Čína staví největší hydroplán  
Ke gigantické hydroelektrárně, nejdelšímu mostu, největšímu astronomickému teleskopu, nejpočetnější flotile ponorek, přibude už příští rok i největší hydroplán. Smrkovou husu ale nepřekoná.


 

 

Zvětšit obrázek
Maketu kokpitu čínského hydroplánu ve skutečné velikosti zveřejnila Čína začátkem letošního roku. (Kredit: Andreas Rupprecht, China Defense Forum)

Podle agentury BBC celkový obchod Číny v loňském roce rostl ročním tempem o 7,6 % v objemu 4.16 bilionu dolarů. Čína se tak stala největší obchodní velmocí na světě a předběhla USA. Proto nepřekvapuje, že má i gigantomanické sklony. Dávno už nejde jen o  největší přehradní nádrž světa (Tři soutěsky), Čína je i největším výrobcem větrných turbín na světě a staví největší pobřežní větrnou farmu. Ve vnitrozemí v Čcheng-tu vzniká Globální centrum - největší samostatně stojící budova na světě s 1,7 milionem čtverečních metrů podlahové plochy. Svou velikostí třikrát překonává Pentagon a vejde se do ní zhruba 20 Oper v Sydney. V Tianjin, nedaleko Pekingu v 200-hektarovém komplexu zase buduje komplex 22 továren. Bude největším na světě a vyrábět a testovat tu budou rakety Long March IV a novou raketu Long March V, která se nosností 25 tun vyrovná americké Delta 2H. Na jihovýchodě Číny v provincii Guizhou, poblíž osady Dawodang, již několik let roste největší teleskop světa FAST. Plocha o velikosti 30 fotbalových hřišť bude složena z 4600 panelů, které budou tvořit reflektivní vrstvu. Teleskop FAST začne sloužit už za dva roky. Bude dvakrát větší než dosavadní latinskoamerický rekordman Arecibo v Portoriku. Čína se může honosit i nejdelším mostem nad mořem. Kolos šestiproudé dálnice dlouhý 36 kilometrů nad zálivem Chang-čou spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Říše středu už také provozuje nejdelší trať pro vysokorychlostní vlaky. V našem Krnově pro Čínu zase vyrobili největší varhanní píšťaly. Mají na výšku i dvanáct metrů, v průměru čtyřicet tři centimetrů a váží 230 kilogramů.  V Čcheng-tu zbudovali obytný komplex pro 200 tisíc obyvatel, který je dokonalou replikou britského Rochesteru i se strážemi a detaily jako je například socha Winstona Churchilla. Obyvatelům případný smog prozáří japonské umělé slunce. O kus dál (Tchien-tin) zase vzniká dokonalá kopie Manhattanu i s řekou Hudson,...  Čína zkrátka jede.

 

 

Zvětšit obrázek
Model hydroplánu TA-600.

China Aviation Industry General Aircraft (CAIGA) zveřejnila, že staví obří hydroplán. To není nic tak světoborného před čím by svět padl na zadek. Dokresluje to ale gigantomanii, kterou nyní Říše středu prochází. Jakoby si všemi „nej“ snažila kompenzovat minulý dlouhodobý ústup ze světové slávy a musí mít všechno největší, nejvyšší nebo nejrychlejší. Pravdou je, že si to může dovolit. Je také největším věřitelem USA a EU a podobně na tom jsou i desítky dalších zemí světa. Čína údajně vlastní státní dluhopisy v objemu přibližně tří bilionů amerických dolarů. Surovin má Čína také dost a tak si může koupit i odborníky na cokoliv v čem se bude chtít prosadit.  

 

 

Zvětšit obrázek
Historicky největší hydroplán uskutečnil v roce 1947 jen jeden let. (Kredit: Federal Aviation Administration)

Největší hydroplán světa má vzlétnout už příští rok. Bude přistávat na hladině a také z ní  startovat s vzletovou hmotností 53,5 tun. Překoná tak o 6 tun i momentální světovou jedničku, japonský ShinMaywa US-2. Akční rádius čínského gigantu bude také úctyhodný, 5500 kilometrů. Rozpětí křídel mírně přesahuje 40 metrů a stroj budou pohánět čtyři turbovrtulové motory. Design letadla je ryze čínský. Podle vyjádření Fu Junxu, manažera společnosti CAIGA, je hlavním účelem letounu boj s lesními požáry. Letoun bude moci přistát kdekoli na hladině a rychle nasát velké množství vody. Další jeho určení má být v pátrání a při záchranných operacích na moři. Je totiž mnohem rychlejší, než kterýkoliv vrtulník. Výrobce se netají ani tím, že letoun má pro armádu zajišťovat zásobování posádek na  vzdálených ostrovech v Jihočínském moři. Tamní ostrovy mají často charakter útesů, na nichž nelze s běžnými dopravními letadly přistát ale jsou strategicky významné. 


I když jde o úctyhodné parametry, čínský TA-600 fakticky zase až tak nic obrovského není. Kam se hrabe na historicky největší hydroplán. Tím byl americký osmi motorový Hughes H-4 s přezdívkou "Spruce Goose". V době války se civilní iniciativy musely obejít bez slitiny hliníku a tak byl z velké části ze dřeva. I když šlo většinou o břízu, balzu a smrku na něm bylo minimum, dostal přezdívku smrková husa. Hmotnost tohoto amerického drobečka byla 180 tun, rozpětí křídel 97 metrů. Stroj se z hladiny vznesl v roce 1947, ale jen jednou a pouze několik metrů nad hladinu.

 

 
V I D E O
Největší hydroplán světa Hercules H-4 "Spruce Goose" postavil Howard Hughes
 
V I D E O
Hercules H-1 „Spruce Goose“ je dnes k vidění v Evergreen Aircraft Museum, Oregon, USA
 
Zvětšit obrázek
Provnání velikosti hydroplánu Spruce Goose s Boeingem a Airbusem (Kredit Wikipedia, CC BY-SA 2.5)
Zvětšit obrázek
Pohled do útrob Hercula H-4. Známější byl ale pod přezdívkami "smrková husa, nebo "létající sklad dříví". (Kredit: Wikipedia)
 


Pramen:
Xinhua News Agency

Datum: 02.08.2014 07:22
Tisk článku



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz