Status-6: Mezikontinentální jaderný torpédový dron nebo laciný hoax?  
Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Zatím nejsilnější americký jaderný test Castle Bravo, s explozí 15 megatun. Kredit: US Department of Energy.
Zatím nejsilnější americký jaderný test Castle Bravo, s explozí 15 megatun. Kredit: US Department of Energy.

Trumpova administrativa nedávno zveřejnila zprávu o stavu amerického jaderného arzenálu. Takzvaný Nuclear Posture Review se věnuje především americkým jaderným pumám a raketám. Obsahuje ale i jiné věci. Je v něm například zmínka o záhadné ruské zbrani, která má nést jméno Status-6.

 

Přinejmenším na papíře je Status-6 vyloženě zbraní posledního soudu. Podle americké zprávy jde o nové mezikontinentální jaderné autonomní torpédo s jaderným pohonem s extrémní ničivou silou. Specialista na Rusko a ruské zbraně Edward Geist z Rand Corporation tvrdí, že má být schopné totálně zlikvidovat veliké území o rozloze desítek kilometrů. Geist to má z první ruky, strávil analýzou dostupných informací o zbrani Status-6 dost času.


Informace o zbrani Status-6 pronikly na veřejnost hodně zvláštní cestou. Když v roce 2015 Putin zajel do Soči zkontrolovat generály, tak jeho návštěvu vysílala ruská státní televize. Kamera nejprve ukazuje Putina za stolem a pak se v záběru objeví generál, který studuje papír s náčrtky, nadepsaný Víceúčelový oceánský systém Status-6. Veškeré dostupné informace o zbrani Status-6 pocházejí z tohoto papíru.


Edward Geist. Kredit: Stanford.
Edward Geist. Kredit: Stanford.

Vyplývá z nich, že Status-6 připomíná gigantické torpédo, jehož délka odpovídá zhruba třetině velké ruské bojové ponorky. Také se tam píše, že Status-6 má jaderný pohon, a že zřejmě může strávit měsíce, ne-li roky pod hladinou bez vynoření. Torpédový dron by měl nést jadernou hlavici s ničivou silou až 100 megatun (TNT). To by znamenalo tisíckrát silnější explozi, než byla v Hirošimě a zároveň ničivější zbraň, než jakou teď mají USA nebo Rusko oficiálně ve svém jaderném arzenálu.

 

Status-6 by měl být vypouštěn ze spodní části velké ruské ponorky. Mohl by vyrazit do akce v tak velké hloubce, že ho nebude možné sledovat. A mohl by takto urazit tisíce kilometrů. Když se dostane ke svému cíli, tak exploduje v oceánu a pohltí všechno ve svém okolí. Podle analytiků jsou jedinými realistickými cíli v USA pro takovou zbraň jen velká přístavní města. Exploze hlavice torpéda Status-6 by je vymazala z mapy i s jejich předměstím.


Torpédo posledního soudu Status-6 podle ruské státní televize. Kredit: Youtube.
Torpédo posledního soudu Status-6 podle ruské státní televize. Kredit: Youtube.

Podle experta na strategické jaderné zbraně Pavla Podviga by taková exploze vytvořila ohromné množství radioaktivního spadu a zamořila tím velikou oblast oceánu i pevniny. Pokud jsou informace o systému Status-6 pravdivé, tak by ho Rusové mohli použít jako zbraň třetího, čili posledního úderu. Pokud by zaútočily USA, jak se Rusové neustále obávají, a Rusko by z nějakého důvodu nemohlo odpovědět svými jadernými raketami, tak by vypustili Krakena. Tedy jaderné megatorpédo Status-6.


Na druhou stranu, jak upozorňuje Geist a mnozí další odborníci, celý slavný Status-6 může být jenom fake weapon, prostě úplný výmysl. Podvig sarkasticky poznamenává, že zveřejněné záběry megatorpéda velmi připomínají obyčejné torpédo, které někdo zvětšil v grafickém editoru. Vůbec prý není vyloučeno, že Rusové, pomocí improvizace a s minimálními náklady, jak je jejich zvykem, vytvořili nikoliv megatorpédo, ale megahoax.

 

Proč by to dělali?

Podle Geista chtěli upoutat pozornost Západu. Pokud nejsou naprostí idioti, tak šlo o zcela záměrný a plánovaný únik informací. Tomu nasvědčuje i fakt, že zprávy o Status-6 sdílejí především ruské a „alternativní“ weby. Rusové se očividně obávají, že stále lepší americká protiraketová obrana by mohla zmařit útoky ruských jaderných raket. Plány systému Status-6 jsou prý vzkazem, že Rusko může vybudovat jiné útočné systémy, které nebude možné zastavit protivzdušnou obranou. Podvig souhlasí, s tím, že „únik“ informací o Status-6 byl varovným výstřelem. Zdá se ale, že alespoň někteří analytici berou takové zařízení vážně, když už se zmínka o něm objevila ve významné zprávě Pentagonu.


Pavel Podvig. Kredit: DGAP.
Pavel Podvig. Kredit: DGAP.

Odborníci ale jedním dechem upozorňují na to, že může jít o záměrný politický tah, kdy se Trumpova administrativa snaží prosadit přezbrojení amerických jaderných sil. Zmínka o tak šílené zbrani, jako je Status-6, ve zprávě Pentagonu, má možná za úkol přesvědčit politiky i veřejnost, že americké jaderné zbraně potřebují další peníze.

 

Podvig a Geist jsou na základě dostupných informací přesvědčeni, že si Rusové program Status-6 přece jenom úplně nevycucali z prstu. Autonomní dron schopný operovat na velké vzdálenosti by byl užitečnou zbraní i bez jaderné hlavice. Mohl by se plížit po mořském dnu a odposlouchávat podmořské kabely. Anebo je v případě války prostě přeříznout a přerušit spojení. Plavidlo typu Status-6 by rovněž mohlo nést konvenční munici, například v podobě střel s plochou dráhou letu. Skrývalo by se s nimi celé měsíce a pak by najednou udeřilo na zvolený cíl. Rusové zřejmě na něčem takovém skutečně pracují, není ale jasné, v jaké fázi vývoje právě jsou.

Literatura
NPR 2. 2. 2018.

Datum: 05.02.2018
Tisk článku

Související články:

Způsobí lokální jaderná válka konec civilizace?     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2013)
Jak přežít jaderný výbuch?     Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2014)
Americká armáda shání miniatomovky pro jaderné odstrašení v 21. století     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz