Zadrátování mozku a sklon k náboženské víře  
Funkční magnetická rezonance bezvěrců s věřícími potvrzuje, že propojení mozkových center v teorii mysli do značné míry určuje religiozitu dotyčného.

 

Zvětšit obrázek
Schizofrenie zasíťovaná v mozku. Kredit: Mary-Claire King, Ph.D., University of Washington.


Ať už si o náboženské víře myslíme cokoliv, tak nelze přehlédnout, že se s menší či větší intenzitou vyskytuje prakticky už všech známých lidských společností. U podobných univerzálně sdílených znaků lidského druhu je vždy na místě podezření, že dotyčná věc natvrdo vězí v naší biologii. A jak je to právě s náboženskou vírou?


 

Gopikrishna Deshpande.
Kredit: Auburn University.

Po odpovědi na tuto lechtivou otázku se rozhodl pátrat Gopikrishna Deshpande z Univerzity v Auburnu, Alabama a jeho kolegové, kteří se pustili do výzkumu vztahu mezi individuální náboženskou vírou a povahou zasíťování mozku dotyčných. Rozhodli se přitom využít funkční magnetickou rezonanci z Auburnu, provozovanou v hájemství místního Magnetic Resonance Imaging Research Center. Tam otestovali mozky dobrovolníků, kteří se sami prohlásili buď za nábožensky věřící, či naopak nevěřící.


 

Zvětšit obrázek
Magnetická rezonance v Auburnu. Kredit: Auburn University.

Vědci na funkční magnetické rezonanci sledovali mozkové pochody, o nichž předem věděli, že souvisejí s takzvanou teorií mysli (ToM). Tímto poněkud nešťastným termínem, který vyvolává představu jakési lišácké teorie o původu či fungování mysli, mají neurovědci ve skutečnosti na mysli schopnost vžít se do pocitů a myšlenek druhých. Čili vytvořit si vlastní teorii mysli. A nakonec také zjistili, že u více nábožensky založených jedinců jsou pochody související s teorií mysli intenzivnější. Deshpande v tom spatřuje podporu hypotézy, podle níž postupná evoluce schopností teorie mysli u lidí nakonec mimoděk a úsměvně ironicky vyvolala i sklony k náboženské víře. Ostatně, víra, to je vlastně pocit, že dovedeme vycítit záměry nějakého božstva, a k tomu je aparát teorie mysli přímo ideální. Deshpande s kolegy také potvrdili, že povaha náboženské víry sledovaných osob souvisí s intenzitou propojení mozkových center, více či méně utvářejících mechanismus teorie mysli.

 

Zvětšit obrázek
Porucha v mozkových sítích? Kredit: Ghostexorcist, DeviantArt.


Jak se zdá, ze zadrátování mozku každého z nás by nejspíš bylo možné poznat, jakým je věřícím. S tímto zjištěním se hned nabízí nepřeberné množství důvtipných a samozřejmě více či méně politicky nekorektních experimentů. Liší se nějak zadrátování teorie mysli mezi jednotlivými náboženstvími? A jaké jsou v tomto rozdíly mezi muži a ženami, či mezi jednotlivými etniky? Co když někdo dramaticky změní náboženskou víru a jeho bývalí souvěrci ho nezabijí, projeví se to na fungování teorie mysli? Je specifické zadrátování mozku příčinou anebo možná i do jisté míry následkem náboženské víry? Jestli se najde dost odvážných vědců, dobrovolníků s nezbytným nadhledem a strojů na funkční magnetickou rezonanci, tak se jistě brzy dozvíme další pikantnosti. Jak je známo, věda a víra by si měly držet odstup a neplést se navzájem do cesty. Výzkum náboženské víry na funkční magnetické rezonanci není v tomto smyslu vyhlášením války, ale jen takovým neškodným pokřikováním sprosťárniček přes ostře střežené hranice.

 


 


Literatura

Auburn University News 17. 1. 2014, Brain Connectivity online 15. 1. 2014, Wikipedia (Theory of Mind).

Datum: 20.01.2014 14:42
Tisk článku

Související články:

Analytické myšlení a víra nejdou dohromady     Autor: Josef Pazdera (29.05.2012)



Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace