Zachráníme planetu přechodem na hrachovku a fazolačku?  
Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.
Americká farma, kde se na fazole již orientují.
Americká farma, kde se na fazole již orientují.

V odborném klimatologickém časopisu Climatic Change mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky studie, z níž vyplývá, že můžeme hodně změnit pouhou změnou jídelníčku. Náhrada hovězího fazolemi by Spojeným státům americkým rázem zajistila splnění více než 50 procent emisních cílů pro rok 2020.

 

Kávy škodí dvakrát...
Kávy škodí dvakrát...

A ta kráva mléko dává...

Poslední dobou vědci zjišťují, že kromě mléka produkuje i oteplovací skleníkové plyny. To je dovedlo až k úvaze - co by kdyby maso v našem  jídelníčku nahradily luštěniny. Dospěli k závěru, že by to pro nás nebyla špatná volba. To proto, že podle autorů studie „není kilo, jako kilo a fazole mají dodat našim tělům více kalorií i bílkovin, než kolik jich obsahuje stejně velká porce hovězí flákoty." A ještě k tomu by za námi měla zůstat mnohem menší uhlíková stopa. Dalším plusem by měla být úspora obdělávaných ploch o celých 42 %. Právě tolik jich je totiž potřeba k zajištění obilovin na krmení zvířat. Pro představu, jen v USA to je plocha státu Kalifornie jeden a půlkrát.

Helen Harwatt, výzkumná pracovnice School of Public Health, Loma Linda University, San Bernardino, USA. Je první autorkou studie, která jako první na světě luštěniny ukázala pojímá ve světle klimatických změn, příznivě. (Kredit: School of Public Health)
Helen Harwatt, výzkumná pracovnice School of Public Health, Loma Linda University, San Bernardino, USA. Je první autorkou studie, která jako první na světě luštěniny  pojímá ve světle klimatických změn, příznivě. (Kredit: School of Public Health)

Odborníkům na klima krávy leží v žaludku už od doby, kdy zjistili, že metan nejen pšoukají, ale i říhají. Z pohledu produkce vysoce oteplovacích plynů jsou tak pro ně nebezpečnými z obou stran.                                                                                         Pochopitelně, že i člověk po luštěninách přispívá k oteplování. Nicméně ve srovnání se skotem jsme společensky o řád korektnější.

 

Joan Sabaté, spoluautor studie, profesor medicíny a výkonný ředitel centra Loma Linda University pro výživu, zdravý životní styl a prevence chorob:  „Změnou stravování lze zajistit více než polovinu z cílů snižování emisí skleníkových plynů, aniž by musel průmysl musel brát ohled na zpřísňující se normy pro vyráběné automobily.“
Joan Sabaté, spoluautor studie, profesor medicíny a výkonný ředitel centra Loma Linda University pro výživu, zdravý životní styl a prevence chorob: „Změnou stravování lze zajistit více než polovinu z cílů snižování emisí skleníkových plynů, aniž by průmysl musel brát ohled na zpřísňující se normy pro vyráběné automobily.“

Ani naši zelení neberou nebezpečnost skotu na lehkou váhu. Osobním příkladem jde i vedení strany. Matěj Stropnický, když před časem zjistil, jak moc krávy škodí, dal veřejný slib, že do konce života nebude v pátek jíst maso. Okolí sice připouští, že na to pozapomíná, ale možná jen proto, že slib učinil v době, kdy se poprvé ucházel o funkci předsedy strany, kdy to ještě nevyšlo. A tak ani předsevzetí zase tak moc závazné nejspíš není.

 

Po staletí byl v našich končinách skot něčím nenahraditelným. S pomocí chlévského hnoje se našim předkům dařilo zlepšovat fyzikální a chemické vlastnosti půdy a její mikrobiální poměry. My se podle rostlinářů nyní k půdě chováme hodně macešsky. Rozhodující složky, které se říká humus, která poskytuje rostlinám výživné látky a pomáhá jí udržet vodu, kvapem ubývá. Teď se k tomu přidávají počty příznivců hnutí za záchranu planety před oteplením, kteří argumentují škodlivostí přežvýkavců. Další pokles stavů skotu na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat.

 

Podle Osla by náhrada hovězího luštěninami ale nemusela být něčím, do čeho je dobré se hrnout. Luštěniny obsahují fytoestrogeny. Předponu „fyto“ většinou  čteme na věcech přirozených a zdraví prospěšných. Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost.

Martin Stropnický:  „Vědci dokázali, že chov skotu škodí životnímu prostředí…. a proto jsem se rozhodl, že až do konce života nebudu jíst v pátek maso.“ (5.12..2009)
Martin Stropnický:  „Vědci dokázali, že chov skotu škodí životnímu prostředí…. a proto jsem se rozhodl, že až do konce života nebudu jíst v pátek maso.“ (5.12..2009)

Před časem se s těmito látkami dokonce dělaly pokusy na lidských dobrovolnících. Hledala se levná náhrada mužské antikoncepce pro země, kde mají problém s vysokou porodností a kde si muži  neradi navlékají ochranu. Výsledky, co do snížení počtu spermií,  byly slibné až na to, že  fytoestrogeny markýrují aktivitu ženského hormonu estrogenu a u mužů jejich přemíra po čase také vyvolávala ranní nevolnosti. Spolu s nimi se ochota mladých mužů  pokračovat v pokusu vytratila a indický pokus vyšuměl do ztracena. Možná ale, když teď už budeme vědět, že to je pro dobro planety, náhradu hovězího fazolemi ustojíme lépe než Asiaté, kterým šlo jen o sex.

 

Efekt náhrady hovězího za luštěniny by mohl být ještě markantnější, než k jakému dospěli autoři americké studie. Ti totiž s poklesem porodnosti a snižováním počtu Evropanů nekalkulovali. Pokud by se tedy nějak podařilo náhradu hovězího legislativně dotáhnout do zdárného konce, získáme všechny předpoklady stát se globálnímu oteplování pevnou hrází.

 

Petera Alexander, vedoucí kolektivu spatřujícího naší budoucnost v pojídání hmyzu. (Kredit:  University of Edinburgh)
Petera Alexander, vedoucí kolektivu spatřujícího naší budoucnost v pojídání hmyzu. (Kredit: University of Edinburgh)


Závěr

Je moc dobře, že americká parta výzkumníků ze San Bernardina ukázala na možnost nahrazení skotu fazolemi. Jinak by si nátlakové skupiny mohly zvolit ke snižování teploty planety cestu nastíněnou Peterem Alexanderem z University of Edinburgh. Jeho mezinárodní tým také přišel na účinný způsob, jak ochladit planetu. Z jejich  výzkumu vyplývá, že pokud nahradíme polovinu spotřeby masa cvrčky a moučnými červy, sníží to potřebu obdělávat zemědělskou půdu o celou třetinu a pochopitelně, že spolu s tím bychom adekvátně ponížili i emise skleníkových plynů.

 

Literatura

Peter Alexander, Calum Browna, Almut Arnethc, Clare Diasa, John Finnigand, Dominic Moranb, e, Mark D.A. Rounsevella.: Could consumption of insects, cultured meat or imitation meat reduce global agricultural land use? Global Food Security. https://doi.org/10.1016/j.gfs.2017.04.001
Helen Harwatt, Joan Sabaté, Gidon Eshel, Sam Soret, William Ripple.:Substituting beans for beef as a contribution toward US climate change targets, Climatic Change, 2017

Datum: 02.06.2017
Tisk článku

Související články:

Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace