Střelba. Kredit: CC0 Public Domain.

Školní zabijačky jsou sice ve Spojených státech mnohem častější než třeba u nás, i přesto jde ale o dost vzácné události. Naštěstí. Stinnou stránkou toho ovšem je, že vědci tím pádem mají k dispozici jen velmi málo dat, na nichž by mohli tyto příšerné jevy zkoumat. Luís A. Nunes Amaral ze Severozápadní univerzity a jeho kolegové teď dali dohromady pečlivě uspořádanou databázi údajů o střílení v amerických školách mezi lety 1990 až 2013, který pak mohli důkladně analyzovat.

Luís A. Nunes Amaral. Kredit: Northwestern University.

Předešlé výzkumy střelby na amerických školách vedly k poněkud protichůdných závěrům, protože tyto studie neměly k dispozici ucelený soubor dobře srovnatelných dat. Proto Amaralův tým sestavil nový soubor dat o střílení na školách, který zahrnuje téměř 400 různých případů střelby. Kritériem pro zařazení jednotlivých událostí bylo, že se 1. střílelo ze střelné zbraně, i když k tomu došlo omylem, 2. událost odehrála na pozemku školy, 3. mezi zúčastněnými se ocitli studenti nebo zaměstnanci školy, ať už jako pachatelé, svědci nebo oběti.

Střelba ve školách modře, míra nezaměstnanosti černě. Kredit: Pah et al. (2017), Nature Human Behaviour.

Výzkum takto vytvořené databáze ukázal, že výskyt střelby v amerických školách pěkně kopíruje míru nezaměstnanosti v USA. Nárůst nezaměstnanosti očividně těsně souvisí se zkracování času mezi jednotlivými případy střelby ve školách. Stejně tak vyšlo najevo, že v měsících, kdy došlo ke dvěma a více událostech se střelbou ve škole, byla i vyšší průměrná nezaměstnanost. Badatelé zjistili, to platí zejména na úrovni jednotlivých regionů. Zdá se, že střelba na školách je více spojená s regionálními trendy vývoje nezaměstnanosti a ne až tak těsně s celonárodní úrovní nezaměstnanosti.

Nic dobrého. Nezaměstnaní před Al Caponeho vývařovnou polévky v Chicagu. Kredit: U.S. National Archives & Records Administration.

Ve studovaném období, které pokrývá necelých 25 let, jsou zřetelné dvě období častější střelby na školách. Obě dvě pěkně statisticky souvisejí s obdobími nárůstu ekonomických problémů. Možné vysvětlení je podle autorů studie nasnadě. Ekonomicky nejistá doba může dovést násilnicky založené lidi k výbuchu agrese vůči instituci, která je relativně dostupná a zároveň na ni lze svést vlastní neúspěchy – ke škole. V řadě případů by to mohlo souviset s tím, že se studenti anebo bývalí studenti, kterým se přestane ekonomicky dařit, zklamali ve víře o prospěšnosti vzdělání pro úspěšný život. Stejně tak určitě hraje roli i to, že studenty obvykle postihuje ekonomická situace rodičů.

Vztah mezi střílením v amerických školách a nezaměstnaností si určitě zaslouží další důkladné studium. Na druhou stranu, jistě nepůjde o kompletní vysvětlení veškeré střelby na půdě škol v historii. Ostatně, ruku na srdce, kdo se v pubertě ani na okamžik nezasnil o běsnícím požáru nebo ohlušující explozi, která by vyřešila problém se vstáváním a cestou do školy.

Video:  Luis Amaral - A Personal View of Network Science


Literatura
Ars Technica 5. 2. 2017, Nature Human Behaviour 1: 0040 (online 30. 1. 2017).