Skřítkové žili, je na to vědecký důkaz  
V Indonésii vědci objevili kostru tvora, který chodil po dvou, byl vysoký jeden metr a jeho hlava byla jako větší grapefruit. S mozkem menším než mají šimpanzi vyráběl nástroje a lovil slony.

 

28. října se konala v Sydney konference, na které vědci oznámili, že odhalili téměř kompletní kostru dosud neznámého lidského druhu. Hominid byl pojmenován podle místa nálezu. A protože kostra byla nalezena na indonéském ostrově Flores, dostal jméno Homo floresiensis. Tito "skřítkové", jak jim vědci začali říkat  (skřítek - anglicky Hobbit), žili současně s moderním typem člověka a to ještě poměrně nedávno.

Zvětšit obrázek
Indonésie, ostrov Flores je 600 km východně od Bali.


Existenci "skřítků" prokázal tým indonésko-australských  vědců  z  University of Wollongong a University of New England. Kostru našli vědci již před rokem ve vápencové jeskyni na ostrově, který se nachází asi 600 km východně od  Bali. Kostra, která je jen metr dlouhá náleží ženě, které bylo přibližně 30 let, když před 18 000 lety zemřela. Potvrdilo se, že jde o nový lidský druh Homo floresiensis. Dosud panovaly názory, že něco s tak malým mozkem nemůže být za člověka považováno.
Nejbližší anatomický ekvivalent žil na západě Asie,v místech dnešní Gruzie, před dvěma miliony let a vyznačoval se rysy, které lze stopovat až do doby před 3 miliony let, a které měl starý lidský africký předek.

Zvětšit obrázek
Flores. Před 13 000 lety zde prokazatelně žili "skřítkové" a zakrslí sloni.


Nyní  nalezená  kostra se datuje do doby, kdy v této části Indonésie se již začínalo rozvíjet zemědělství. To znamená, že "skřítkové" byli současníky lidí moderní doby a že se zde desetitisíce let vyskytovali společně, koexistovali. Nalezená kostra je z doby, kdy Evropa byla osídlena druhem Homo sapiens sapiens a jehož příslušníci ve Španělsku a Francii již pomalovávali jeskynní stěny barvama.


Nově objevený druh člověka žil vedle svých lidských, větších příbuzných, ale vzrůstem dosahoval jen poloviny výšky jejich těl. Měřil tolik, co dnes měří tříleté dítě a vážil okolo 25 kg. Jeho mozek byl menší než je mozek šimpanze. Přesto tito lidé používali oheň a uměli  opracovávat kamenné nástroje a dokázali lovit Stegodonty, což byl primitivní typ malého slona.

Zvětšit obrázek
Kostra nalezené ženy byla převezena do Indonéského centra pro archeologii v Jakartě. Foto: Mike Morwood

Předci todoto lidského druhu se pravděpodobně dostali na ostrovy na bambusových vorech.  Navzodry jejich malému mozku se vědci domnívají, že byli inteligentní a že téměř jistě používali k dorozumívání řeč. Zatímco mozek moderního člověka má asi 1 300 gramů, nově nalezený druh má ale mozkovnu pouze o 350 gramů!

Když Thomas Sutikna se svými kolegy kostru objevil, bylo to v září roku 2003, domníval se, že se jedná o dítě. Teprve až další výzkum  ukázal, že to byla dospělá žena. Další studium vyloučilo, že se jedná o zakrslého jedince, tak jak je známe dnes. Tedy o  osobu s poškozeným genem pro růst kostí - genem dwarf. Tuto nemoc - dwarfismus, ale můžeme vyloučit. Při ní  se totiž zkracují jen dlouhé kosti a hlavu mají trpaslíci s poškozeným dwarfovým genem, normální velikosti. "Skřítkové" z Flores  ale mají hlavu malou a to tedy vylučuje, že by mohlo jít  o nemocného jedince.

 

Lebka nového druhu člověka - Homo floresiensis. Zatímco náš mozek má 1 300 gramů, do této lebky se mohlo vtěsnat jen 350 gramů mozkové tkáně. Foto P. Brown


Předchozí výzkum profesora Morwooda v oblasti Flores ukázal, že sem pravěcí lidé přišli (pravděpodobně Homo erectus), před 840 000 lety. Homo erectus se dlouhou dobu vyskytoval na blízkém ostrově Java, kde žil již před 1,6 milionem let.  Analýza kostry malého člověka dokládá, že zde tito lidé žili před 95 000 až 13 000 lety a možná se tento nový druh  vyvinul jen díky evolučnímu tlaku na  starší lidskou populaci náležející k Homo erectus.


Paleontolog  z Nizozemí Dr. Gerta van den Bergh soudí, že stovky tisíc let izolace na relativně malém a na zdroje chudém ostrově kde se vyskytovalo jen několik málo predátorů, mohly evolučně vyselektovat  populaci Homo erectus směrem k  malému tělu.

Zvětšit obrázek
Detail předpokládané podoby Homo floresiensis. Přes rameno má cca 10 kg potkana, který v té době na ostrově FLores žil a kterého hobbité zřejmě lovili.

Vážný argument, ktery takovou myšlenku podporuje  je fakt, že na Flores stejný evoluční tlak působil i na  Stegodony. Tito tvorové, jinde ve velikosti slona, nebyli v této oblasti větší než  bůvol. Za vznikem "trpaslíků" zřejmě stojí inbreeding a evoluční selekce, která vedla až k vytvoření nového druhu.

Snad nejvíce fascinující jsou místní legendy. Svorně tvrdí, že „malí lidé“ existovali na ostrovech ještě v šestnáctém století, tedy v době, kdy holandští dobyvatelé a obchodníci přistáli na ostrově.
Radiokarbonovou metodou zjištěné stáří nalezené kostry, kterou provedli na universitě ve Wollongong se ale nález řadí do doby před 13 000 lety.
To znamená, že tito malí lidé, kterým místní lidé důvěrně říkají "Ebu Gogo",  žili ještě relativně nedávno a nevylučuje to, že když na ostrov připluli Holanďané, že tam nemohli ještě být. V takovém případě by se měly najít další kostry. Komentátor časopisu Nature se domnívá, že by se tito lidé mohli, někde v zapadlých koutech pralesa, vyskytovat i dnes.

 

Nynější obyvatelka ostrova Flores.


Podle profesora Robertse z university ve  Wollongong,  se v oblastech sousedících s místem nálezu kostry traduje  mnoho místních příběhů. Všechny vypráví o malých lidech a jsou si podobné. Mluvili prý spolu mumlavou řečí a dokázali papuškovat co si jejich větší lidé mezi sebou říkali. Všechny se shodují v tom, že zde tito lidé skutečně žili, . Jeden z rozšířených příběhů například praví, že vesničané  nechávali skřítkům nádoby s jídlem. Malé lidi považovali vesničané za bytosti  z hlubin země. To proto, že vždy snědli všechno, včetně  nádob z tykví, do kterých jim jídlo připravili.  I další neuvěřitelné shodné detaily vyskytující se v těchto skazkách musí podle Robertse znamenat více než jen zrnko pravdy, když všechny svorně tvrdí, že se zde tito skřítkové ještě v době příchodu holandských obchodníků vyskytovali.


 

Zvětšit obrázek
Kamenné nástroje jimiž „skřítkové“ porcovali ještěrky a slony Stegodon. Foto: Mike Morwood.

Lze předpokládat, že se v oblasti výzkumu „skřítků“ alias hobbitů (vědecky Homo floresiensis)  brzo dozvíme více. Na výzkumný projekt sdružily prostředky Australien Research Council, National Geografic Society. Výsledky bádání jsou filmovány a dokument má být dán k dispozici celému  světu, v Americe bude zveřejněn prostřednictvím  National Geographic Channel. Premiera se očekává již začátkem následujícího roku.

 

Velkým přínosem k ujasnění teorií vzniku druhu by bylo, pokud by se podařilo z kosterních pozůstatků získat ženinu DNA. Není to nereálná myšlenka protože obdobně se to nedávno podařilo  z kosterních  pozůstatků evropského Neandrtálce. Určitá šance tu je, už proto, že Neanrtálec  žil přibližně ve stejnou dobu jako Hobbité. Přehnaný optimismus v tomto směru poněkud kazí neúspěšné pokusy získat DNA ze zubu slona Stegodona, který na ostrově Flores žil společně s Hobbity.
Nález nového druhu hominida je označován jako archeologický nález století.

hobbit

Vedle nakresleného Homo floresiensis v životní velikosti, vypadají (zleva)prof. Bert Roberts, Kira Westaway; a  Dr. Chris Turney z university ve Wollongong, jako obři. Foto: University Of Wollongong.


Prameny:
V článku byly použity informace, které zveřejnila University Of Wollongong ,
University of New England,  The Australian National University ,     Nature
Pro další informace se lze obrátit na:
Associate Professor Mike Morwood ph (02) 67732357;
Professor Richard ‘Bert’ Roberts ph (02) 42215319; 
Dr Chris Turney mobile 0408 678989;

Datum: 01.11.2004 01:15
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz