Loni v srpnu ji objevil amatér Terry Lovejoy. A protože u protinožců zvláštní příjmení občas mívají, kometa dostala po něm do vínku Lovejoy (Láskaradost). To ještě nikdo netušil, co okolo sebe rozsévá a jak jí takové pojmenování bude slušet.
Zpočátku šlo o tuctovou záležitostí s jasností pouhých 14,8 magnitudy. v polovině prosince ale kometa nečekaně zjasnila až začala být pozorovatelná i bez dalekohledu. Dlouho dělala radost jen nadšencům z jižní polokoule, ale na konci roku jsme ji mohli poprvé spatřit i od nás.
I když pevná část (jádro) komet je malá (menší než 50 km), vidět jsou proto, že za sebou zanechávají ohon v rozměrech milionů kilometrů, který je větší než Slunce. Z Lovejoy se postupně stala jedna z nejjasnějších vlasatic v posledních letech, dosáhla jasnosti okolo 4 mag. To už je sice zvláštnost, ale ne výjimečnost. Tu z ní udělalo až pozorování francouzského týmu Nicolase Bivera z Paris Observatory.
Jádra komet jsou tmavé zmrzlé kusy špinavého ledu. Jsou to svědci dávné minulosti, které si létají kdesi daleko a jen občas je gravitační poruchy vychýlí z jejich zvyklostí a nasměrují je do vnitřních částí sluneční soustavy. To se stalo i naší Láskoradosti. Jakmile zmrzlík pookřál, z jeho povrchu se začal led a spolu s ním další látky, odpařovat. Složení kometární atmosféry (koma), protože obsahuje prach odrážející sluneční světlo a plyny, které září v důsledku ionizace a vše lze studovat teleskopem pracujícím v oblasti mikrovln. Jeden takový třicetimetrový radioteleskop měl Biverův tým na Pico Veleta v pohoří Sierra Nevada ve Španělsku k dispozici a tak ho nasměrovali na ohon prolétající komety.
Výsledky tohoto pozorování nyní vyšly v časopisu Science Advances. Vyplývá z nich, že v odpařeném materiálu, který za sebou kometa rozsévá, je 21 různých organických molekul. Včetně etylalkoholu, glykolaldehydu i jednoduchého cukru.
Podle Bivera kometa na vrcholu své aktivity každou sekundu vydechovala takové množství alkoholu, kolik ho je v 500 lahvích vína. K čemu je taková rozhazovačnost dobrá? Přidává další kamínek na misku vah ve prospěch hypotézy, že komety mohly být zdrojem komplexních organických molekul a zasadily se o vznik života. V době před 3,8 miliardami let, kdy do Země bušilo mnoho asteroidů a komet (dnes tomuto období říkáme velké bombardování), nemusel život v oceánu začínat „od píky“ - z jednoduchých molekul jako je voda, dusík a oxid uhelnatý. Po ruce bylo něco mnohem sofistikovanějšího. Uhlíkaté molekuly z vícero atomů, cukry a složitější látky, jako jsou aminokyseliny, stavební jednotky bílkovin a základní stavební kameny kyseliny deoxyribonukleové.
Není to tak dávno, co jsme psali o tom, jak Philae, přistávací modul kosmické lodi Rosetta, u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, navzdory potížím a nepodařenému přistání, také hlásil přítomnost 16 organických sloučenin z nichž některé hrají klíčovou roli při tvorbě aminokyselin a cukrů. Astronomové si myslí, že to všechno na kometách je materiál ze starobylého pracho-plynového oblaku, pozůstatku exploze supernovy, která spolu s větry vanoucími z červených obrů, dalo vznik sluneční soustavě. Komety, jako relikvie a jakési časové kapsle, nám na tu dobu uchovaly památku. Nejspíš vznik Sluneční soustavy a Země trval déle než šest dnů a musely u toho asistovat rázové vlny s hvězdnými větry jiných blízkých supernov. Sytily chomáče materiálu tak dlouho, až se následně začaly hroutit vlastní gravitací. Ze stejné doby je nejspíš i to, co když nás poctí návštěvou, říkáme tomu komety.
Dnes přilétají většinou už jen z útvaru známého jako Oortův oblak. Pojmenován je podle Holanďana, který si jako první začal pohrávat s myšlenkou, že asi 50 000 astronomických jednotek od Slunce je jeho gravitační působení zanedbatelné a proto si tam poletují útvary menší než planetky. Okolní tělesa je občas vyvádí z rovnováhy
a na ty, které jsou na dráhách okolo 200 000 AU už je gravitační působení Slunce malé začíná mít vliv i uskupení okolních hvězd. Stává se, že tyto síly některé z objektů nasměrují i na nás. V minulosti byly komety považovány většinou za znamení zmaru. Mnozí autoři považují popisy „padajících hvězd“ v Gilgamešovi, Janově Apokalypse a Knize Enoch, právě jako záznamy komet. Dnes už se nám komety jako ztělesnění zla nejeví, spíše naopak. Jako materiál, který prošel tavícím kotlem v němž nebylo zatěžko upéci sem tam i nějaké ty složité organické molekuly. Ze zaběhaných tras asteroidy a komety tu a tam něco rozhodí a to potom jako poslové života roznáší organické molekuly do všech stran.
Literatura
DOI: 10.1126/sciadv.1500863 "Ethyl alcohol and sugar in comet C/2014 Q2 (Lovejoy), N. Biver et al.,Science Advances 23 Oct 2015: Vol. 1, no. 9, e1500863. Advances.sciencemag.org/content/1/9/e1500863
Diskuze:
