Příprava na druhé dějství New Horizons  
Americká sonda New Horizons před měsícem prolétla jako první lidský výtvor kolem trpasličí planety Pluto. Dokázala nasbírat ohromné množství údajů, které se budou k Zemi posílat ještě mnoho měsíců. Tím ale její mise nekončí. I když se od Pluta vzdaluje rychlostí 13,8 km/s a už nikdy se k němu nevrátí, směřuje k dalšímu tělesu, takže za pár let…

 

Mohlo by se zdát, že týmy starající se o sondu New Horizons mohou po úspěšném průletu sedět s nohama na stole a užívat si fenomenálního úspěchu, kterého dosáhli. jenže kdy se lidstvu naskytne opět podobná možnost? Výhled na další roky je v tomto směru značně pesimistický, jelikož se žádná podobná mise nechystá. Je proto potřeba z New Horizons vymačkat, co se dá a poslat ji na průlet kolem nějakého objektu, který obíhá ještě dále od Slunce, než Pluto.

Ani havajský teleskop Subaru s průměrem zrcadla 8,5 metru nedokázal najít vhodného kandidáta pro průlet.  Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Ani havajský teleskop Subaru s průměrem zrcadla 8,5 metru nedokázal najít vhodného kandidáta pro průlet. Zdroj: https://upload.wikimedia.org

 



Celých deset let proto pozemní observatoře hledaly vhodný objekt, ke kterému by bylo možné sondu poslat po splnění primárního úkolu. Jenže je potřeba si uvědomit, že se jedná o neskutečně vzdálené a malé objekty. Jejich hledání je proto i pro nejdokonalejší pozemské teleskopy na hraně jejich možností. A to se přitom do hledání zapojily skutečné „celebrity“ (v závorce za názvem uvádíme průměr teleskopu) – Magellan Telescopes v Chille (2x 6,5 m), Subaru Telescope na Havaji (8,5 m), nebo Canada–France–Hawaii Telescope také na Havaji (3,58 m). Nakonec se odborníkům podařilo objevit 143 nových objektů, což je zcela jistě ohromný úspěch, nicméně všechny byly mimo dosah sondy. I kdyby spálila veškeré palivo, které má v nádržích, nestačilo by to pro dostatečnou změnu dráhy.


New Horizons je pro pozorovatele ze Země v souhvězdí Střelce, kde jsou nejjasnější části Mléčné dráhy, což výrazně komplikuje pátrání po nových objektech. „Je to to nejhloupější místo, kde můžete hledat nové objekty Kuiperova pásu,“ popsal Simon Porter ze Southwest Research Institute. Podle odborníků jsou hledané objekty zhruba 100 000x méně jasné než Pluto.

 

Dva objekty, které by se mohly stát druhým cílem sondy New Horizons pohledem Hubbleova teleskopu.  Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Dva objekty, které by se mohly stát druhým cílem sondy New Horizons pohledem Hubbleova teleskopu. Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Když si na hledání vhodných kandidátů vylámaly zuby pozemní teleskopy, musel ke slovu přijít Hubbleův teleskop. Jeho pozorovací čas je velmi vzácný a komise, která jej alokuje dostává desítky žádostí. Vybírá proto jen ty, které není možné splnit s pomocí běžných dalekohledů a které plně využijí jedinečnosti Hubblea. Už když bylo pozorování schváleno, odhadovali vědci, že HST najde vhodný objekt s pravděpodobností 95 %. Tento zasloužilý teleskop nakonec nezklamal a v požadované lokalitě vytipoval tři vhodné útvary. Všechny tři mají nízkou excentricitu (protáhlost) i sklon oběžné dráhy.


Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 MU69.  Zdroj: http://www.astrosurf.com/
Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 MU69. Zdroj: http://www.astrosurf.com/

Odborníci se stále ještě rozhodují, ke kterému cíli sondu pošlou. Aktuálně se jim podařilo seznam zredukovat na pouhé dva finalisty. Konečné rozhodnutí by mělo být oznámeno na konci tohoto měsíce a následovat bude změna dráhy sondy, která zajistí průlet kolem zatím neznámého objektu. Sonda má v nádržích zhruba 35 kilogramů paliva, což by jí mělo umožnit změnu rychlosti o 130 m/s. Zdá se to jako málo, ale v kosmickém měřítku stačí i drobná změna rychlosti. Momentálně se počítá se sérií zážehů, které proběhnou buďto na konci října, nebo na začátku listopadu.

Ať už odborníci vyberou kterýkoliv ze dvou útvarů, které se dostaly do finále, je už teď jisté, že tento nově objevený svět bude nejvzdálenějším objektem, jaký kdy nějaká sonda navštívila. Půjde o relativně malý svět, rozhodně nečekejme nic o velikosti Pluta či Charonu. Ve finále už zůstaly jen dva objekty, které se ukrývají za označeními 2014 MU69 a 2014 PN70. O těchto útvarech nevíme prakticky nic, kromě toho, že jsou od Země zhruba šest a půl miliardy kilometrů daleko. To znamená, že Sonda je momentálně ve třech čtvrtinách cesty k nim. Jejich velikost zatím můžeme jen odhadovat mezi 25 a 55 kilometry.
S průletem kolem vybraného tělesa se počítá na začátku roku 2019. Objekt 2014 MU69 je snadněji dosažitelný – spotřeba paliva k zatočení k němu by byla pouze poloviční ve srovnání s 2014 PN 70. Ten se naopak podle dosavadních výsledků jeví jasnější a tedy potenciálně větší. Navigace k takovému objektu by byla mnohem jednodušší.

Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 PN70.  Zdroj: http://www.astrosurf.com/
Oběžná dráha a další údaje týkající se objektu 2014 PN70. Zdroj: http://www.astrosurf.com/

 


Odborníci předpokládají, že tyto malé objekty tzv. Kuiperova pásu ve vzdálených a zmrzlých částech Sluneční soustavy jsou tvořeny převážně ledem. Bude tedy zajímavé sledovat, zda tuto teorii New Horizons potvrdí, nebo vyvrátí. Průzkum tělesa z Kuiperova pásu bude mít stejný scénář jako v případě Pluta – Sonda kolem tělesa proletí jen jednou. Opět se tedy musí všechna měření podařit na první pokus. „Bude to nejvzdálenějšího svět, jaký kdy naše sonda navštívila a během našeho života už žádnou takovou šanci nedostaneme,“ dodává Simon Porter.


Kromě nutnosti úspěchu po technické stránce je potřeba uspět i na poli byrokratickém. NASA totiž zatím plánuje platit provoz sondy jen do konce roku 2016, kdy sonda dokončí posílání dat z průletu kolem Pluta. Odborníci musí agenturu přesvědčit o významu výzkumu těles v Kuiperově pásu. Bude potřeba vysvětlit, jak může tento výzkum rozšířit naše znalosti. NASA pak zváží přínos sondy New Horizons vůči ostatním projektům, které také bojují o omezené zdroje financí a následně rozhodne, zda misi schválí prodlouženou misi.


U New Horizons se schválení tak nějak očekává – jednak díky její výjimečnosti, ale také proto, že už se do hledání zapojil i Hubbleův teleskop, jehož pracovní čas by neměl přijít vniveč. Kromě samotného výzkumu tělesa z Kuiperova pásu může New Horizons odpovědět i na další otázky. Přístroj měřící intenzitu slunečního větru může zaznamenávat veličiny ve vzdálených částech Sluneční soustavy  a rozšířit data, která dostáváme ze sond Voyager. Kamera s vysokým rozlišením by mohla posloužit k měření pohybů blízkých hvězd – stačilo by porovnat data ze sondy a ze Země – vzdálenost mezi pozorovacími body by už byla dostatečná pro přesnou kalibraci.


Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.livecometdata.com/
http://pluto.jhuapl.edu/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/10-23-2014-KBO-Flyby-Alex.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/MaunaKea_Subaru.jpg/1280px-MaunaKea_Subaru.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/hs-2014-35-a-web_print.jpg
http://www.astrosurf.com/spheres/kepler/2014MU69.jpg
http://www.astrosurf.com/spheres/kepler/2014PN70.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 15.08.2015
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 494 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace