Na počátku všeho bylo slovo, tedy přesněji řečeno kontrolní otázka: „kdo je v současné době předsedou americké justice?“ My to nevíme, ale s námi i 43 % dotázaných absolventů vysokých škol USA. Zatímco nás omlouvá slabá vazba k americké justici, u američanů, tolik hrdých na vlastní ústavu a principy svobody, je to alarmující signál! Když investigativní novináři dále pokračovali v dotazování, zjistili například, že dalších 62 % procent týchž respondentů nezná délku funkčního období kongresu, jinými slovy - neví, jak často chodí k volbám. Tady dotazování raději končí a začíná polemika…
Začněme pohledem do minulosti: v roce 1961 věnovali studenti vysokých škol USA plných 40 hodin týdně studiu. O více než čtyřicet let později, v roce 2003, je to pouhých 27 hodin. Prostá, leč mrazivá matematika. Pravdou je, že v 21. století mají studenti k dispozici nejen tištěná skripta, knihy a poznámky, ale také množství technologických vymožeností, které jim ve studiu pomáhají dosáhnout za jednotku času lepšího výsledku. Na druhou stranu, mezi léty 1961 a 2003 prodělala vyspělá společnost razantní změny na poli vědy a techniky a současný vysokoškolský mozek musí pojímat poznatky a souvislosti, které by v 60. letech jejich prarodiče považovali za nesmysly. Nepouštějme se přitom do debat nad metodikou hodnocení studijního nasazení, protože i tak máme před sebou další důkazy slábnoucí inteligence elity národa. S tímto neduhem je spojené také nezdravé klima na trhu práce, kdy absolventi často nedosahují výdělků hodných jejich kvalifikace a současně zaměstnavatelé mnohdy postrádají na svých pracovních pozicích specialisty; ti jsou totiž koncentrovaní jinde a v jiné odbornosti, kde ovšem nejsou tolik potřební. Pravdou je, že tyto nepříjemné skutečnosti zaměstnávají nejen šťouravé novináře, ale taky administrativu prezidenta Obamy. Svítá tak na lepší časy, kdy státní správa zaujme pozici vedoucí ke zvrácení nebezpečného trendu? Kde ovšem vzít účinný recept a nekrást…
Jedno z mnoha starých židovských přísloví praví: „učte se z chyb druhých“. Snad se sem právě tohle moudro tolik hodí. Vždyť co jiného než poučení bychom si my sami měli odnést z této sondy, byť v americké populaci. Trend klesající inteligence u vysokoškolsky vzdělané populace Evropy potažmo České republiky je totiž stejně horkým bramborem jako v USA, i přes rozdíly v systému a financování vzdělávání na univerzitách. A co teprve odraz poptávky trhu práce ve spektru nabízeného univerzitního vzdělávání! Leckteří absolventi by mohli vyprávět o strastech s uplatněním sebe samotného. Můžeme jen vášnivě debatovat, zda tytéž trable čeká současného Macha a Šebestovou v roce 2025 poté, co opustí vysokoškolskou aulu s tubusem.
Zdroj: Time, October 7, 2013.
Diskuze:
