Kde se vzala posedlost Elona Muska Marsem?  
Šéf SpaceX v rozhovoru pro NewScientist prozrazuje, že vnímá základnu na Marsu jako bezpečnostní pojistku pro lidstvo a také jako předmostí výprav ke hvězdám. Kéž by takových majetných vizionářů bylo víc.

 

Zvětšit obrázek
Elon Musk. Kredit: SpaceX.



Elon Musk, stále ještě mladý vizionář a podnikatel v technologiích budoucnosti s jihoafrickými kořeny, je nepochybně jednou z nejvýznamnějších osobností současné vlny technologického pokroku. Ve 12 letech napsal a za 500 dolarů prodal svůj první komerční produkt – počítačovou hru Blastar a to už asi mluví za vše. Vedle internetu a energetiky se teď asi nejintenzivněji angažuje v technologiích vesmírných letů. Od 19 let pomýšlí na průnik lidstva za hranice rodné planety. Vlastně už nesmazatelně vstoupil do historie, jako zakladatel a hybatel společnosti SpaceX. V roce 2008 vypustili nosnou raketu Falcon 1 a jako historicky první soukromá společnost dosáhli na oběžnou dráhu Země. Letos (2012) se jejich soukromá kosmická loď Dragon jako první privátní stroj připojila k ISS, což komentátoři hodnotí jako zásadní mezník historie dobývání vesmíru. Na první pohled to není zas takové dobrodružství, ale symbolický význam je obrovský. Celý vesmír jako kdyby byl najednou zase o něco blíž.

 

Zvětšit obrázek
SpaceX na Marsu. Kredit: SpaceX.

Musk se poslední dobou netají s tím, že jeho cílem není provozovat donáškovou službu na oběžné dráze téhle planety, ale se vší vervou vstoupit na Mars. Nedávno se nechal slyšet, že se tam chystá za zhruba 36 miliard dolarů vybudovat kolonii pro 80 tisíc osadníků. Dokonce by podle vlastních slov rád na Marsu zemřel. Kde se ale vzala jeho fascinace Rudou planetou? Na toto téma ho před pár dny pro časopis NewScientist vyzpovídaly Valerie Jamieson a Celeste Biever, velmi příznačně na letošním udělování cen časopisu Economist za inovace. Elon Musk pochopitelně vyhrál a odnesl si cenu Inovace bez hranic.

 

NewScientist: Proč jste tak posedlý přepravováním lidí na Mars?

Musk: Je to vlastně vůbec poprvé za 4 miliardy let historie Země, kdy se o něčem takovém dá uvažovat. Tahle možnost může existovat velmi dlouho, a osobně doufám, že to tak bude, ale taky nemusí. Měli bychom využít příležitost, pro případ, že by nastal nějaký průšvih. Nemusí to nutně být zrovna konec lidstva, ale třeba rozvrat technologického rozvoje, který by civilizaci vrhl zpátky do minulosti.

 

NewScientist: Proč letět na Mars, když tam posíláme dálkově řízené roboty, díky nimž máme Mars skoro jako na dosah ruky?

 

Zvětšit obrázek
Astronaut NASA Rex Walheim v modelu pilotovaného Dragonu. Kredit: SpaceX.

Musk: Možná jsem romatik, ale prostě si cením autentického zážitku. Roboti nám o Marsu zjistí všechno možné, ale osobní přítomnost na jiné planetě přeci jenom nenahradí. A když už postavíme základnu na Marsu, což si vyžádá spoustu letů ze Země na Mars a zpátky, tak tím nevyhnutelně spustíme vývoj technologií, které nás jednou dostanou do jiných hvězdných systémů.

 

NewScientist: Myslíte jako třeba k Alfě Centauri s nově objevenou exoplanetou, 4 světelné roky od nás?

Musk: Určitě víte, jak na to. S termonukleárním pohonem kosmické lodi nejspíš dosáhnete jedné desetiny rychlosti světla a poletíte tam 40 let, což je docela dlouho. Nejlíp odstartovat v mládí, tedy pokud chcete být při smyslech, až tam kosmická loď dorazí.

 

NewScientist: Jak by tohle šlo změnit?

 

Zvětšit obrázek
Musk provádí Obamu (2010). Kredit: NASA/Bill Ingalls.

Musk: Nedávno jsem zaslechl zajímavé věci o warpových pohonech. Podle všeho nemůžete překročit rychlost světla, ale mohli by jste zkroutit prostor a přesunout se tak, že to bude odpovídat pohybu násobky rychlosti světla. To by bylo vzrušující. Zdá se, že existuje způsob, jak při takovém kousku omezit spotřebu energie. Ještě nedávno by jste k tomu potřebovali celý Jupiter.

 

NewScientist: Mohla by vaše společnost SpaceX využívat warpový pohon?

Musk: Jasně, zbláznil bych se radostí, mít warp k dispozici. Ale pochopitelně nevisím jenom na něm.

 

NewScientist: Znervózňuje vás, coby průkopníka, pozornost celého světa?

Musk: Snažím se s tím srovnat. Ze začátku to byla docela síla. Udělali jsme hodně chyb. Na oběžnou dráhu jsme se dostali až při čtvrtém letu. Pokud by i ten selhal, byla by to pro SpaceX nejspíš konečná.

 

NewScientist: Nákladní loď Dragon nedávno přistála s nákladem z paluby ISS. Kdy poletí s astronauty?

Musk: Doufáme, že pošleme lidi do vesmíru během příštích tří let. Na druhou stranu, pokud by se teď někdo dostal na Dragona jako černý pasažér, doletěl by na ISS a byl by v pohodě.

 

NewScientist: Budete na palubě při prvním letu společnosti SpaceX s lidskou posádkou?

Musk: Tak tohle záleží na našem zákazníkovi, což je NASA. Pokud jde o mě, dělával jsem šílené věci, jako je létání stíhačkou v nízké výšce. Pak jsem si pořídil děti a firmy a chci je vidět vyrůstat, takže jsem nebezpečné radovánky odsunul na vedlejší kolej. Do vesmíru bych chtěl, ale v první posádce nebudu. Vlastně v ní nebude nikdo, úplně první let lodi pro astronauty proběhne bez posádky.

 


 


Prameny:  NewScientist 3.12. 2012, Wikipedia (Elon Musk)

 

Datum: 05.12.2012 00:12
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz