Opravdu ekologická stopa překračuje biokapacitu Země?  
Hlavní ekologický ukazatel nehledí na znečištění a dálnice boduje stejně jako pastviny.


 

 

Na 22.srpna 2012 podle NEF  připadl tzv. Den ekologického dluhu (Earth Overshoot Day). Po zbytek roku prý žijeme na ekologický dluh. Prý ročně spotřebujeme o třetinu více, než je biokapacita planety. Když se v roce 1987 slavil první Den ekologického dluhu, bylo to v prosinci. Dnes je to už v srpnu. Za pár let se nejspíše bude slavit hned v lednu.

Nejvíce prý planetu zatěžují Spojené státy americké. Kdyby každý člověk žil americkým způsobem života, potřebovali bychom těch planet pět (Moran et al. 2008). Česko je patnáctý největší hříšník na světě (Ecological Footprint Atlas, GFN 2010).

Koncept ekologické stopy počátkem 90. let vyvinul profesor William Rees z Kanady a jeho student Mathis Wackermagel, který dnes provozuje GFN (Global Footprint Network).   Ekologickou stopu si můžete spočítat na Hraozemi.cz a tento ukazatel používá také WWF e svých zprávách „Living planet“.

I vy jste nejspíše v novinách narazili na titulky, že „ekologická stopa“ lidstva překročila „biokapacitu“ Země. Tato věta zní hrozivě, jenže neznamená to, co si většina lidí myslí.

M.Tůmová. WWF: Důvody, proč Česko nejvíce zatěžuje planetu (Nazeleno.cz 85.11. 2008) http://www.nazeleno.cz/nazelenoplus/wwf-duvody-proc-cesko-nejvice-zatezuje-planetu.aspx

Humanity Has Overshot the Earth’s Biocapacity (Thinkprogress 15. 12.2012) http://thinkprogress.org/climate/2012/12/15/1329841/report-humanity-has-overshot-the-earths-biocapacity/

Hlavní nedostatky těchto eko-ukazatelů shrnula už studie van den Bergh a kol. (1999) s názvem „Spatial sustainability, trade and indicators: an evaluation of the ecological footprint“.


Problém 1: Když kapacita není kapacita

Prý jsme překročili jakousi „biokapacitu“. Když člověk slyší, že byla překročena kapacita, představí si třeba hrnec s kapacitou 5 litrů, který je plný po okraj a nic dalšího se už do něj nevejde. Jenže biokapacita je zavádějící termín. Neznamená to maximální možnou kapacitu, ale současný objem produkce.


Například v Sudánu je dostatek úrodné půdy (kolem 90 milionů hektarů). To je v běžné lidské řeči „maximální kapacita“, tedy teoreticky využitelný maximální limit. Většina této kapacity ale zatím není využita. Dnes se z toho využívá jen 18 %, tj. asi 16,4 milionu hektarů.  Jenže v absurdní terminologii alarmistů je biologická „kapacita“ Súdánu 16,4 milionu hektarů (krát výnosy na hektar). To vyvolává dojem, že více půdy tam už k dispozici není. Jde ale jen o matení čtenáře. (Eschenbach) Maximální možnou kapacitu planety jsme ve skutečnosti nevyčerpali a stále zbývá dostatek půdy pro nová pole. Jen se podívejte, kolik zemědělské půdy leží ladem v České republice.
Dle výpočtu environmentalistů z organizace „One Block Off the Grid“ čtyřčlenné rodině (2 dospělí a  2 děti) k obživě stačí farma o rozloze 2 akrů (tj. necelý 1 hektar). Pro 10 miliard lidí, které se očekávají koncem 21. století, tedy potřebujeme asi 5 miliard akrů zemědělské půdy. Tedy asi 20 milionů km2. Což je asi jako rozloha Ruska (17 milionů km2).  Jenže pozor, to jsou výpočty ekologů, kteří prosazují organické bio-zemědělství. Moderní agronomie využívající pesticidy, hnojiva a genetické inženýrství vystačí s daleko menší rozlohou půdy.


Problém 2: Odkdy se plyny měří v hektarech?

Asi si lámete hlavu, jak může být ekologická stopa (spotřeba) vyšší než biokapacita (produkce). Jak mohu k obědu sníst patnáct brambor, když na talíři jich mám jen deset?


Přes 50 % ekologické stopy lidstva tvoří virtuální půda, kterou BYCHOM potřebovali zabrat, KDYBYCHOM se rozhodli, že emise CO2 chceme kompenzovat sázením stromů, které ten CO2 vyluxují zpátky z atmosféry (carbon sink).


Pokud někdo tvrdí, že ekologická stopa překročila biokapacitu, jde jen o statistický trik. Přes polovinu ekologické stopy tvoří hypotetická ekologická stopa, kterou bychom mohli mít za jistých podmínek. Ale nemáme. My tolik stromů nesázíme a tu půdu jsme NE-zabrali.


Kuriózní je, že autoři ekologické stopy vlastně zacházejí ve svých výpočtech s fosilními palivy jako by šlo o obnovitelný biologický zdroj. Když slýcháte, že spotřebováváme zdroje rychleji než je stíhá příroda regenerovat, nemyslí se tím přehnaný rybolov (overfishing). Myslí se tím, že těžíme uhlí rychleji než se stihne tvořit! Naproti tomu těžbu ostatních neobnovitelných zdrojů, jako je železná ruda či pískovec, nepokutují autoři pro změnu nijak.


Rovněž je záhadou, proč autoři počítají emise CO2 jako něco, co snižuje biokapacitu Země. Přece se tím naopak do ekologického koloběhu znovu dostává uhlík, který býval pohřbený v útrobách planety.


Oxid uhličitý není toxický jed. Experimenty FACE ukazují, že při atmosférických koncentracích 475 –600 ppm tempo fotosyntézy rostlin vzroste v průměru o 40 % (Ainsworth and Rogers 2007). Je to jako hnojení. Při vyšších koncentracích atmosférického CO2 rostlinám k nasávání CO2 stačí méně pórů v listech (tzv. stomata). Díky tomu rostliny ztrácejí méně vody a dokáží přežít i ve větším suchu – v průměru o 22 % (Ainsworth & Rogers 2007).  Jak uvádí Berner, v éře dinosaurů, byly koncentrace CO2 asi 6x vyšší než dnes. Tehdy rostly stromy vysoké jako dva desetipatrové paneláky na sobě (Araukárie).


Autoři mají tedy ve svých výpočtech chybné znaménko. Emise CO2 by se ve skutečnosti měly počítat jako ZVÝŠENÍ biokapacity. Nikoli jako zvýšení ekologické stopy. Protože tím vytváříme podmínky pro růst biologické produkce.


To platí i o zvyšování teplot, ke kterému skleníkové plyny přispívají. Vyšší teploty znamenají delší vegetační období a tedy zvýšení biokapacity. To jsou naměřená satelitní data. Viz studie od pana Zhou a kolektivu „Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999.“

 


Problém 3: Ekologická stopa na osobu klesá
Asi vás to překvapí, ale ačkoli lidé mají v konzumní společnosti stále větší spotřebu, ekologická stopa na osobu neroste. „Na globální úrovni můžeme říci, že ekologická stopa na hlavu se během času relativně nemění, ačkoli populace se zdvojnásobila z téměř 3 miliard v roce 1961 na 6,7 miliardy v roce 2007.“ (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 26)


Jenže pozor. Většinu této stagnující ekologické stopy tvoří kontroverzní „uhlíková stopa“. Pokud si CO2 odmyslíme, tak ekologická stopa na osobu desítky let KLESÁ. Jak je to možné? Díky zvyšující se produktivitě zemědělství. Dnes nám stačí méně zemědělské půdy a přesto vypěstujeme více potravin než dříve.


Od roku 1961 do roku 2005 se globálně rozloha obdělávané půdy zvýšila o 27 %. Ale výnosy na hektar stouply o 135 %. (J.Burney 2010)

Nathan Fiala  (2008) píše: „V roce 2006 měli zemědělci v USA o 40 % vyšší výnosy než je světový průměr… Pokud současné trendy budou pokračovat… světový průměrný zemědělský výnos jednoho dne dosáhne úrovně amerického zemědělství z roku 2006 a pak možná ještě vyšší. To může znamenat, že bude-li každý obyvatel planety mít spotřebu jako obyvatelé USA, nebude k tomu zapotřebí pěti planet, ale postačí jediná.“ 

 


Problém 4: Obchodovat je proti přírodě?

Srovnání ekologické stopy jednotlivých států také nedává moc smysl. Pokud se stát specializuje třeba na elektroniku a potraviny dováží, vyjde mu větší ekologická stopa (spotřeba) než jeho vlastní biokapacita (produkce), prý žije na ekologický dluh. Autoři „ekologické stopy“ tedy pokutují každého, kdo dováží potraviny! Ideálem autorů je zřejmě autarkní samozásobitelské hospodaření ze středověku.


Na ekologickastopa.cz  (autorem je Moldánovo Centrum pro otázky životního prostředí UK) se můžete dočíst že: „Dostupnou biologickou kapacitu Česká republika přestřeluje v kategoriích pastvin (1,2krát) a mořského rybářství (29krát). Zde úhrnné nároky české populace na maso a ryby jsou saturovány „na dluh“ vůči globální biokapacitě.“ Takže když si v restauraci v Praze dám mořskou rybu, zvyšuji tím ekologický dluh ČR. Když si dám kapra z Třeboně, tak ne. Fascinující.


To, co se vydává, za ekologický dluh určitého státu, ve skutečnosti žádný dluh není. Jde o dělbu práce. Rybáři jsem za mořskou rybu poctivě zaplatil, žádný dluh nemám! Rybář si za moje peníze koupí boty, protože ty si sám vyrobit neumí. Jestliže si ale neumí vyrobit boty, podle Wackermagela nejspíše jsou jeho nohy trvale neudržitelné? Švec zase dělá jenom obuv a neumí si vypěstovat ani mrkev. Podle Wackermagela tedy žije na mrkvový dluh?

 


Problém 5: Znečištění přírody ekologům nevadí
Oči vám otevře, když si přečtete v závěru „Ecological Footprint Atlas“   tu část (str. 90), kde autoři přiznávají nedostatky tohoto indikátoru. Zjistíte, že ekologická stopa vlastně ekologické problémy nehodnotí. Je to spíše ukazatel zdrojů pro plánovače výroby.


Když se řekne ekologie, první co mne napadne je hrozba toxických látek. Vzpomenu si na legendární Erin Brockovichovou, která po urputné soudní válce usvědčila fabriku v obci Hinkley, že z jejích nádrží do okolí unikal jedovatý chrom. Fabrika za sebou zanechala jedovatou stopu smrti.


Jenže o tomhle ekologická stopa není. Ukazatel zvaný „ekologická stopa“ totiž vůbec nehodnotí, zda znečišťujete přírodu. Nehodnotí dokonce ani degradaci půdy. Nehodnotí ani vyhubení ohrožených druhů.


A co když budete používat umělá hnojiva, která se vodami dostanou do moře a způsobí v něm mrtvou zónu bez kyslíku? Ani to nevadí. Pokud provozujete takovéto intenzivní zemědělství, ekologická stopa vám dokonce klesne, protože vám postačí méně půdy.


A to nejlepší nakonec: Využití půdy pro stavbu dálnice se boduje stejně jako využití půdy pro pastvu ovcí (van der Bergh, str. 64). To je u hlavního ekologického ukazatele na světě docela zarážející.

 

  GRAF 1: Regionální rozdíly. Ekologická stopa na osobu v poměru ke globální biokapacitě na osobu. Africký způsob života spotřebuje méně než 1 planetu. Ale v USA je ekologická stopa 5x větší než biokapacita. (Moran et al. 2008). 
   GRAF 2: FAO ve zprávě „World Agriculture: Towards 2015/2030“ odhaduje, že v rozvojových zemích se zvýší od roku 1999 do roku 2030 plocha zemědělsky využívané půdy asi o 13%. Jenže hypoteticky dostupné půdy vhodné pro zemědělství tam je mnohonásobně více. Například Guinea Savannah Zone, jejíž zemědělský potenciál zatím leží ladem. Do budoucna se dle FAO může stát obilnicí, která nakrmí celou Afriku.
 

 GRAF 3: Tmavě oranžová je aktivně využívaná zemědělská půda. To je ve skutečnosti ona „biokapacita“. Jde o současnou produkci. Zato světlejší sloupce jsou odhady potenciální půdy, která by se mohla využívat, ale zatím nevyužívá. Jazykem normálních lidí ty světlé sloupce označují maximální kapacitu, které jsme zatím nedosáhli.

Zdroj: Hugo Ahlenius, UNEP/GRID-Arendal (Food and Agricultural Organization of the United Nations (FAO). 2003. World agriculture: towards 2015/2030 Summary report. Rome, FAO and London, Earthscan)

   GRAF 4: USA dnes má ekologickou stopu asi 9,5 globálních hektarů na osobu, ale biokapacitu jen 5 globálních hektarů na osobu. Za celý tento rozdíl ale mohou emise CO2.
http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=usa
   GRAF 5: Nepočítáme-li spotřebu energií, tak ekologická stopa USA od roku 1960 mírně klesla. Uhlík tvoří asi 5,5 z 9,5 globálních hektarů, tedy více jak 50% ekologické stopy USA. Žlutě jsou pole (cropland).
http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=usa
  GRAF 6: FAO uvádí, že z jednoho hektaru dnes získáme více tun úrody než počátkem 60. let. Díky lidskému důmyslu se výnosy na hektar zvýšily. http://www.fao.org/docrep/004/y3557e/y3557e08.htm
   GRAF 7: Ekologická stopa lidstva. I zde vidíte, že ekologická stopa lidstva roste jedině díky fosilním palivům (carbon footprint). Pokud si odmyslíme nesmysl zvaný „uhlíková stopa“, tak ekologická stopa lidstva prakticky stagnuje! Přestože máme více jak dvakrát tolik lidí co v roce 1960.
http://www.footprintnetwork.org/es/index.php/newsletter/bv/humanity_now_demanding_1.4_earths
   GRAF 8: V Německu od roku 1960 stoupla jen spotřeba energií (CO2, nuclear). Ale ostatní složky ekologické stopy klesly. Zejména díky sníženým nárokům na zemědělskou půdu (cropland žlutě). http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=germany
   GRAF 9: Světová ekologická stopa (footprint) na osobu se za půl století prakticky nezměnila. Většinu z toho navíc tvoří emise CO2. Pokud si odmyslíme uhlík, tak ekologická stopa na osobu prudce klesla!
http://www.footprintnetwork.org/es/index.php/newsletter/bv/humanity_now_demanding_1.4_earths
   GRAF 10: Levý sloupec je uhlíková stopa lidstva, pravý sloupec je biokapacita. Jak vidíte, situace je v normálu. Iluze, že překračujeme nějakou kapacitu je jen díky přepočtu CO2 na hektary. (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 18)
   GRAF 11: V Africe populace sice výrazně roste. Ekologická stopa na osobu ale desítky let klesá. (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 41)
   GRAF 12: V Severní Americe ekologická stopa na osobu už desítky roků neroste, ani když se započte uhlíková stopa. Odmyslíme-li si CO2, tak ekologická stopa na osobu výrazně klesla o třetinu! Ecological Footprint Atlas 2010, str. 73)



 

REFERENCE:

van den Bergh, Jeroen C.J.M., Verbruggen, Harmen, 1999. Spatial sustainability, trade and indicators: an evaluation of the ’ecological footprint’. Ecol. Econ. 29, 61–72. (první velká kritika konceptu ekologické stopy) ftp://131.252.97.79/Transfer/ES_Pubs/ESVal/ecol_econ_general/vandenbergh_1999_ee_29_p63.pdf

Nathan Fiala. Measuring sustainability: Why the ecological footprint is bad economics and bad environmental science (Ecological Economics  6 7 (2008 ) 519 – 525) http://www.colorado.edu/geography/class_homepages/geog_2412_f11/assignments_discussions/ecological%20footprint%20bad%20science.pdf

Moran et al. Mesuring sustainable development – nation by nation (ECOLOGICAL ECONOMICS 64 (2008) 470 – 474) http://www.rshanthini.com/tmp/CP551/M02R02_MeasuringSDwithHDIandEF.pdf

Willis Eschenbach. Ecological footprint: A good idea gone bad (WUWT 26. srpna 2010) http://wattsupwiththat.com/2010/08/26/ecological-footprints-a-good-idea-gone-bad/

Awakenging Africa’s Sleeping Giant: Prospects for Commercial Agriculture in the Guinea Savannah Zone and Beyond  (World Bank, červen 2009)
http://siteresources.worldbank.org/EXTARD/Resources/336681-1231508336979/SleepingGiantFinal.pdf

http://www.treehugger.com/green-food/infographic-how-much-backyard-is-needed-to-feed-a-family-of-four.html (Výpočet organizace „One Block Off the Grid“: 4členné rodině stačí k obživě 1 hektar)

http://www.farmlandlp.com/2012/01/one-acre-feeds-a-person/ (Jason Bradford, z agentury prosazující organické bio farmaření. Jedné dospělé osobě k obživě stačí půl hektaru)

http://www.fao.org/docrep/004/y3557e/y3557e08.htm (Prospects by major sector: crop production) IN: World Agriculture: Towards 2015/2030. Summary Report.

Kate Ravilious. Food crisis feared as fertile land runs out (Guardian 6.12. 2005) http://www.guardian.co.uk/science/2005/dec/06/agriculture.food

http://www.stoneupdate.com/the-news/latest/424-global-stone-production-up-slightly-in-2011

Jennifer A. Burney. Greenhouse gas mitigation by agricultural intensification (Proc Natl Acad Sci U S A. 2010 June 29; 107(26): 12052–12057) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2900707/

Daniel R.Taub (2010). Effects of Rising Atmospheric Concentrations of Carbon Dioxide on Plants (Nature Education Knowledge 3(10):21) http://www.nature.com/scitable/knowledge/library/effects-of-rising-atmospheric-concentrations-of-carbon-13254108

Global Agro-Ecological Zones  (2000, autoři: FAO a IIASA)
http://webarchive.iiasa.ac.at/Research/LUC/GAEZ/index.htm 

Zhou, L., Tucker, C.J., Kaufmann, R.K., Slayback, D., Shabanov, N.V. and Myneni, R.B. 2001. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999, J. Geophys. Res. (Dostupné na: http://cybele.bu.edu/greenergh/nontechsum.html 

Datum: 30.04.2013 01:43
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz