Ryba z největší hloubky  
Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.
CT snímek. Výpočetní tomografie je metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání ve 3D projekci. Zelený útvar je malý korýš v žaludku. Kredit: Adam Summers/University of Washington
CT snímek. Výpočetní tomografie je metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání ve 3D projekci. Zelený útvar je malý korýš v žaludku. Kredit: Adam Summers/University of Washington

Mariánský příkop je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od Mariánských ostrovů, poblíž ostrova Guam. Třiadvacátého ledna 1960, po čtyřech hodinách a čtyřiceti osmi minutách, rozvířil  batyskaf Trieste dno příkopu a námořníkům na hladině ohlásil hloubku 11 521 metrů a přítomnost medúz a platýsů (otázkou ale je, zda to, co v kalné vodě a zvířeném bahně, po dosednutí viděli, platýs také skutečně byl).

 

Používat Pseudoliparis swirei v běžné mluvě je poněkud nepraktické, a tak se o ní píše jako o „mariánské šnečí rybě“ a nebo rybě z Marian (The Mariana snailfish), česky terčovka.
Používat Pseudoliparis swirei v běžné mluvě je poněkud nepraktické, a tak se o ní píše jako o „mariánské šnečí rybě“ a nebo rybě z Marian (The Mariana snailfish), česky terčovka.

Dnes už výzkumné týmy na hloubce příkopu poněkud ubraly a uvádí se vzdálenost od hladiny moře 10 994 m, nebo 10.920±10 m, případně jiná čísla. Smutné je, že už i tam nacházejí stále více plastů, a tak se mu místo Mariánský začíná říkat jáma plná odpadků.

Je proto potěšitelné, že i tam kypí život a že právě tam byl objeven dosud neznámý druh ryby. Nález tedy není ze samého dna příkopu, ale z jeho svahu. Nicméně jde o jedinou rybu, která se adaptovala na takovou hloubku - osmi kilometrů.

 

Vytahování pasti v níž čekalo na výzkumníky překvapení v podobě nejhlouběji žijícího obratlovce. Kredit: Paul Yancey
Vytahování pasti, v níž čekalo na výzkumníky překvapení v podobě nejhlouběji žijícího obratlovce. Kredit: Paul Yancey

Poněkud paradoxně jde o rybu, jejíž příbuzné lze nalézt v různých hloubkách různých moří po celém světě. Že jde endemický druh, potvrdila ichtyologům analýza tří mitochondriálních genů. Rybu zařadili mezi hadalové liparidy. Označení hadal značí, že jde o tvory z hloubek větších než šest kilometrů a odvozeno je od řeckého boha podsvětí a jeho Hádovy říše.

 

Vylovené exempláře budou nyní podrobeny podrobnému zkoumání. Zatím je onich známo jen to, že se rády shlukují, že svou kořist nasávají do úst a že jim chutnají korýši a z tlaku, který v té hloubce představuje asi jako když by nám slon stoupl na palec, si moc nedělají.

Jednu výhodu tyto rybky přece jen mají, že jim v takové hloubce nehrozí predátoři. Jména se jim dostalo po důstojníkovi  Herbertu Swire, který Mariánský příkop objevil. Taxonomicky náleží tvor ke strunatcům a do třídy paprskoploutví. Řádu ropušnicotvární a čeledi terčovkovití.


Literatura:

MACKENZIE E. GERRINGER et al, Pseudoliparis swirei sp. nov.: A newly-discovered hadal snailfish (Scorpaeniformes: Liparidae) from the Mariana Trench, Zootaxa (2017). DOI: 10.11646/zootaxa.4358.1.7 University of Washington

Video: Mariana snailfish feeding on the ocean floor

Datum: 30.11.2017
Tisk článku

Související články:

V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá     Autor: Josef Pazdera (14.05.2017)
O zlaté rybce     Autor: Josef Pazdera (14.08.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz