Dávné vyhubení megafauny dramaticky ovlivňuje živiny Amazonie  
Velká pleistocénní zvířata zřejmě hrála roli hlavních distributorů živin od vodních toků dál do krajiny. Po jejich vymření se v Amazonii živiny hromadí v zaplavovaných územích.


 

Zvětšit obrázek
Kdepak je megafauně konec? Kredit: Mauricio Antón, Wikimedia Commons.


V posledních milionech let byla naše postupně chladnoucí planeta osídlená spoustou velikých a z našeho pohledu naprosto úžasných savců, takzvanou pleistocénní megafaunou. Skoro celý svět připomínal veselou africkou savanu. Pak velká část této megafauny zmizela na konci prozatím poslední doby ledové, jako když mávnete kouzelným proutkem. Vymřelo takřka 100 rodů velkých zvířat. Vlastně to není žádná záhada, pokud někomu nebrání v pochopení ideologie.

Zvětšit obrázek
Dnešní megafauna na všechno nestačí. Kredit: nickandmel2006, Wikimedia Commons.

Ve světě se tehdy nezměnilo skoro vůbec nic, končila další z řady prakticky stejných ledových dob. Jenom postupně přicházeli lidé, naši dávní předci a ti megafaunu zlikvidovali. Prostě je vylovili. Je příznačné, že ztráty téměř nepostihly Afriku, kde lidé prodělali společnou evoluci s místní megafaunou a ta si na zručné primáty dokázala víceméně zvyknout. Jinde na to nebyl čas. Dnes je pleistocénní megafauna skoro celá pryč a my můžeme jen ronit slzy nad jejich fosiliemi a sekvencemi. Nejde ale jenom o lidské pocity. Vyhubení megafauny zřejmě dodnes dramaticky zasahuje celé ekosystémy.

 

 

Zvětšit obrázek
Zmizelá megafauna severní Ameriky. Kredit: James Q. Jacobs.

Už delší dobu víme o tom, že vymření pleistocénní megafauny citelně nabouralo strukturu ekosystémů, pozměnilo albedo zemského povrchu a také zásadně narušilo šíření semen mnoha druhů rostlin. Chris Doughty z Oxfordské univerzity a jeho spolupracovníci teď pomocí důmyslných matematických nástrojů analyzovali biogeochemické cykly klíčových živin v ekosystémech, které postihlo vyhubení megafauny. Podařilo se jim zjistit, že velká zvířata pleistocénní megafauny nejspíš měla rozhodující vliv na šíření živin krajinou, směrem od životodárných vodních toků.

 

Zvětšit obrázek
Thylacoleo. Z megafauny zbyly jen stíny. Kredit: Karora, Wikimedia Commons.

Autoři odhadují, že likvidace megafauny v Amazonii záhy vedla k nesmírně dramatickému propadu toku klíčové živiny fosforu napříč krajinou, o více než 98 procent. K podobným, i když ne tak dramatický omezením toku živin došlo po odstranění megafauny i jinde ve světě, pochopitelně s výjimkou Afriky. Nejhorší je, že tento krizový stav nejspíš stále trvá. Současný velmi omezující nedostatek fosforu v Amazonii může být alespoň z části důsledkem dávného rozbití toků živin v ekosystémech. Zdá se, že vyhubení megafauny našimi předky vedlo k rozrušení biogeochemických cyklů klíčových prvků na úrovni celých kontinentů a zvýšilo nerovnoměrnost rozložení živin ve světě.

 

Velká zvířata toho totiž spoustu snědí a dojdou mnohem dál, nežli malá zvířata. Přitom roznášejí živiny ve svém trusu a uvolní je i po smrti, ze svých rozkládajících se těl. A když je řeč o velkých zvířatech, tak to znamená hromady trusu a veliké mrtvoly. Doughty líčí velká zvířata megafaun jako zosobněné tepny oběhu živin na souši. Bez nich mají živiny jen omezenou možnost pohybu. Již po tisíce let od konce megafauny se živiny v Amazonii hromadí na zaplavovaných plochách v sousedství vodních toků a jinde zase scházejí. Jestlipak dokážeme nějakým způsobem napravit pragmatické skutky našich loveckých předků?

 

 

 


Literatura

University of Oxford News 12.8. 2013, Nature Geoscience online 11.8. 2013, Wikipedia (Quaternary extinction event).


 

Datum: 12.08.2013 16:27
Tisk článku


Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace