Máme opět dalšího předka  
Již delší dobu se ukazuje, že náš „vývojový strom“ je spíše husté a pro nás nepřehledné křoví. Naši předkové v žádném případě nepostupovali krok za krokem vzhůru, ale vytvářeli různé linie, jejichž podoba je nám mnohdy nesrozumitelná.

Nálezy lebek a dolních čelistí Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.019)
Nálezy lebek a dolních čelistí Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.019)

Je to jen něco přes deset let, co vědeckou a laickou veřejnost vzrušil nález floreského člověka, tzv. hobita. Nejenže byl malý, ale především měl mimořádně malý mozek; přitom používal bohatou škálu kamenných nástrojů a prokazatelně organizovaně lovil. Dodnes není interpretace tohoto objevu uzavřena a nabízí velmi odlišné závěry od tvrzení, že se jedná o jedince Homo sapiens s dědičnou chorobou, po úvahy o jeho prastarém původu z dob raných příslušníků rodu Homo. Antropologové mají v bezprostřední paměti ještě novější a velmi starobylý nález z Ledi-Geraru v Etiopii (2,8 miliónu let), který vykazuje znaky jak raného člověka, tak předcházejících australopitéků.

 

 

Nález zachovalé kostry ruky Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.008)
Nález zachovalé kostry ruky Homo naledi (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.008)



 

Nyní přichází další mediální hvězda, ale tentokrát z Jižní Afriky ze známé a paleontologicky bohaté oblasti Dinaledi Chamber poblíž Johanesburgu. Z dosavadních zdejších nalezišť jsou bezesporu nejznámější Sterkfontein, Swartkrans a Kromdraai, odkud jsou popsány klasické nálezy australopitéků. Poblíž nich v jeskynním systému Rising Star v nepřístupném místě byly nalezeny ostatky minimálně 15ti jedinců s neobvyklou kombinací znaků, které jihoafrické vědce vedlo k popsání nového samostatného druhu člověka Homo naledi (slovo naledi v místním jazyce znamená hvězda). První kontakt antropologů z Jihoafrické republiky s našimi předky proběhl již před dvěma lety, ale vyzvednutí a základní vyhodnocení trvalo až do dnešních dnů. Podrobný popis kosterních ostatků uvedl na internetovém portálu elifesciences.org (eLIFE) tým vědců z různých univerzit Jihoafrické republiky a z USA pod vedením Lee E. Bergera. Téměř okamžitě po zveřejnění nyní v září vyvolal „hvězdný člověk“ celou řadu polemik a úvah. V čem je tento nález zajímavý a diskutabilní?

Rekonstrukce endokrania (vnitřního prostoru mozkovny), vytvořená na základě obou nálezů lebky (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.024)
Rekonstrukce endokrania (vnitřního prostoru mozkovny), vytvořená na základě obou nálezů lebky (podle Berger et al., DOI: 10.7554/eLife.09560.024)


V prvé řadě je to tělesná stavba s celou řadou znaků jednoznačně lidských, ale současně s mnohými primitivními rysy připomínajícími australopitéky. Především ruka je adaptována na složitou manipulaci. Také noha ukazuje jasně na lidský pohyb. Na druhou stranu horní část stehenní kosti a pánev a dále rameno připomínají starší formy. Tělesná výška odpovídá necelému 1,5 metru. Lebka včetně čelisti vykazuje v mnoha jednotlivostech odlišnosti jak od australopitéků, tak i od nejstarších zástupců rodu Homo (H. habilis, H. rudolfensis a dalších), ale celková stavba lebky i chrupu se blíží pokročilejšímu stavu. Zcela zásadní je však malá velikost lebeční dutiny 466 cm3 (a tedy i mozku), která odpovídá australopitékům, resp. současným lidoopům. Tím tento nález připomíná již zmíněného Homo floresiensis s tím rozdílem, že velikost mozku floreského člověka je stanovena vlastně jen na základě jediné zachovalé lebky, kdežto u Homo naledi jsou zachovány alespoň dvě kalvy (horní části lebky) – malý mozek je tedy u něj zcela nezpochybnitelný!



Schéma jeskyně s nálezy (podle Dirks et al., DOI: 10.7554/eLife.09561.005)
Schéma jeskyně s nálezy (podle Dirks et al., DOI: 10.7554/eLife.09561.005)
Geologický kontext, okolní naplaveniny a paleozoologické nálezy v jeskynním prostředí ukazují na zřejmě velké stáří. Zatím však nebylo datování stanoveno, resp. autoři se opatrně této otázce vyhýbají. Jistě se dá brzy očekávat zveřejnění i tohoto důležitého údaje, který pomůže lépe porozumět postavení Homo naledi. Určení nižšího stáří, např. na méně než milión let, by dokazovalo koexistenci více forem člověka.



National Geographic (October 2015) zveřejňuje rekonstrukci tváře Homo naledi od Johna Gurche ze studia Trumansburg, N.Y.  (Mark Thiessen/National Geographic via AP, převzato z Physorg.
National Geographic (October 2015) zveřejňuje rekonstrukci tváře Homo naledi od Johna Gurche ze studia Trumansburg, N.Y. (Mark Thiessen/National Geographic via AP, převzato z Physorg.
Soubor více než 1.500 jednotlivých kostí a jejich úlomků se nachází v těžko přístupném prostoru, kde se nemohly pozůstatky více jedinců ocitnout náhodně. Kosterní ostatky navíc ukazují, že se ani nejednalo o spláchnutí jednotlivých kostí, ale že zde byli jednotlivci uloženi vcelku. A tady se začíná vynořovat celá řada otázek. Lze si dobře představit, že se sem pradávní předci mohli dostat pouze s pomocí ohně. Od kdy tedy člověk užívá a ovládá tento živel? Proč se zde ocitlo najednou nebo postupně více jedinců. Bylo by možné dokonce uvažovat o jednoduché formě pohřbívání? V tom případě, od kdy můžeme předpokládat počátky složitějších představ o světě? Jaká je souvislost mezi velikostí mozku a složitým sociálním chováním nebo symbolickým myšlením?



Mimořádnost nového objevu z Jižní Afriky je veliká. Uvědomme si například, že geografická oblast evoluce nejstarších zástupců lidí (rod Homo) se tímto nálezem – a také na začátku připomenutým nálezem z Etiopie – rozšiřuje na celé území, kde se vyskytovali původně australopitéci. Tímto nálezem se také rozšířila škála možných mozaikovitých kombinací progresivních a starobylých znaků u našich předků, což podporuje představu relativně samostatného (asynchronního) vývoje jednotlivých funkčních celků, zvl. mozku a končetin.



Literatura:

Berger, L.R. et al.: Homo naledi, a new species of the genus Homo from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09560. DOI: 10.7554/eLife.09560.

 

Dirks, P. et al.: Geological and taphonomic context for the new hominin species Homo naledi from the Dinaledi Chamber, South Africa. eLife 2015;4:e09561. DOI: 10.7554/eLife.09561.

Datum: 11.09.2015
Tisk článku

Související články:

Encefalizace byla složitější     Autor: Vladimír Blažek (14.01.2011)
Co malovali nebo natírali naši předci před 100 000 lety?     Autor: Vladimír Blažek (20.11.2011)
Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Roztloukáním ořechů k výrobě nástrojů     Autor: Vladimír Blažek (07.07.2012)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace