Čtenáři Osla byli první u gondoly stratosférického balónu  
Kvůli silnému větru byl start stratosférického balónu dost dramatický a nebyl zcela úspěšný. Samotný průběh letu byl sice nakonec zhruba podle plánu, ale uskutečnit se podařilo jen část měření. Pouzdro s přístroji bylo po dopadu lokalizováno a první k němu dorazili ti, kteří se o akci dozvěděli na Oslovi.

O přípravě letu stratosférického balónu organizované pracovníky z Ústavu jaderné fyziky AV ČR s řadou kolegů z dalších institucí jsme psali v článku na Oslovi minulý týden. Vypuštění balónu bylo velmi dramatické kvůli silnému větru během vzletového okna, jak můžete posoudit z následujícího videa.

 



Jedním z klíčových úkolů tohoto experimentu je kromě získání vědeckých dat a testů nové aparatury i výchova studentů z FJFI a FEL ČVUT i MFF UK. Během zapojení do tohoto studentského projektu získají schopnost řešit vědecké a technické problémy, což lze jedině praktickou činností a účastí na vědeckém experimentu. Máme tak zájem o zapojení dalších studentů do pokračování projektu.Na palubě balónu byly dva typy dozimetrického vybavení. Využily se nový aktivní elektronický dozimetr, který se měl otestovat, a pasivní trekové a termoluminiscenční dozimetry. Pro sledování podmínek, ve kterých dozimetry pracovaly, byla v kondole také aparatura, která zajistila telemetrická data (teplotu, vlhkost, tlak, polohu, dobu expozice). 

Během vypouštění, které probíhalo kvůli větru téměř horizontálně, narazila gondola balónu do země a dokonce i do jednoho člena vypouštěcího týmu prakticky rychlostí větru. Gondola a elektronika uvnitř je konstruovaná tak, aby se při nárazu rozlámala na menší díly a redukovala se tak síla nárazu v jednom bodě. Je to zejména kvůli bezpečnosti letecké dopravy. Kvůli bezpečnosti letecké dopravy lze také balón vypouštět pouze v daném letovém okně, které musí být dostatečně dlouho dopředu stanoveno a schváleno příslušnými úřady. To byl důvod, proč se rozhodlo startovat i v nepříliš příznivých povětrnostních podmínkách.Zlomení třech úchytů desek způsobilo krátkodobé posunutí desek s elektronikou, které vedlo k vypojení napájecího konektoru detektoru ionizujícího záření u aktivního dozimetru. Tento detektor tedy celou dobu letu neměřil.

A tady už dorazili ostatní.
A tady už dorazili ostatní.

Cely systém balonu obsahuje tři nezávislé vysílače, které umožňují dohledání. Díky těmto vysílačům byla gondolu objevena velice rychle. Nálezci spadlé gondoly věděli o akci právě z Osla. Viděli dramatické vypouštění a hned potom vyrazili a sledovali mapu, kam balon pravidelně posílal své souřadnice. Z tohoto pohledu byl let velmi úspěšný. Zejména byl otestován nový rádiomodem, který speciálně pro naše použití vyvinuli na Katedře radioelektroniky FEL ČVUT. Také studenti FJFI CVUT si prakticky během experimentu ověřili své znalosti fyziky.Balónový experiment je samozřejmě technicky i organizačně velmi náročný, takže v tuto chvíli se neví, kdy se bude opakovat. Jedinou zmíněnou kaňkou současného letu bohužel bylo, že se nepodařilo ověřit v podmínkách letu elektronický dozimetr. Prioritou je ale vždy bezpečnost před získáním všech vědeckých dat. Data z pasivních dozimetrů spolu s telemetrií se začala vyhodnocovat.
Na závěr ještě reportáž o přípravě letu na ČT.

Datum: 20.03.2017
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz