„Jinak naše nefungující a šarlatánská TCM již pomohla celé řadě pacientů i různých VIP, takže chcete-li se přesvědčit, jak to ‘nefunguje‘ v praxi, můžete nám někoho poslat,“ napsal nám profesor Roman Prymula. Je ale toto argumentace hodna vědce a profesora medicíny? Něco je v nepořádku. Foto: Koláž ZD

Pacienti vstupují do fakultních nemocnic proto, že se jim dostane špičkové zdravotní péče poskytované na základě posledních poznatků vědy. V Hradci Králové je však tento základ, o nějž se opírá české zdravotnictví, pošlapán. Fakultní Ambulance tradiční čínské medicíny praktikuje služby, které vycházejí z nevědeckých blábolů a pacientům je nabízí klamavým způsobem. 
Zdravotnický deník si podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal znění informovaného souhlasu a se zděšením konstatuje, že jsou na půdě fakultní nemocnice pacienti „léčeni“ tzv. energiemi, které neexistují, a bylinami, jejichž složení je tajné. Léčí je osoby z Číny, o nichž není jasné, jaké mají klasické medicínské vzdělání a kteří díky výslovnému povolení ministerstva zdravotnictví mohou na českých pacientech praktikovat šarlatánství. Ředitel nemocnice, profesor medicíny a šéf vakcinologické společnosti Roman Prymula jakoukoliv kritiku přecitlivěle odmítá, na otázky odpovídá jenom částečně či vůbec a tím přispívá k prohlubování nedůvěry k tomu, co se za zdmi jím vedené instituce vlastně děje.

Dějiny kontaminace české medicíny čínským šarlatánstvím jsou krátké, ale intenzivní. V roce 2013 tehdejší ministr zdravotnictví Martin Holcát navštívil Čínu, a to za doprovodu dvou ředitelů fakultních nemocnic Romana Prymuly z Hradce Králové a Svatopluka Němečeka z Ostravy. Na místě došlo k obrácení z Šavla na Pavla. „Když jsme tam odlétali, nikoho ani nenapadlo, že by se rozvíjelo cosi na tomto poli,“ řekl Roman Prymula později časopisu Respekt.  Profesor medicíny, bývalý děkan lékařské fakulty a jeden z mála českých vědců, který publikuje opravdu v nejprestižnějších světových lékařských časopisech, se vrací z Číny nadšen. Časopis Respekt, který z jakýchsi dialektických důvodů čínské medicíně fandí úplně stejně jako Dalajlámovi, popsal Prymulův zážitek slovy: „Pak ale na vlastní oči viděl, jak špičková západní medicína kooperuje s tradiční, vzájemně si posílají pacienty, pro které je ta či ona cesta vhodnější, a nápad byl na světě.“ Onen nápad se proměnil ve skutečnost, na Česko nezvykle raketovým tempem. Následovaly další návštěvy Číny, podpisy smlouvy mezi nemocnicí a partnerským čínským pracovištěm a letos bylo česko-čínské centrum ve FN Hradec Králové otevřeno. Za projektem stojí silný politický zájem. Česká politika se otočila směrem zády k lidským právům a čelem k lidové Číně. A jsme svědky snahy seshora protlačit mýtotvornou tradiční čínskou medicínu (TCM) a uměle ji naroubovat na racionální české zdravotnictví.

Nejprve se podepsala smlouva…

Po tří tisíc prvé ověříme placebo?

Ono i v té Číně se TCM prosadila státní politikou. Ještě v roce 1911 byla v zemi svého zrodu akupunktura vyřazena z programu lékařské fakulty jako nevědecký předmět. Vrátila se, až když ji resuscitoval z nouze Velký Kormidelník Mao a spojil ji s posbíranými lidovými praktikami a bylinkářstvím. Vědci dostali nařízeno, aby tomuto mišmaši dali nějaký systém a tak vzniklo to, čemu dnes říkáme tradiční čínská medicína. Není to medicína s historií několika tisíc let, jak se tvrdí, je to lidové léčitelství s ideologickou nástavbou 50. let minulého století. Ale o tom už jsme čtenáře spravili v jednom ze starších článků. Také jsme upozornili na pěkný přehled souhrnných hodnocení dostupných studií o akupunktuře, uvedený větou: „Po třech tisících studií není třeba žádná další, akupunktura je mrtvá“. Metoda má v globále účinek placeba, které se projevuje zejména u zvládání bolesti. Skeptičtí vědci (a měli by snad být jiní než skeptičtí?) nevidí smysl dál ověřovat již ověřené. Průkopnická hradecká fakultní nemocnice však patrně připojí ještě nějaké další studie do dlouhého seznamu, aby zjistila to samé. Tedy, pokud bude postupovat stejně seriózně jako vědci, kteří se o totéž snažili předtím. Pravděpodobnost, že zrovna ve východočeské metropoli zvrátí dějiny lékařství, se blíží nule.

…pak se to slavnostně zahájilo.

Profesor Prymula v médiích skutečně naznačoval, že na prvním místě stojí vědecký výzkum. „Klinika tradiční čínské medicíny by měla v první etapě rozvíjet zejména akupunkturu a léčbu bolesti, následně však předpokládáme plnohodnotný rozvoj včetně herbální medicíny,“ řekl v rozhovoru pro server česko-čínské komory loni v dubnu. „V první etapě se jedná o čistě vědecký projekt. Naším cílem je ukázat na základě důkazů, že některé principy tradiční čínské medicíny jsou skutečně jasně verifikovány a budeme je ukazovat na srovnání západní a východní medicíny,“ uvedl ředitel Prymula letos v dubnu ČTK.

Zdá se, že o vědu ale jde až na posledním místě. Ano, v FN Hradec Králové sice bylo 17. června slavnostně otevřeno Česko-čínské centrum pro výzkum tradiční čínské medicíny, a to za účasti ministrů zdravotnictví Česka a Číny i čínské vicepremiérky. Ovšem už za tři měsíce  – 21. září – byla v tamtéž otevřena ambulance tradiční čínské medicíny. A to už je jiná káva, jak ukážeme dále.

…pořádně okopalo

Organizačně je to nyní tak, že Centrum tradiční čínské medicíny má statut samostatného oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové, které nespadá pod žádnou kliniku a podléhá přímo řediteli. Z hlediska lékařských oborů – podle vyjádření samotné nemocnice – „spadá pod internu“ (!). Dělí se tedy na dvě části – „Ambulanci TCM“ a „Česko-čínské centrum pro výzkum TCM“.  Zdravotnický deník se zajímal o ambulantní část, protože v ní nejde o žádný režim experimentu nebo nějakého klinického hodnocení podle pravidel vědy, ale běžné služby alternativní medicíny. Není divu, že zájem lidí je obrovský. Alternativní medicína pod záštitou fakultní nemocnice! To už léčí samo o sobě. Na základě zákona o svobodném přístupu jsme získali text informovaného souhlasu, který podepisuje pacient, jenž chce služeb ambulance využít (také jsme dostali několik stručných odpovědí na naše otázky, týkající se fungování centra).

Fakultní pohádky o energiích

Čeho se tedy může pacient fakultní nemocnice dočkat? Podrobnosti se dočteme v Souhlasu pacienta/pacientky s vyšetřením a léčbou metodami tradiční čínské medicíny.  Nabízena je akupunktura a elektroakupunktura, podpůrné podávání bylin, dietetika, čínská masáž tuina, cvičení qigong (čchikung) a baňkování. V informovaném souhlasu jsou tyto metody vysvětleny slovy na prestižním vědeckém pracovišti nevídanými. Podívejme se například, jak je tam používáno slovo „energie“, případně „energetický“:

„Čínská dietetika staví do popředí energetické působení různých druhů potravin.“

„Masáž se provádí pomocí jednotlivých masážních technik, dlaní, prsty či lokty za účelem obnovení tokuenergie v akupunkturních drahách.“

„Cvičení qigong (čchikung) – v překladu práce s vitální energií, je staré čínské cvičení, které prohlubuje schopnost vnímat proudění energie v těle. Vlivem cvičení se úroveň energie v těle zvedá, bloky tokuenergie se rozpouštějí a energie uvnitř těla volně plyne.“

Mezitím se hodně schůzovalo

Zvláště definice cvičení je vypečená, energie je tam zmíněna pětkrát. „Žijeme v 21. století, kde je jasně definováno, co je to z fyzikálního hlediska energie,“ vysvětluje pro ZD doktor Maroš Rudnay, který vedestránky Lovci šarlatánov, kde se mladí lékaři snaží bojovat s nesmysly, absurditami i očividnými podvody, které atakují medicínu. „Energie je skalární fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci. A já se ptám, jak může v 21. století v členské zemi Evropské unie fakultní nemocnice, to jest instituce, která se honosí přívlastkem, který má pacientům naznačovat, že péče tam poskytovaná odpovídá nejnovějším pokrokům a standardům lékařské vědy, lhát v informovaném souhlasu pacientům způsobem, jaký používají nejhorší šarlatáni na internetu. A sice – mluvit o jakési životní energii, což je něco, co se absolutně vymyká vědecké definici slova energie a čehož existenci nikdo nikdy reálně neprokázal a neověřil,“ zlobí se doktor Rudnay a dodává: „Tohle je možné přirovnat k informovanému souhlasu, kde bude napsáno, že pacientovi bude aplikován intravenózně extrakt z rohu jednorožce, který mu má léčit jeho nemoc.“

O tom, jak se z propagace tradiční čínské medicíny na Tchaj-wanu takřka přes noc stal hodně černý humor, Osel již před časem varoval - například v článku: Rakovinu na Formose mají na svědomí léčivky.

Lovec šarlatánů je přesvědčen, že pro každého, kdo funguje v reálném světě, kde platí fyzikální zákony, musí být absolutně zcestné, aby lékařská instituce, tj. instituce pracující s aplikovanou přírodní vědou (medicínou) vyprávěla svým pacientům pohádky o „životní energii“. „Pokud FN HK mluví o ‚proudění životní energie‘ – já jako člověk z reálného světa prosím – povězte mi, jak se daná energie měří nebo jaká je její fyzikální definice v jednotkách SI,“ vznáší hypotetický dotaz Maroš Rudnay.

Informovaný souhlas přitom není žádný cár papíru, na nějž je možné napsat cokoliv. Je definován v zákoně a měl by být podepisován až po rozhovoru pacienta s lékařem, během kterého mu mají být vysvětleny srozumitelně a pravdivě všechny postupy, okolnosti i nežádoucí účinky dané léčby. Co by lékař odpověděl na otázku, jaká energie je tady popisována? Pravdu, že je to  jenom jiné jméno pro placebo, nebo odříká nějakou slátaninu z čínské mytologie a půjde tedy proti svému vzdělání i etice povolání, protože bude zkrátka lhát?

Pohádky o čínské medicíně zatím vykládá vedoucí lékař ambulance TCM i celého centra František Musil. „Více než morfologických a biochemických vztahů si všímá hlavně té energetické stránky. Každý organismus má v sobě energii, jinak bych nebyl schopen pohnout rukama, nohama,“ prohlásil doktor Musil v neuvěřitelném rozhovoru pro DVTV. Také tam uvedl, že „TČM zprůchodní plynulost toku energie“.

Převzato se souhlasem autora. Článek má pokračování ZDE