Tichý pohřeb pohádky o ropném zlomu  
V průběhu posledních deseti let vládní instituce, německý kancléřský úřad, Mezinárodní energetická agentura, americké ministerstvo energetiky,... operují s argumentem, že vrcholu světově vytěžitelného množství ropy a zemního plynu již bylo dosaženo, nebo že již tato hranice byla překročena. Vžil se pro to termín „Peak Oil“ – ropný zlom. Následovat má už jen hrozivý růst cen a nedostatek energie.

V roce 1956 geolog M. King Hubbert, který pracoval pro Royal Dutch Shell  v Texasu předal  American Petroleum Institute pojednání, v kterém předpověděl, že v roce 1970 bude v USA dosaženo vrcholu těžby ropy. Vycházel přitom z předpokladu,  že ropa je fosilní palivo, pocházející ze zbytků dinosaurů, řas, stromů a jiných forem života z doby před 500 miliony lety.

 

Zvětšit obrázek
Kapacitou naftových polí a ložisek plynu, jak ji v roce 1956 „od oka “ stanovil M. King Hubbert, se operuje dodnes. (Kredit: Wikipedia)

Hubbert převzal teorii o fosilním původu ropy, aniž by si kladl nějaké otázky a podle všeho se zřejmě ani nepokusil  tuto důležitou část své argumentace vědecky doložit. Hypotézu o fosilním původu ropy chápal jako evangelium a začal kolem něho vytvářet nové neomalthusiánské náboženství očekávaného nedostatku surovin.

Hubbert použil při výpočtu celkově vytěžitelných ropných reserv  v USA  vědecky problematicky uznatelnou metodu. Sám krátce před svou smrtí v roce 1989 přiznal  „...Musel jsem přitom ono vytěžitelné množství znát, nebo přinejmenším jej odhadnout. ...Nakreslit křivku. Když byl výsledek od tehdejších představ příliš vysoký, tak se zmenšil – a když byl nízký, tak se trochu přidalo...„

Zemní plyn i uhlí zahrnul pod jednu položku - uhlovodíky či fosilní paliva. Rozdíly mezi nimi  Hubert nebral v úvahu. V průběhu invaze do Iráku v roce 2003 byly jeho staré teorie opět oprášeny a šířeny internetem a vládní instituce – jedna po druhé – je houfně přebíraly.

 


V roce 2005 zveřejnilo americké ministerstvo energetiky tzv. „Hirsch Report“ s názvem Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management. V něm byl vrchol těžby - Peak Oil (ropný zlom) -  umístěn do časového rámce a byly zkoumány pravděpodobné následky. Ve zprávě se říká : Ropný zlom světové těžby postaví USA a svět před dosud nepoznaný problém rizikového managementu. Čím více se ropný zlom (Peak) bude blížit, tím dramatičtěji budou stoupat ceny a cenové výkyvy kapalných pohonných hmot, s bezpříkladnými společenskými a politickými následky...“

Pro teoretiky katastrofy ropného zlomu je tu však jeden problém: v reálu dochází k pravému opaku. Jak zdůrazňuje ropný ekonom Peter O’Dell, světu ropa nedochází, nýbrž zásob ropy neustále přibývá. Kde se podíváme, všude jsou objevována nová ložiska ropy a zemního plynu, a to dokonce tempem, které daleko překonává spotřebu. Velcí olejáři – BP, Shell, ExxonMobil, Chevron a jejich spojenci se pokoušejí s užitím všemožných triků držet současnou cenu na přibližné hranici 100 dolarů (USD) za barel, při které jsou investice do těžby z písků a břidlic v Kanadě ještě rentabilní.

 


Ropa, všude jen ropa...
 
 I když nám to tak nemusí připadat,  v minulých letech byla objevena tak rozsáhlá ropná pole, která tézi o tom, že světu ropa či plyn dochází,  vyvrací. Ropná ložiska byla potvrzena u pobřeží Brazilie, v Keni podél Velké příkopové propadliny je také minimálně deset miliard barelů ropy ii
V ropných polích Svedrup v Severním moři, o kterých se již léta tvrdí, že budou brzy vyčerpána, bylo koncem roku 2012 objeveno další nové naleziště v blízkosti Shetlandských ostrovů a začíná se uvažovat o novém boomu ropy v Severním moři.  Anadarko Petroleum hlásí nová plynová pole u Madagaskaru. Téměř všude, kde provádějí ropné společnosti zkušební vrty, ropu nebo zemní plyn nacházejí – od Darfuru, přes Čad po Kamerun, Guineu, dokonce i v Mali.

 

A to jsme zatím zmiňovali jen nově objevená konvenční naleziště ropy a plynu. Připočítáme-li k tomu zjišťované lokality s uhlovodíky v břidlicích, je hojnost ropy a plynu téměř ohromující. V USA se v posledních třech letech začíná hovořit o ropě, kterou půjde vytěžit z břidlic v Bakken, Severní Dakotě a v Texasu.  Domácí produkce ropy stoupla v USA na nejvyšší úroveň od roku 1992.
Je pravdou, že se objevují i komplikace spojené s  technikou frackingování, včetně případů kontaminace pitné vody.  Argumentuje se i rizikem vyvolávání zemětřesení, nic z toho ale nepodporuje představy, že ropa a zemní plyn jsou výhradně fosilního původu a že se jejich zásoby blíží vyčerpání.  Nová naleziště  břidlicového plynu a ropy uštědřují zastáncům ropného zlomu těžké rány.


V lednu tohoto roku  australský Sydney Herald oznámil, že v australské pánvi Arckaringa bylo objeveno ložisko s odhadovanými 233 miliardami barelů ropy s hodnotou v řádu miliard dolarů. iii Tím by se oblast stala prakticky novou „Saudskou Arábií“....
Na listině s novými ropnými a plynovými nalezišti se nově objevuje  i celé východní Středomoří podél pobřeží Israele, Libanonu, Syrie, Kypru a Řecka. V ekonomicky a politicky orientovaných periodikách se spekuluje, zda nové nálezy nesouvisí s postojem Kataru, Saudské Arabie, Turecka, Francie a USA a snahou svrhnout proiránský  režim v Syrii a nahradit jej novým, závislým na Kataru.

 

Odkud skutečně pochází ropa ?

Zvětšit obrázek
F. William Engdahl, americký analytik, z jehož materiálů tento článek čerpal. (Kredit: Voltairnet )

Od představitelů velkých ropných společností se varování před hrozícím ropným zlomem ozývá stále hlasitěji. Jak ale ropa vzniká? A kde všude ji bude možno nalézt? V této souvislosti stojí za zmínku zapátrat v archivech. V čase studené války například prověřovali tehdy sovětští vědci všechny teorie vzniku ropy. Byli překvapeni, že v západní literatuře nemohli nikde nalézt vědecké potvrzení teorie vzniku ropy jako fosilního paliva.  Fosilní teorie, nynější výchozí bod argumentu „ropného zlomu“, zřejmě má původ  v nepotvrzené hypotéze jednoho ruského vědce z devadesátých let devatenáctého století. Tu, jako vítaný argument, tehdy převzaly velké britské i americké ropné společnosti.  Ani vládám nebyl takový argument proti srsti, ospravedlňoval totiž vyšší zdanění a tím i lepší plnění státní kasy. Teorie byla všeobecně přijata a rádo se s ní operuje dodnes.


Kdyby ale ropa vznikala tak jak se soudilo – v těžko vysvětlitelném procesu přeměny z mrtvého biologického materiálu (rostlin a živočichů), jak potom vysvětlit velká ložiska v hloubkách přes 10000 metrů, daleko pod těmi nejhlouběji uloženými fosilními vrstvami? Podle stále živé hypotézy jsou organické zbytky života hluboko v podzemí přeměňována působením vysokých teplot a tlaků v ropu. Jenže při experimentech simulujících tamní teplotní a tlakové podmínky se nic takového prokázat nedaří.

Naproti tomu jsou úspěšné experimenty, které ukazují, že uhlovodíky vznikají za tlakových a teplotních podmínek, které panují v zemské kůře v hloubce kolem 200 kilometrů. Tam se ale ani mrtví dinosauři nijak dostat nemohli. Geofysik Vladimír Kučerov a po něm i další vědci, opakovaně demonstrovali abiotickou syntézu uhlovodíků za podmínek, odpovídajících těm, které panují ve velkých hloubkách.iv Jako většina revolučních hypotéz v dějinách vědy, byla i tato znevažována.  Už není, akumulace ropy a plynu je zřejmě součástí přirozených procesů „odplyňování Země“, které svého času vytvářelo hydrosféru, atmosféru a biosféru. Do širšího povědomí se abiotická teorie ale dostává těžko, navzdory tomu, že  je pro nás do značné míry optimistická – znamená totiž, že ropa a zemní plyn mohou být teoreticky nalezitelné všude tam, kde  docházelo a nebo dochází, k významným tektonickým pohybům.  Kučerov z Moskevské státní university zmiňuje proč má tato teorie hodně odpůrců „Vědecké vysvětlení vzniku uhlovodíků nám umožňuje považovat ropu a zemní plyn  jako obnovitelné energetické zdroje a nově zkoumat struktury, velikost a lokalizaci uhlovodíkových rezerv“.vi Množství zemního plynu uložené v metanových hydrátech,  kdyby se jich podařilo vytěžit jen desetinu procenta z celkově odhadovaného množství uloženého na dně moří v podobě tzv. „hořlavého ledu“, pokrylo by to spotřebu plynu v příštích tisíciletích“.vii


Existují i další argumenty svědčící ve prospěch abiotické teorie. Na „stárnoucích“ ropných polí v Saudské Arábii stejně jako obrovského ropného pole Ghawar, které vykazují jen málo příznaků „stárnutí“ – možná právě proto, že tamní ropná pole se stále probíhajícím procesem probíhajícím ve velkých hloubkách stále doplňují.
Poznání procesů při nichž  vznikají uhlovodíky, patří  k těm strategicky nejdůležitějším a zaslouží si mnohem větší pozornost, než jaká jim je věnována.

 

Upraveno podle: F.William Engdahla



Poznámky :

i  Robert Hirsch et al, Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management, US Department of Energy, Washington DC, Oktober 2005.
ii   Eduard Gismatullin, Cradle of Mankind Offers Kenyans Three Centuries of Oil, Bloomberg, 15. März 2013.
iii   Jonathan Pearlman, »Oil Discovery in Australia’s Outback could transform world’s oil industry«, 24. Januar 2013, Calgary Herald.
iv   dtto
v   V.G. Kutcherov, »Scenario for world energy transformation in XXI century: natural gas dominated«, Proceedings of the Third International Gas Processing Symposium, 5.-7. März 2012, Katar.
vi     dtto.
vii   dtto.

Datum: 12.05.2013 19:22
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 234 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas
Související články:

Ropný šok naruby?     Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2009)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace