Mike Hout, sociolog UC Berkeley,
autor pěti knih (například "Following in Fathers Footsteps") a nespočtu vědeckých pojednání.

Ať už jde o bioniku, astrofyziku,  virologii, proteom, chování boháčů, válčení  a nebo jen o klevety, výzkumná pracoviště v Berkeley patří k našim nejčastěji vykrádaným zdrojům. Nejen nás nyní zaujaly nejnovější výsledky berkeleyských sociologů Mike Houta a Claude Fischera, kteří s kolegou Markem Chavesem z Duke University zjišťovali postoje Američanů k víře. Jde o součást vysoce citovaného výzkumného projektu zabývajícího se veřejným míněním probíhajícím pod taktovkou výzkumného  ústavu  NORC ( University of Chicago).
Výsledky zjištěné zmíněnými institucemi jsou považovány za věrohodné, neboť jde o nezávislý výzkum tradičně financovaný ze zdrojů National Science Foundation.  Zvláště bedlivě se jimi řídí  manažerské týmy při volbách. V těchto výzkumech totiž nejde jen o náboženství, záběr je široký a pokrývá i postoje veřejnosti k držení zbraní i to, co společnost preferuje financovat z prostředků získaných z veřejných daní.

Ze zatím nejnovějšího výzkumu věnovaného postojům k náboženství vyplynulo, že 20 % osob z náhodně vybraných Američanů se nehlásí k žádnému náboženství. Přitom v roce 1990 se jako „bezvěrci“ cítilo být  jen 8 % Američanů.
Podle vedoucího výzkumné skupiny Houta, je to výsledek dlouhodobého trendu v němž se stále více Američanů od náboženské příslušnosti distancuje. Přitom od roku 1990 tento trend nabral nebývale vysoké obrátky.

Hout a Fischer nejsou v oblasti sociologie žádnými nováčky. V roce 2002 například z celostátního šetření poprvé avizovali nárůst počtu nechodících do kostela a neúčastnících se  bohoslužeb.
Pro Ameriku jsou tyto údaje velice sledovaným ukazatelem, jsou signálem pro politiky a proto jde na tyto výzkumy hodně peněz a provádí se pečlivě. Rozlišují se i jemné nuance jako např. kategorie "bez vyznání" a „ateisté“. 
Za osoby bez vyznání jsou považováni ti, kteří se nehlásí k žádné církvi nebo náboženství (zde hodně záleží na položené otázce). Američané do kategorie bez vyznání řadí jak ateisty, tak agnostiky (to jest ty, kteří nejsou ani ryba ani rak a kteří v Huxleyovské terminologii si myslí, že odpověď na to, zda existuje bůh je neřešitelná. Věří, že nevíme a ani nemůžeme vědět, zda bůh skutečně existuje.). A nakonec do kategorie „bez vyznání“ spadají i ti, kteří věří v Boha (resp. bohy), aniž by se hlásili ke konkrétnímu vyznání. Naopak se sem neřadí osoby, které na otázku o svém vyznání odmítnou odpovědět. K  ateistům se v loňském roce v USA přiznalo  jen 3 % osob.

V testu, jehož výsledky presentujeme, se Američané vyjadřovali k takto položené otázce: "Jaká je vaše náboženská preference? Jste protestant, katolík, Žid, jiného náboženství, nebo bez vyznání?" Odpovědi byly následující:

Do kolonky "bez vyznání" se více hlásí liberálové (40 %), konzervativců jen 9 %.

Bez vyznání jsou častěji muži (24 %), než ženy (16 %).

Běloši se nehlásí k žádnému náboženství  v 21 %,  Afroameričané v 17 % a Mexičané ve 14 %.

Více než jedna třetina  dotazovaných ve věkku 18 až 24 let se nehlásí k žádnému náboženství, zatímco z těch dříve narozených (75 let a starší) to je jen 7 %.

Obyvatelé Středozápadu a jižané zatrhávali "bez vyznání",  nejméně často.  Ateistickým protipólem jsou státy severozápadu a severovýchodu.

Poznámka: V České republice se při sčítání lidu 2001 do skupiny bez vyznání zařadilo 6 039 991 (59 %) obyvatel.

Zajímavé je, že vzdělání v postojích Američanů k víře velkou roli nehraje, rozhodující jsou demografické rozdíly.  Z nejnovějších statistického šetření vyplynulo, že zhruba jedna třetina Američanů se identifikuje jako konzervativní protestanti, čtvrtina se cítí být  katolíky (i když 35 % z nich se ke katolicismu hlásí jen z pozice kultury a svého původu, do kostela nechodí) a 1,5 % se hlásí k židovství.

Pramen: University of California – Berkeley