S výjimkou sestry Terezy v živočišné říši nejspíš podvádějí všichni. Čím je tvor primitivnější, tím to je okatější. Agama pomocí jazylky roztahuje svůj bizarní límec z něhož syčí rozevřenou tlamičkou. (Kredit: Miklos Schiberna, Wikipedia)
My průměrní, tedy většina, evoluci moc rádi nemáme, nejspíš proto, že to je sobec. Jediné co vyznává, je vítězství a je jí zcela jedno, zda se hraje fér i to, kdo jaké prostředky volí. Pokračovatelé Brňáka Gregora Mendela tvrdí, že jí jde jen o šíření něčeho, čemu se teď říká alely. K naší nevoli přispívá evoluce i tím, že se nezdá ani trochu moudrá. Přehání a dovádí věci až do absurdností se smutným koncem. Nejvíc proti mysli nám je, že na stejnou úroveň klade spolupráci, násilí, zlodějnu i klam a že by se to mohlo vztahovat i na nás. Pohled na ty mocné i nemocné, k tomu rozhodně svádí. Ponechme stranou nejvrcholovatějšího predátora a podívejme se, co parta mladých výzkumníků zjistila o podvádění u jednoho z jeho méně krvelačných příbuzných, patřících také k primátům s vysokým čelem, co i nosy už mají úzké (Catarrhini), jen z těch stromů se jim zatím nechce. V teatrálních gestech prý ještě tak dobří nejsou, ale trik zastrašování pomocí hlasu zvládli, píše Bart de Boer v nejnovějším čísle Časopisu pro experimentální biologii.
Ti bez límců své syčení modulují pomocí rukou. Orangutan z výzkumné stanice Ketambe. Orangutan sumaterský (Pongo abelii) je jeden ze dvou druhů orangutanů. Žije pouze na indonéském ostrově Sumatra. Je vzácnější než orangutan bornejský. Kredit: Adriano Lameira.
Souvisí to s všeobecně platnou zásadou, že čím větší tělo, tím jsou přívodní trubky do plic širší, je v nich více místa na hlasivky a i ty okolní rezonanční dutiny jsou prostornější. I u nás, dokud každý druhý neměl zbrojní pas, bývalo v hospodách zvykem, že blíž pípě a u kamen, sedávali právě bručouni. I když se doba mění, psychologům v testech stále vychází, že samičkám hluboký mocný hlas imponuje. Výrostci taky nemají problém poznat, koho je třeba respektovat. Moc inteligence k tomu netřeba a tak se na to stejně dívají i u orangutanů. A nebyli by to blízcí příbuzní, kdyby je nenapadlo v tom také podvádět. Tam, kde my si stahujeme AthTek Skype Voice Changer, vystačí si s rukama. Objevil to belgicko-britsko-nizozemský tým výzkumníků na Borneu v rámci projektu financovaného Evropskou radou pro výzkum (European research council starting grant ABACUS).
Pro modulaci hlasového projevu u orangutanů volí vědci odborný termín „baňkování“. Orangutani to prý dělají proto, že kvůli bujaré zeleni tam u nich v korunách stromů, není prý vidět na skok a tak se jim podvod s měněním charakteristiky hlasu k matení a zastrašení protivníka hodí. Možná má ale i duální funkci a slouží i k rozlišování alarmu určeného svým blízkým. Případně by prý mohlo jít o předzvěst pokročilejší komunikace. Baňkování totiž mění to, čemu zvukaři říkají formanty. V naší komunitě, když někdo vyloudí „EU“, hned víme, co měl na mysli. A také že při tom ale opravdu, musel hodně špulil rty. U těch s vysokým čelem ze země muškátového oříšku by baňkování mohlo být začátkem loudění samohlásek. Na potvrzení ale bude potřeba z EU vyloudit další grant.
Literatura Acoustic models of orangutan hand-assisted alarm calls, The Journal of Experimental Biology, jeb.biologists.org/content/218/6/907
