Zvětšit obrázek

Zvětšit obrázek

Fotka z infračerveného spektrometru VIR. Snímek vznikl 13. ledna ve vzdálenosti 383 000 km od trpasličí planety. Zdroj: http://dawn.jpl.nasa.gov/

13. ledna, v době, kdy sondu dělilo od trpasličí planety zhruba 383 000 kilometrů vyfotila sonda Dawn několik fotek, které umožnily vytvoření animace, na které je vidět pomalé otáčení trpasličí planety. Video ke shlédnutí je zde . Je na něm patrný světlý útvar v levém horním rohu, který je patrný i na fotkách z Hubbleova teleskopu. Kromě této animace proběhlo i snímkování v infračerveném spektru, o které se postaral přístroj VIR. Díky těmto fotografiím bude možné vytvořit teplotní mapu povrchu a určit, kde je větší teplo a kde naopak chlad.
Na lednovém obrázku sondu od trpasličí planety dělilo 383 000 kilometrů. Tehdy Cerera měla na fotce průměr jen 27 pixelů i přesto bylo na snímku vidět několik impaktních kráterů.

V průběhu posledních dní sonda ukrojila značnou část z této vzdálenosti a 4. února ji od Cerery dělilo jen 145 000 kilometrů.

Zpracovaný snímek Cerery ze 13. ledna – vzdálenost 383 000 km. Zdroj: http://dawn.jpl.nasa.gov/

Na nejnovějších fotkách odpovídá jeden obrazový bod zhruba 14 kilometrům na povrchu Cerery. Tato trpasličí planeta je největším objektem v takzvaném hlavním pásu asteroidů, který se rozkládá mezi Marsem a Jupiterem. Její rovníkový průměr je 950 kilometrů. Až se sonda Dawn usadí na její oběžné dráze, bude posílat detailní snímky povrchu a provádět různá vědecká měření.

Zvětšit obrázek

Ceres ze vzdálenosti 145 000 km – vyfoceno 4. února Zdroj: http://dawn.jpl.nasa.gov/

Vědci se pustili do zpracování získaných fotografií a zkusili z nich složit (zatím nekompletní) mapu povrchu trpasličí planety. Složili dostupné snímky a následně tuto texturu v počítači natáhli na kouli, jejíž rozměry odpovídají Cereře. Abych zabránil šíření konspiračních teorií – v té černé oblasti se rozhodně nenachází nic tajného, co veřejnost nesmí vidět. Jen sonda zatím neměla příležitost zmapovat tuto část.

Z toho, co zatím máme k dispozici se zdá, že jižní polokoule je výrazněji pokryta impaktními krátery než severní hemisféra. Na ní se naopak nalézají světlé body, o kterých zatím nic bližšího nevíme. Teoreticky se může jednat o vodní led. O tom, že na Cereře je voda už víme z pozorování evropským teleskopem Herschel, který tu objevil spektroskopické důkazy přítomnosti H₂O. Blíže jsme se objevu věnovali na oslovi zde. 

Zvětšit obrázek

Sekvence z fotek pořízených 4. února. Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Za zmínku určitě stojí fakt, že ačkoliv je Dawn americkou sondou, najdeme na ní i nemalý evropský podíl. Třeba palubní kamery jsou z Institutu Maxe Plancka, který sídlí v německém městě Gottingen. Na projektu spolupracuje i německá kosmická agentura DLR, berlínský Institut planetárního výzkumu, nebo Communication Network Engineering z města Braunschweig. Spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast poskytl italský Národní institut pro astrofyziku. Samotný přístroj vyrobila firma Selex ES.
Na závěr velmi zajímavý tip. Pokud chcete vidět fotky Cerery hezky na jednom místě, určitě navštivte archiv  webu Jet Propulsion Laboratory. Najdete tu všechny snímky i s detailním popisem.

Zdroje informací:
http://dawn.jpl.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://dawn.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/nasa_dawn_vesta_ceres.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/PIA19167_thmb.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/opnav3_700.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=34968

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz