Horký saturn v těsném objetí s červeným trpaslíkem  
Vlastně příliš velký horký saturn v příliš těsném objetí s příliš malým červeným trpaslíkem. Hvězdný systém HATS-6 šokoval své objevitele.

 

Podivuhodný planetární systém HATS-6. Kredit: ANU.
Podivuhodný planetární systém HATS-6. Kredit: ANU.

Pokud jde o exoplanety, ve vesmíru můžeme čekat snad úplně cokoliv. Přesto se občas stane, že objevíme tak divný hvězdný systém, že to rozhodí i otrlé planetární vědce. Takový je i případ zajímavého hvězdného systému HATS-6. Joel Hartman z Princetonu a jeho kolegové objevili planetu u hvězdy vzdálené 500 světelných let, jejíž existence notně zamávala našimi představami o vzniku planetárních systémů.

Jde o systém HATS-6, jehož hvězdou je červený trpaslík spektrální třídy M, dosahující zhruba poloviny hmotnosti Slunce a také asi poloviny velikosti. Hartmanův tým u této chladné a zšeřelé hvězdičky objevil velikou planetu, která dostala povznášející označení HATS-6b. Planeta je velká zhruba jako náš Jupiter, ale její hmota odpovídá Saturnu. Takovým plynným obrům se někdy říká nafouklé planety (puffy planets). Svoji hvězdu oběhne jednou za 3,3 dne a je tudíž pěkně rozpálená, asi na 440 stupňů Celsia. Ve Sluneční soustavě by horký saturn obíhal zhruba v jedné desetině vzdálenosti planety Merkur od Slunce. Nicméně, záře dotyčného červeného trpaslíka odpovídá asi jedné dvacetině Slunce a proto je planeta HATS-6b vlastně rozpálená výrazně méně, než bývá v takových případech zvykem.

Joel Hartman. Kredit: Princeton University.
Joel Hartman.
Kredit: Princeton University.

 

Observatoř Siding Spring. Kredit: ANU.
Observatoř Siding Spring. Kredit: ANU.

Podobných horkých plynných obrů známe ve skutečnosti spoustu. Soustava HATS-6 ale přesto stojí za pozornost. Jde totiž o jednu z nejméně hmotných známých hvězd, která hostí rozpáleného plynného obra, tedy obrovskou planetu obíhající v těsné blízkosti hvězdy. Tahle soustava je v tom tak extrémní, že by podle soudobých modelů vzniku planetárních soustav neměla vůbec existovat. Hartman a spol. tvrdí, že místní horký saturn musel vzniknout někde jinde, ve větší vzdálenosti od červeného trpaslíka, a pak se nějak dostal na své nynější místo v systému HATS-6. Potíž je v tom, že teorie o vzniku planetárních soustav nemají ani ponětí, jak by k něčemu takovému mohlo dojít.

Červených trpaslíků je v naší Galaxii jako much. Jsou jedním z vůbec nejčastějších typů hvězd. Navzdory tomu jsou ale stále poměrně záhadní. Jejich slabé záření totiž velmi znesnadňuje jejich výzkum. K objevu planetárního systému HATS-6 došlo v rámci pozoruhodného Projektu HATNet (Hungarian Automated Telescope Network). Tento projekt tvoří síť několika malých teleskopů HAT, které vyvinul tým maďarských astronomů.

Teleskopy HAT-South v chilské observatoři Las Campanas. Kredit: Gaspar Bakos / Princeton University.
Teleskopy HAT-South v chilské observatoři Las Campanas. Kredit: Gaspar Bakos / Princeton University.

Cílem HATNetu je hledat exoplanety s použitím tranzitní metody a také pátrat po proměnných hvězdách. V roce 2009 se k projektu HATNet připojily teleskopy HAT-South, které pracují v Austrálii, Namibii a Chile. Právě díky teleskopům HAT-South byl objeven i hvězdný systém HATS-6.

Po objevu systému HATS-6 si vědci svá pozorování ověřili na velkém Magellanově teleskopu v Chile a také nezanedbatelným způsobem využili služeb amatérského astronoma T.G. Tana, který pozoruje oblohu ze svého pozemku v australském Perthu. S pomocí 2,3 metrového teleskopu australské observatoře Siding Spring získali spektra hvězdy HATS-6, z nichž vyčetli velmi těsnou oběžnou dráhu planety HATS-6b. Nový hvězdný systém každopádně zaujal a vědci ho i nadále hodlají studovat. Kromě jeho záhadného vzniku prý bude velmi zajímavý například výzkum atmosféry plynného obra.




Video:  Time lapse of HAT-South telescope in action. Kredit: ANU Channel.

 



Literatura
Australian National University 1. 5. 2015, Astronomical Journal 149: 166, Wikipedia (HATNet Project).

Datum: 05.05.2015
Tisk článku

Související články:

Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?     Autor: Vladimír Pecha (15.08.2014)
Byla objasněna jedna z největších záhad exoplanetárního výzkumu?     Autor: Petr Kubala (19.09.2014)
Exoplaneta obklopená záhadným gigantickým prstencem     Autor: Petr Kubala (29.01.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz