Bez hyperpohonu by to v předaleké Galaxii nešlo. Kredit: Pandazoic / deviantart.

Těžko popřít, že tenhle rok byl Rokem hvězdných válek. Seběhly se sice i nějaké jiné události, jejich význam ale ve srovnání s probouzením Síly povážlivě bledne. Zjistili to i v redakci Economistu, když připravovali číslo svého časopisu, které mělo vyjít po premiéře sedmého dílu Hvězdných válek. Všichni se těšili na to, jak dopadnou spekulace Zacharyho Feinsteina z Washingtonovy univerzity v St. Louis o masivní krizi Galaktického impéria. Jaké asi strukturální reformy zavede nový režim v Galaxii? No prostě ekonomové. Aby si redaktoři ukrátili čas, tak dali dohromady ekonomickou charakteristiku světa Hvězdných válek.

Hrabě Dooku, idealista ve službách Temné strany. Kredit: Lucasfilm.

Podle Economistu je Galaxie Hvězdných válek technologicky pokročilá, a zároveň ekonomicky stagnující, těžce postižená nerovností a zkostnatělými politickými institucemi. V tomto ohledu nám není tak úplně cizí. I když je předaleká, tak nám nastavuje pozoruhodné zrcadlo. Střídměji uvažující čtenáři to mohou brát tak, že tvůrci Hvězdných válek do svého světa promítli leccos ze zákoutí lidských povah a vztahů. V Economistu našli ve Hvězdných válkách celkem tři ponaučení, kterým by obyvatelé Mléčné dráhy mohli dopřát sluchu.

1. Svobodný obchod stojí za to
V našich končinách se v posledních letech ze záhadných příčin stalo zvykem hanobit a proklínat neviditelnou ruku trhu. Jako by trh někomu něco udělal. Hvězdní války v tom mají jasno. Obchod je zásadní věc, čím svobodnější, tím lépe. Když v roce 1999 diváci poprvé shlédli rozjezd Epizody I, tak zasténali hrůzou při zjištění, že Galaxie se potácí v obchodní válce. Obchodní konflikty nejsou nic hezkého. Zásadní technologií Hvězdných válek, která umožňuje obchod i mezi vzdálenými hvězdnými systémy v reálném čase, je přitom hyperpohon. Bez ekonomicky přijatelného hyperpohonu by v předaleké Galaxii prakticky žádný obchod neexistoval.

Konfederace nezávislých systému je jenom loutkou ve hře o něco úplně jiného. Kredit: Lucasfilm.

Právě meziplanetární obchod umožňuje pustým planetám, aby se specializovaly na produkci nějaké cenné komodity, a směňovaly je za nezbytné zdroje, především potraviny (to je případ Tatooine). Jiné planety se zase mohou věnovat farmaření nebo totální urbanizaci, jako hlavní město/planeta Coruscant. Prosperitu obchodu v Galaxii omezují monopoly mocných ekonomických seskupení, jako je právě Obchodní federace, která podnikne osudnou invazi na planetu Naboo. Obchodní licence jsou v řadě ohledů problematické. Majitelé monopolu sklízejí pohádkové zisky, které by jinak skončily u producentů a zákazníků. Monopoly také svoji podstatou vybízejí k tomu, aby byly obcházeny. Pašerák Han Solo ve službách gangsterských Huttů by o tom jistě mohl vyprávět. A do třetice, monopoly jsou dočista stvořené k tomu, aby se kvůli nim uplácelo ve velkém. Jak zazní v Epizodě I, mnozí byrokrati Republiky jsou na výplatní listině Obchodní federace.

2. S globalizací není lehké pořízení
Globalizace, nebo spíše galaktizace, je sice ekonomickým zázrakem, očividně ale přináší spoustu politických výzev, s nimiž se není úplně snadné vyrovnat. Ekonom Dani Rodrik z Harvardu tvrdí, že globalizace/galaktizace brání zemím/planetám v dosažení více než dvou ze tří základních cílů: ekonomické integrace, národní suverenity a demokracie. Zdá se, že i v předaleké Galaxii je cenou za účast v galaktizaci přijetí pravidel, která popuzují místní planetární vlády. Jak povědomě to zní.

Droidi ve Hvězdných válkách zvládnou leccos, živé bytosti jsou tam ale stále nenahraditelné. Kredit: Lucasfilm.

V Epizodě II se od Republiky odtrhne Konfederace nezávislých systémů (CIS), tedy převážně chudší planety a meziplanetárních korporace, které tíží ekonomické regulace a nesouhlas s všudypřítomnou korupcí a nekompetentností ústřední vlády. Za Konfederaci mluví charizmatický mistr Jedi hrabě Dooku, který na plný plyn kritizuje korupci, úpadek a pokrytectví všech okolo, a bije se za právo planetárních systémů na sebeurčení. Ve skutečnosti je ale Dooku a s ním i celá Konfederace nezávislých systémů ve službách Temného pána ze Sith a budoucího císaře Galaktického impéria Palpatina, který organizuje klonové války, vede obě strany konfliktu, rozvrátí celou galaxii s miliardami mrtvých na kontě, a chaosem zlikviduje tisíciletou Republiku, na jejíchž troskách povstane totální Impérium. Veškerý boj za nezávislost na Republice je prachsprostý podvod a vede jedině k všeobecnému utrpení. Jak povědomě zní v neklidné Evropě i tohle, bohužel.

3. Droidi nezvládnou úplně všechno
Mnozí lidé se bojí o svou práci a nezřídka i o život, když je řeč o robotech a umělých inteligencích. Nicméně, ve Hvězdných válkách je stále dostatek nebezpečné a zřejmě lukrativní práce, na kterou se droidi nezmohou. Dobře to vědí piloti hvězdných stíhaček, pašeráci, nájemní vrazi, obchodníci, a mnozí další. Když je v Epizodě II Obi-Wan Kenobi konfrontován s armádou lidských klonů, tak jsou podle něj neporovnatelně lepší než droidi. Klonoví vojáci jsou totiž schopní nezávislého myšlení a akce.

Zároveň ale nelze popřít, že mnozí lidé Hvězdných válek těžce pracují kvůli drásajícím nerovnostem v předaleké Galaxii. Anakin Skywalker, tedy budoucí temný Darth Vader, přichází na scénu jako otrok na planetě Tatooine. Anakinův syn Luke zase stráví mládí na nikterak bohaté farmě, shodou okolností rovněž na Tatooine, sbíráním atmosférické vlhkosti. Stres v otroctví, strach o matku a nereálná snaha zařídit dobro pro celý vesmír nakonec Anakina přivedou k temné straně Síly. Strach a nenávist nejsou právě těmi nejlepšími rádci. I tohle by nakonec mohlo být zajímavým poučení pro naši dobu a galaxii.

Kéž by rok 2016 přál nadšené vědě, svobodnému bádání i nadhledu, obdivuhodným objevům, zájmu čtenářů, a hlavně odvaze čelit problémům odborným i těm v každodenní realitě. 


Literatura
The Economist 19. 12. 2015