Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje  
Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

Říká se, že vědci někdy žijí ve věži ze slonoviny, daleko od shonu všedního života. Curryová píše, že její pád z věže začal v roce 2005. Ztratila iluze o politické nestrannosti vědy, když viděla dezinformace o tom, jak hurikán Katrina prý zavinilo globální oteplování. (Ilustrace je z vlastní presentace Judith Curryové na téma Katrina).

 

 

Judith Curryová je klimatoložka, která v roce 2010 po Climategate začala psát klimaskeptický blog Climate Etc. Nepopírá změny klimatu, ale domnívá se, že se do 2100 oteplí méně než o 2°C a IPCC vliv člověka přeceňuje. Svůj odchod z fakulty vysvětluje takto:

 

Prof. Judith A. Curry byla děkankou fakulty School of Earth and Atmospheric Sciences na polytechnice Georgia Institute of Technology. Je autorkou knihy Thermodynamics of Atmospheres and Oceans (1999), jedním z editorů Encyclopedia of Atmospheric Sciences (2002), a autorkou více jak 140 vědeckých článků. Mimo jiné dostala od Americké meteorologické společnosti ocenění Henry G. Houghton Research Award v roce 1992.
Prof. Judith A. Curry byla děkankou fakulty School of Earth and Atmospheric Sciences na polytechnice Georgia Institute of Technology. Je autorkou knihy Thermodynamics of Atmospheres and Oceans (1999), jedním z editorů Encyclopedia of Atmospheric Sciences (2002), a autorkou více jak 140 vědeckých článků. Mimo jiné dostala od Americké meteorologické společnosti ocenění Henry G. Houghton Research Award v roce 1992.

Jsem ve školství od svých pěti let. Ještě před pár lety jsem pokládala definitivu na fakultě významné university za práci snů a nedokázala jsem si představit, že bych někdy dělala něco jiného…

 

Jenže university za posledních 5-10 let značně změnily. Zprvu jsem si myslela, že změny na Georgia Tech University byly způsobeny novým vedením školy. Pak jsem si ale začala uvědomovat, že akademie a university procházejí zásadní proměnou v celých Spojených státech…

Rozhodujícím faktorem v rozhodnutí rezignovat byla skutečnost, že už nevím, co mám studentům a doktorandům říkat. Co jim poradit, aby přežili v ŠÍLENSTVÍ současné klimatologie. Výzkumné aktivity jsou dnes odborně oceňovány jen potud, pokud se ubírají směrem, který schválily zpolitizované akademické kruhy – odměnou je financování, snadné publikování článků, prestižní funkce, jmenování do prestižních komisí, odborné ceny atd…

 

Například před měsícem jsem měla rozhovor s jednou doktorandkou. Je čtenářem mého blogu a požádala mne o konzultaci. Za klimatologa se neoznačuje, ale pracuje v oboru, který je pro klimatologii relevantní. Svěřila se mi, že se ji neustále někdo ptá na globální oteplování a ona neví, co odpovědět. Protože otázka příčin oteplování je něco jiného a to ona ve své disertaci nezkoumá. Páni, to se hned tak nevidí, aby vědecký pracovník poznal rozdíl! Poradila jsem jí, aby byla zticha a držela se svého výzkumu, který ji baví. Ať se do klimatické debatě neplete LEDAŽE by se rozhodla se do toho pustit na plno…

Když jsem se vydala v roce 2010 [po aféře Climategate] novým směrem [a začala psát klimaskeptický blog Climate Etc.], publikovala jsem odborné články na téma aplikované filosofie vědy (otázka nejistoty měření atd.). Zdálo se, že to je strategie, jak si uchovat akademickou legitimitu a přitom se moci věnovat svým novým zájmům. Ale hrát tuhle hru už mě nebaví. Proč se namáhat s publikováním článků, proč zápasit s recenzenty, kteří (obvykle) o mém tématu vědí méně než já (nemluvě o jejich zaujatosti), muset platit za to, že mi můj článek někdo otiskne, ač si ho pak přečte s bídou 100 lidí…

Jakmile se odpoutáte od akademického způsobu uvažování, publikovat na internetu dává najednou mnohem více smyslu. Peer-review (recenze), kterou vám udělají na technickém blogu, je mnohem důkladnější. Ale o peer-review tu vlastně nejde. Cílem je provokovat lidi, aby přemýšleli o věcech novým způsobem. Jinak řečeno, věda je proces a ne soubor úředně schválených pravd…

Spolu se svým manželem se Judith Curryová bude nyní věnovat práci v soukromé společnosti CFAN, která předpovídá počasí a vyvíjí předpovědní modely. Je to v krátké době už druhý případ, kdy akademickou sféru klimatologie opustil „lukewarmer“, tedy umírněný klimaskeptik. Nedávno to byl Roger Pielke Jr., rovněž odborník na hurikány (více zde).


Z důležitých článků J.Curry doporučuji zejména:

  • On the Credibility of Climate Change, Towards Rebuilding Trust (2010, o aféře Climategate).

  • The Global Warming Statistical Meltdown (2014 ve Wall Street Journal, argumentuje, že nás čeká menší oteplení, než tvrdí IPCC)

  • Mixing Politics and Science in Testing the Hypotheis That Greenhouse Warming Is Causing a Global Increase in Hurricane Intensity (American Meteorological Society srpen 2006)

  • The implications for climate sensitivity of AR5 forcing and heat uptake estimates (Nicolas Lewis and Judith Curry, in: Climate Dynamics, srpen 2015)

Tento článek je výtahem z Climate Etc a byl psán pro osel.cz a Klimaskeptik.cz

Datum: 05.01.2017
Tisk článku

Související články:

Nositelé Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2016)
Klimatický panel varuje před „novým druhem“ skepticismu     Autor: Vítězslav Kremlík (22.08.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)
Koho volí vědci?     Autor: Vítězslav Kremlík (04.01.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz