Kudy kráčeli obři  
…aneb Stopy z Plagne konečně popsány

Ilustrace přibližného vzhledu původce fosilní série stop v Plagne s pozadím v podobě fotografie otisků. Velikost sauropodního dinosaura na obrázku by tedy mohla přibližně odpovídat v poměru k velikosti osob na snímku. Kredit: A. Bénétéau (ilustrace), Dinojura (foto).
Ilustrace přibližného vzhledu původce fosilní série stop v Plagne s pozadím v podobě fotografie otisků. Velikost sauropodního dinosaura na obrázku by tedy mohla přibližně odpovídat v poměru k velikosti osob na snímku. Kredit: A. Bénétéau (ilustrace), Dinojura (foto).

O senzačním nálezu z roku 2009, představujícím jednu z nejdelších sérií fosilních otisků stop sauropodního dinosaura na světě, již byla na Oslu zmínka. K objevu došlo stylově v pohoří Jura (podle kterého nese svůj název prostřední z trojice period druhohorní éry), a to nedaleko francouzské vesničky Plagne. Další práce na lokalitě ukázala, že série stop obřího dinosaura je dlouhá asi 155 metrů, což z ní činí vůbec nejdelší známou sérii fosilních stop sauropoda na světě. Výzkum francouzských paleontologů z CNRS (především z nedalekého Lyonu) vedl v letech 2010 až 2012 k odkrytí další série stop (včetně stop dravých teropodů) a prodloužil do té doby známou sekvenci obřích kruhovitých otisků pozdně jurského sauropoda.

Původce stop z Plagne mohl být podobný celkovým tvarem těla i velikostí obřímu severoamerickému diplodokidovi druhu Supersaurus vivianae. Také tento sauropod dosahoval délky kolem 35 metrů a hmotnosti asi 40 tun. Kredit: LadyofHats, Wikipedie (volné dílo)
Původce stop z Plagne mohl být podobný celkovým tvarem těla i velikostí obřímu severoamerickému diplodokidovi druhu Supersaurus vivianae. Také tento sauropod dosahoval délky kolem 35 metrů a hmotnosti asi 40 tun. Kredit: LadyofHats, Wikipedie (volné dílo)
Na kusu louky o rozloze tří hektarů bylo nakonec napočítáno 110 navazujících stop obřího sauropoda ve zmíněné délce. Datování vápenců ukázalo, že stopy byly vytvořeny v období raného tithonu, doby před asi 150 miliony let, tedy v období svrchní jury. Francouzský sauropod žil tedy ve stejné době, jako například jeho slavní příbuzní Diplodocus, Brachiosaurus nebo Apatosaurus ze Severní Ameriky. V té době byla Evropa sítí ostrovů v mělkém teplém moři, ležícím na rozsáhlé karbonátové platformě. Přítomnost obřích sauropodů ukazuje, že vegetační pokryv na těchto ostrovech musel být dostatečný na to, aby uživil i takto velké živočichy. Dinosaurus otiskl své šlépěje pravděpodobně do bahna jakéhosi dávného mořského zálivu.

 

Poznámka redakce:
Zájemce o pravěké obludy si dovolujeme upozornit na přednášku autora tohoto článku. Přednáška je spojena s autogramiádu jeho nové knihy "Vymírání na konci křídy". Termín: středa 15. listopadu v Hradci Králové, podrobnosti zde.
Zájemce o pravěké obludy si dovolujeme upozornit na přednášku autora tohoto článku. Je spojena s autogramiádu jeho nové knihy "Vymírání na konci křídy". Termín: středa 15. listopadu. Místo konání: Hradec Králové, podrobnosti zde.
Výzkum fosilních stop pokračoval ještě v roce 2015 a ukázalo se, že původní odhady jejich velikosti byly značně přehnané. Průměru 1,5 – 2 metrů (což by svědčilo o naprosto fantastických rozměrech jejich původce) zřejmě ani zdaleka nedosahovaly. Novější údaje z nedávno publikované vědecké studie ukazují spíše na rozměry v rozmezí 94 – 103 centimetrů.  Velikost až tří metrů ovšem dosáhly v podobě otisku prstence bahna, které bylo při zvednutí nohy sauropodem odhozeno. Každopádně i tak šlo o kolosálního tvora. Vědci zkoumající fosilní stopy odhadují, že muselo jít o sauropoda o délce nejméně 35 metrů a hmotnosti asi 35 až 40 metrických tun. Průměrná délka kroku tohoto dlouhokrkého dinosaura činila asi 2,8 metru a rychlost jeho chůze byla propočítána přibližně na 4 km/h. Fosilní otisky stop byly popsány jako nová ichnospécie Brontopodus plagnensis. Není rovněž bez zajímavosti, že na lokalitě došlo také k objevu série stop velkého teropoda, zařazené do ichnotaxonu Megalosauripus. Jedná se o nejméně 18 fosilních otisků, táhnoucích se v délce přes 38 metrů. Tyto i mnohé další stopy už byly vědci částečně překryty a zakonzervovány, aby byly co nejdéle uchráněny před erozí a potenciálním poničením. Lokalita v Plagne je nicméně ještě z velké části zakrytá sedimentem a neprozkoumaná, máme se tedy nejspíš na co těšit i v budoucnu, kdy budou zdejší výzkumy pokračovat.

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 


 

Odkazy:

http://www.sciencedaily.com/releases/2017/11/171113195133.htm

http://www2.cnrs.fr/en/3023.htm


Jean-Michel Mazin, Pierre Hantzpergue, Nicolas Olivier. (2017). The dinosaur tracksite of Plagne (early Tithonian, Late Jurassic; Jura Mountains, France): The longest known sauropod trackway. Geobios; 50 (4): 279. doi: 10.1016/j.geobios.2017.06.004

Datum: 14.11.2017
Tisk článku

Související články:

Ve stopách posledních gigantů     Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz