Zvítězí na trolly twitterboti? Kredit: SF Norge A/S.

Libby Hemphill, badatelka online komunikace z Illinois Institute of Technology, to řekla jasně: „Social media is a shitshow“. A nemohla být přesnější. Studie washingtonského Pew Research z roku 2014 praví, že 40 procent uživatelů internetu bylo na světové síti někým obtěžováno nebo napadáno. Většina z nich to přitom zažila prostřednictvím sociálních médií. Po sociálních médiích se šíří hrůzy a propaganda. Jejich provozovatelé už nějakou dobu slibují, že s tím něco udělají. Doopravdy se o to snaží. Jen Twitter už prý smazal 360 tisíc účtů teroristů. Jejich snahy odstranit ze sociálních médií nenávistné posty a předcházet útokům na uživatele ale podle všeho nejsou příliš úspěšné. Lidští moderátoři to prostě nezvládají.

Libby Hemphill. Kredit: Illinois Institute of Technology.

Výkonný ředitel Twitteru Dick Costolo za to loni převzal osobní zodpovědnost. Nechal se slyšet, že sociální média na problémy s obtěžováním a nenávistí dlouho kašlala. A teď sklízí hořké plody. Zároveň v sociálních médiích ještě ke všemu řádí militantní ruská propaganda, pobláznění islamisté, zavilí eurofobové a kdo ví kdo ještě. Takže problémy jenom narostly. Přitom je nasnadě, že nejsnazší cestou k vymetení špíny ze sociálních médií je napomínat provinilce, trestat je, a nedovolit, aby jim vše procházelo. Na ulicích na sebe lidé neutočí, že by snad byli hodní (to rozhodně nejsou), ale protože by to pořádně schytali – pokud stát funguje, jak má. Nicméně, sociální média jsou příliš rozsáhlá na to, aby je efektivně hlídali lidé. Proto se mezi odborníky stále častěji mluví o řešení, které lidi nezahrnuje. V neklidné době přicházejí na scénu boti.

Nekrmte trolly. Pokud nejste arguebot, co si dává trolly k večeři. Kredit: Sam Fentress / Wikimedia Commons.

Twitterboti, faceboti a jim podobní boti mohou na sociálních médiích dělat rozmanité věci. Nejjednodušší možností je, že boti mohou obsluhovat seznamy zablokovaných účtů, případně stránek. Protivné účty si sice může zablokovat každý sám, jenže to bývá zdlouhavé, nepříjemné a celkově obtěžující. To je příležitost pro blockboty. Starají se o seznamy zablokovaných účtů a průběžně si je aktualizují, podle seznamů dalších uživatelů. Rozhodně jsou velmi užiteční lidem, kteří jsou pod permanentním tlakem sprosťáren. Mnozí politici nebo novináři jistě vědí, o čem je řeč. Šikovný blockbot jim usnadní život.

Komplikací je, že blockboti fungují, jenom když jim někdo neustále aktualizuje seznamy nepříjemných účtů. Bylo by ale možné detekovat násilí na sociálních sítí automaticky? Hemphill a její kolegové se zkusili zeptat lidí na crowdsouringové platformě Mechanical Turk na zkušenosti s osobními útoky na sociáních médiích. Ukázalo se, že lidé se příliš neshodnou v tom, co vlastně takové útoky jsou. Pak je samozřejmě dost těžké naprogramovat umělou inteligenci, která by něco takového automaticky detekovala. Jsou ovšem i jiné, ofenzivnější možnosti.

Kevin Munger. Kredit: New York University.

Velmi zajímaví jsou například takzvaní argueboti – čili hádaví boti. Základní poučka pro boj s trolly, blázny a nepřátelskými propagandisty zní – nekrm trolly. Argueboti dělají přesný opak – krmí trolly nadšeně a s vervou. Je to naprosto geniální. Sledovat krmení trollů je legrace, skoro jako v ZOO. Argueboti se s jásotem vrhají na šmejdy online světa, a tím odvrátí pozornost od jejich lidských obětí, což je primárním cílem arguebotů. Nedávno si užili skvělou zábavu tvůrci arguebota jménem @Assbot. Nakrmili ho směsí hlášek ze svého archívu a pak ho poslali reagovat na tvíty Donalda Trumpa. Výsledkem prý byly křeče smíchu a dav naprosto konsternovaných Trumpových nohsledů, které @Assbot přiváděl k šílenství.

@Assbot prostě jenom míchá starší tvíty dohromady. Co kdyby se ale objevil sofistikovaný bot, který by uměl manipulovat chování trolla v online prostředí? S takovými boty experimentuje Kevin Munger z New York University. Princip je opět velmi jednoduchý. Jde o to, aby trolla napomenul někdo z jeho sociální skupiny, kdo má vyšší sociální status. Munger vytvořil boty, kteří se vydávají za bílé nebo černé muže, s velkým nebo s mizivým počtem sledujících. Když tito boti začali napomínat uživatele, tak se nejdřív setkali s přívalem nadávek. Nejčastější reakce prý byla „kill yourself“. Postupně to ale začalo fungovat – nejlépe si vedli boti předstírající, že jsou běloch s množstvím sledujících. Funkčnost takových botů je sice jenom omezená, Mungera ale překvapilo, že jejich vliv na uživatele Twitteru vydržel docela dlouho. Výzkum rozmanitých botů pro údržbu online světů každopádně pokračuje dál.

Používání botů proti onlině špíně jistě nevyřeší všechno. Když se to rozkřikne, tak se jejich účinek bude postupně vytrácet. Hemphillová je ale přesvědčena, že nic jiného než boti nebude fungovat. A měli bychom je do sociálních médií vypustit co nejdříve. Otázkou samozřejmě je, kdo bude takové boty kontrolovat. Autoritativní režimy budou mít jistě choutky vodit podobné boty pěkně na vodítku a používat je k prosazování svých záměrů. Například turecké úřady teď vyšetřují asi 2 tisíce lidí, kteří v online prostředí inzultovali tureckého autoritáře Erdogana. Hemphillová proto důrazně doporučuje svěřit takové boty přímo do rukou Twitteru, Facebooku a dalších sociálních sítí, které sice nejsou bez vady, nemají ale politické ambice a je v jejich zájmu udržet si dobrou pověst mezi uživateli.


Video:  The Psychology of Trolling


Literatura
NewScientist 3. 8. 2016, Wikipedia (Internet troll)