Všichni můžeme být Marťané  
aneb matička Země, ale tatíček Mars.

 

Tatíček Mars. (Kredit: NASA)

Teorii  panspermie, že život pochází z vesmíru, se dostalo nečekané podpory.  Na stranu kontroverzní teorie se přiklání Steven Benner z Westheimer Institute for Science and Technology a tvrdí, že tou správnou planetou pro vznik zásadních molekul živé hmoty, byl Mars. A to kvůli přítomnosti molybdenu, který je ve své vysoce oxidované formě pro vznik replikujících se struktur limitní záležitostí. Bez něj  by vznik časné formy života měl být více než problematický. 

 

Paradox dehtu
Podle Bennera vznik života na Zemi naráží na dva problémy. Všechny živé bytosti jsou vyrobeny z organické hmoty, ale pokud se organickým molekulám dodá energie ve formě tepla nebo světla a nechají se na sebe působit, nedají vzniknout životu. Dostaneme něco jako dehet, ropa a asfalt.
Existují ale prvky, které mají schopnost kontrolovat sklon organických materiálů měnit se jen na dehet. Mezi takové patří zejména bór a molybden. Samoreplikujícím se molekulám jejich přítomnost vznik usnadňuje. Minerály obsahující oba tyto prvky zřejmě byly tou zásadní  podmínkou spuštění prvního řetězce života. Před 3,5 miliardami let bylo o kyslík u nás nouze a molybden si o oxidaci mohl nechat jen zdát. Podle Bennera, domněnce, že život vznikl na Marsu, jdou na ruku i výsledky nedávných chemických rozborů marťanských meteoritů. Bór totiž na Marsu je a je tam s největší pravděpodobností i oxidovaná forma molybdenu.

 

Spustit záznam
Benner na jednom ze svých seminářů na Harvard Medical School. Stáhnout přednášku lze zde.


 
Paradox vody
Druhým problémem pro vzniku života na Zemi byla přemíra vody. Kdyby začínal na Zemi,  musel by tak činit nejspíš "pod vodou", protože projít se tu kdysi suchou nohou prakticky nešlo. A nyní se dostáváme k tomu druhému podstatnému bodu na nichž stojí Bennerova teorie. V tehdejším "mokrém" prostředí nemohlo dojít k dostatečné koncentraci bóru, který je k organizování molekul života nezbytný. I nyní je ho k takovým experimentům Na Zemi dost jen někde a na velmi suchých místech, jako je např. Údolí smrti. Kromě nedostatku bóru tu s přemírou vody byl ještě jeden problém. Voda a ribonukleová kyselina (RNA) se nemají rády. Pro základní molekuly života, jakými je RNA, je voda „korozivním jedem“. Podle posledních představ, voda na Marsu byla, ale v mnohem menším množství, než na Zemi, což by bylo pro vznik samoreplikujících  se molekul mnohem vstřícnější. Proto je mnohem pravděpodobnější, že i první genetická molekula schopná samoreplikace se objevila tam.

 

 

„Je to štěstí, že jsme skončili tady protože Země se ukázala být tou lepší variantou pro udržení života . Pokud by naši hypotetičtí předkové na Marsu zůstali, na toto téma bychom si dnes nepovídali.“ Steven Benner ,Westheimer Institute for Science and Technology, USA

U podobných prohlášení se nutně vkrádá myšlenka, zda Benner není jen nějaký „kecal“, nad jehož dedukcemi je lepší mávnout rukou, nebo zda je za ním už nějaká práce vidět. Profesně je Benner molekulární biofyzik a biochemik. Zkušenosti získával v institucích a na universitách, které v oblasti biologických věd patří k těm nejlepším. Například na  Harvard University, Swiss Federal Institute of Technology, Yale University,... Jedna z jeho prací, kterou ve vědě prorazil, spočívala ve vylepšení Watson-Crickova modelu dvoušroubovice DNA v němž uvedl na pravou míru funkce cukerných a fosfátových páteřních struktur dvoušroubovice DNA a s jeho jménem už navždy zůstane spjat pojem „druhá generace struktury nukleových kyselin“. I jeho zásluhou mají dnes Američané přístroje s multiplexní detekcí genetických markerů. Stál u zrodu farmakogenomiky, při níž na základě genetického vyšetření (prováděného například pomocí DNA čipů) je možné předvídat rychlost metabolismu vybraných léků u konkrétního pacienta. DNA profil se stává vodítkem pro výběr a dávkování léků, což je základ personalizace medicíny - pacient již nedostává krabičku s něčím širokospektrálním a netřeba se obávat, zda to zabere. Benner tedy k těm, co mají do vědy co mluvit, patří. A ne nadarmo si NASA Bennera a jeho melody boys vybrala k té nejužší spolupráci a spolu s  Astrobiology Institute a University of Washington a dalšími špičkovými institucemi připravují příští generaci sond, které poletí na Mars.

Podle Bennerova prohlášení jsme možná všichni Marťané. Je totiž pravděpodobnější, že život začal tam a na Zemi jsme přišli na nějakém vymrštěném marťanském šutru.


Literatura: Astrobiologists find Martian clay contains chemical implicated in the origin of life, goldschmidt.info/2013/ , European Association of Geochemistry

Datum: 30.08.2013 08:50
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz