V Amazonii objevili stovky velkých, dávných a záhadných geoglyfů  
Dávní obyvatelé Amazonie si dali práci se stovkami velkých kružnic, čtverců a linií, na tisícovkách kilometrů čtverečních. Ale proč?

 

Záhadné geoglyfy. Kredit: J. Watling.
Záhadné geoglyfy. Kredit: J. Watling.

Dnes už není pochyb o tom, že Amazonie není žádným panenským pralesem. Rozloha zdejších pralesů se dramaticky zmenšovala během dob ledových, a pak se zase během teplých a vlhkých dob meziledových zvětšovala. Potom do jižní Ameriky přišli lidé a podle všeho začali Amazonii ovlivňovat od samotného počátku. V době před více než 2 tisíci lety byla Amazonie výrazně zasažena civilizací, která tam postavila celé stovky velkých a stále dost záhadných staveb, které dnes známe v podobě geoglyfů, tedy struktur na zemském povrchu.

 

Jennifer Watling. Kredit: Exeter University.
Jennifer Watling. Kredit: Exeter University.

Je pozoruhodnou ironií, že jsme tyto geoglyfy objevili díky modernímu, dost devastujícímu odlesnění Amazonie. Nacházejí se v místech, které jsme tak nějak automaticky považovali za panenský prales, starý nejlépe miliony let. Jenže očividně nebyl. V brazilském spolkovém státě Acre, který leží v nejzápadnější části brazilské Amazonie, odkryli více než 450 velkých, obvykle geometrických geoglyfů. Jennifer Watling z Exeterské univerzity a z Muzea archeologie a etnografie Univerzity v São Paulu s týmem spolupracovníků prostudovala geoglyfy i s jejich okolím a snažila se zjistit, do jaké míry stavitelé geoglyfů ovlivnili tehdejší amazonskou vegetaci.

 

Geoglyf v Amazonii. Kredit: J. Watling.
Geoglyf v Amazonii. Kredit: J. Watling.

Stovky objevených geoglyfů se rozkládají na území asi 13 tisíc kilometrů čtverečních. Objev takto pozměněného území prakticky vylučuje, že by v těchto místech mohl přetrvat neporušený prales. Přesto, že geoglyfů už známe doopravdy hodně, účel jejich stavby je stále záhadou. Podle všeho to nebyly vesnice, ani izolovaná sídla či statky. Archeologové totiž během vykopávek v bezprostředním okolí geoglyfů objevili jen velmi málo jakýchkoliv artefaktů.

 

Jako z učebnice geometrie pro základní školy. Proč tohle stavěli? Kredit: Sanna Saunaluoma / Wikimedia Commons.
Jako z učebnice geometrie pro základní školy. Proč tohle stavěli? Kredit: Sanna Saunaluoma / Wikimedia Commons.

Vzhledem k tvaru geoglyfů není pravděpodobné, že vy mohly sloužit k obranným účelům. Autoři studie naznačují, že by mohlo jít o rituální místa, čímž vlastně dávají najevo, že vůbec netuší, jak tyto stavby původně vypadaly, a co se v nich zhruba mohlo odehrávat. Archeologie v pralese, kde jen málokterá věc přežije déle než pár týdnů, není zrovna jednoduchou vědeckou disciplínou.


Watlingová a spol, detailně prozkoumali okolí dvou vybraných geoglyfů. Odebrali vzorky půdy a v nich analyzovali mikroskopická tělíska z rostlin, takzvané fytolity, a spolu s nimi zbytky uhlíků. Podařilo se jim rekonstruovat historii vegetace v těchto místech za posledních 6 tisíc let.

Stát Acre v západní Brazílii, na jih od státu Amazonas. Kredit: Software, Inc.
Stát Acre v západní Brazílii, na jih od státu Amazonas. Kredit: Software, Inc.

Jak se dalo očekávat, získané důkazy nasvědčují tomu, že lidé, kteří zde stavěli geoglyfy, svým působením dramaticky změnili zdejší pralesy s vysokým zastoupením bambusu. A jak se rovněž dalo čekat, vzhledem k dostupným technologiím nevypalovali ohromné plochy bambusových pralesů najednou, ale pracovali s mozaikovitou krajinou. Tu vypálili, tu vyklučili, tu osázeli, tam zase nechali zarůst.


Tehdejší obyvatelé Amazonie cíleně pěstovali a šířili ekonomicky i jinak zajímavé druhy rostlin. A zvyšovali tím biodiverzitu pralesů. Badatelé dokonce přiznávají, že v současných pralesech státu Acre je toto působení stavitelů geoglyfů dodnes znát. Není to vlastně nic divného. I ve středoevropské krajině jsou velmi bohatými ohnisky biodiverzity rostlin botanické zahrady a zahrádkářské kolonie. Jak říká Watlingová, bylo by dětinské objevem civilizace geoglyfů a dalších obyvatel údajně panenské Amazonie obhajovat totální destrukci rozsáhlých porostů. Amazonie není neposkvrněná divočina, ale napínavá mozaika lidmi různě ovlivněných porostů. Ani takovou mozaiku bychom ale nemuseli kompletně srovnat buldozerem.

Video:  Scopus Young Researcher Awards UK, Arts & Humanities: Jennifer Watling


Literatura
University of Exeter 7. 2. 2017, PNAS online 31. 1. 2017.

Datum: 11.02.2017
Tisk článku

Související články:

Amazonský prales roste na ruinách zaniklých civilizací     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2009)
Rozsáhlé předkolumbovské osídlení východní Amazonie     Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2010)
Dávné vyhubení megafauny dramaticky ovlivňuje živiny Amazonie     Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2013)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace