špatném základě?     Autor: Josef Pazdera (28.08.2017)
Klimatologický hokej v Ekolistu     Autor: Redakce (10.03.2011)
Spor o hokejku uzavřen     Autor: Vítězslav Kremlík (05.08.2010)
Šéf IPCC: „Od médií zachovejte odstup“     Autor: Dagmar Gregorová (19.07.2010)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace