Na co vymřou „monarchové“  
Motýl „monarch“ (Danaus plexippus) slouží v mnoha směrech jako symbol pro ochránce přírody. Co je největší hrozbou jeho vyhynutí - devastace krajiny? Změny klimatu nebo pěstování geneticky modifikovaných plodin?

V Americe nesmírně populární motýl „monarch“ (Danaus plexippus) slouží v mnoha směrech jako symbol pro ochránce přírody. Je to jistě pozoruhodný tvor. Na svět přichází v podhůří Skalistých hor a každý podzim táhne v milionových hejnech až do Mexika, kde přečkává zimu v tamějších lesích. Už jeho orientace na této cestě je velkou záhadou. Zjevně se řídí podle Slunce, ale zřejmě si pomáhá i vnímáním siločar magnetického pole Země. Mexické lesy s relativně chladným a suchým klimatem mu svědčí. Nic jiného nepotřebuje. Chová se tak trochu jako rentiér. Celou zimu totiž tráví ze zásob, jež si v těle vytvořil během letního pobytu v USA. 

Jenže teď se zdá, že globální změny klimatu pošlou motýla na věčnost. Klima v zimovištích motýla se mění, stává se bohatším na srážky a to motýly ohrožuje smrtí podchlazením. V příštích 50 letech budou v zimovištích motýla zuřit i častější bouře a to je další hrozba. V roce 2002 už jedna taková silná bouře populaci zimující monarchů krutě zdecimovala.  Je ale otázka, jestli budou mít „monarchové“ vůbec kde zimovat, protože za posledních 30 roků zmizelo 44% lesů, v nichž tito motýli zimují, a devastace pokračuje.

V této souvislosti je snad namístě odvolávka na neustále tradovaný příběh o tom, že motýl monarch zmizí z americké přírody díky pěstování geneticky modifikovaných plodin, především pak tzv. Bt-kukuřice. Tato kukuřice má přenesen gen pro krystalický protein mikroorganismu Bacillus thuringiensis (odtud ono označení Bt), který je toxický pro jasně definované skupiny hmyzu. Toxin se používá jako ekologický insekticid v postřicích nejen na polích ale i v lesích už po desetiletí a zatím nebyly prokázány jakékoli jeho škodlivé účinky na jiné než „cílové“ organismy.

V pokusech, na něž se mnozí novináři zhusta odvolávají, byla přirozená potrava housenek motýla monarcha – listy klejichy -  poprášena pylem kukuřice obsahujícím Bt-toxin. Housenkám to pochopitelně nešlo moc  k duhu a hynuly. V této fázi byl alarm proti Bt-kukuřici celkem logickou reakcí. Přestal jí být po následných experimentech, které jasně prokázaly, že housenky se pylem poprášeným listům klejichy vyhýbají jako čert kříži. Žraly je jen v pokusných podmínkách, kde měly na vybranou – buď listy s pylem nebo hlad. Ještě závažnější je fakt, že pro pokusy byl použit pyl z odrůdy, která má extrémně vysoký obsah Bt-toxinu v pylu a nikdy se nikde na polích nepěstovala. Následně se ukázalo, že v krajině, kde jsou pěstovány geneticky modifikované Bt-plodiny, se motýlům vede naopak lépe, protože tu farmáři nemusí používat na hubení hmyzích škůdců tolik insekticidů. Ty si na rozdíl od Bt-toxinu účinného jen na úzce vymezenou skupinu hmyzu mezi svými oběťmi nevybírají. O tom se už ale tolik nepsalo. Tolik tedy jen na okraj při příležitosti, jež se nabídla k nápravě jednoho tradovaného omylu.


Prosím, seznamte se – miláček amerických ochránců přírody motýl Danaus plexippus.


Snímek ze slavných testů ukazuje housenku na listu silně poprášeném pylem z Bt-kukuřice. Žer nebo ne – čeká tě stejně smrt. Buď na Bt-toxin nebo hladem.


Ve skutečnosti se motýlům v krajině, kde se pěstují Bt-plodiny, daří velmi dobře. Nestříká se tu totiž tolik insekticidy.
Datum: 15.11.2003
Tisk článku


Diskuze:

diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu

Petr Pavel2,2015-03-24 08:37:22

Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 3 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 6 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 5 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 9 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 8 opravdu přínosných uživatelů, kteří úplně každého uživatele do posledního musí upozornit na to, že je směšný. A každého jednotlivce musí na tuto veledůležitou informaci upozornit v samostatném příspěvku.
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.

U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze jen pro rozumné lidi

Odpovědět

S těmi monokulturami máte samozřejmě pravdu

Pavel Brož,2003-11-17 12:46:37

Vysazování monokultur už v minulých století přinášelo kromě zisků i problémy (např. s náchylností vůči polomům, nebo s náchylností na lesní choroby). Je nutné vidět obrovský rozdíl mezi situací v USA a v Evropě, který existoval už na počátku devatenáctého století. Zatímco USA byly a jsou dodnes v průměru málo obydlenou zemí s ohromnými neobydlenými prostorami, na kterých je dodnes příroda relativně dobře zachována v téměř původním stavu (bohužel jsou zde také ohromné prostory, kde po této původní přírodě nezbylo vůbec nic), Rakousko-Uhersko bylo už před dvěma stoletími relativně hustě obydlenou zemí s převážně kulturní krajinou, která doznala už za předchozích staletí výrazných změn způsobených lidskou činností (kromě ubývání lesů také např. rozvoj rybníkářství zejména v jižních Čechách). Lesní zákon pocházející z dob Marie Terezie zcela určitě neměl za svůj cíl chránit populace motýlů ani obecně ochraňovat biodiverzitu ve smyslu, v jakém jí dneska rozumíme, ale měl regulovat péči o les způsobem, který by garantoval jednak jeho zachování jako statku přinášejícího hodnotu prostřednictvím těžby dřeva, a jednak aby garantoval zachování v něm žijících populací lovné zvěře. V podstatě tedy bylo v té době na les nahlíženo nikoliv jako na druh biotopu, který měl být chráněn v pokud možno původní přírodní podobě, ale jako na jakýsi druh pole, na kterém se speciálním způsobem hospodaří a které je nutno speciálním způsobem obdělávat. Dlužno dodat, že jenom díky tomuto převelice moudrému zákonu máme nějaké lesy ještě dnes, jelikož díky tomu, že je nás zde na podstatně menší ploše relativně více, než v USA, tak bychom o ty lesy jinak za poslední dvě století nepochybně přišli. Proto porovnání s legislativou např. v USA, kde žádný podobný zákon neexistuje, což má naprosto nepřehlédnutelné důsledky v mohutném úbytku tamních lesů, vychází jednoznačně ve prospěch ČR, a to i přesto, že nepochybně existují v USA soukromé rezervace, kde se ochrana lesa provádí za jiným účelem, než u nás (tj. za účelem udržení původního přírodního biotopu, nikoliv za účelem dlouhodobého udržení kulturního lesa, který slouží primárně regulované těžbě a regulovanému lovu), a kde se provádí s ohledem na udržení maximální druhové biodiverzity. Kolik procent amerických lesů je v takovéto péči? Docela málo, viďte? A co myslíte, ty ostatní lesy mimo ty rezervace bez schopné legislativy spíše padnou, nebo spíše budou zachráněny amatérskými akcemi "Kupte si hektar lesa"? Já osobně bych typoval to první. O tom se ale bohužel budeme moci přesvědčit až časem, podle vývoje ploch lesů v USA v příštích letech. Zkrátka řečeno - máte pravdu, že z hlediska ochrany druhové biodiverzity leccos v některých amerických soukromých rezervacích dělají mnohem lépe, než se dělá u nás. Na druhou stranu bez legislativy a la Marie Terezie jim tam časem kromě těch několika málo procent lesů, které jsou těmi vzornými soukromými rezervacemi, žádné jiné nezbudou. A do třetice nelze zapomínat na to, že soukromá rezervace se jako jakýkoliv jiný soukromý majetek dědí - nevyhnete se případům, kdy dědic lesa, jsa momentálně ve finančně svízelné situaci, tento les bez cavyků prodá někomu, kdo s ním bude mít úplně jiné umysly, než ho provozovat jako rezervaci. A takovým úmyslům bez schopné legislativy opravdu nezabráníte.

Odpovědět

Re: P. Brož

MJ,2003-11-17 05:36:00

Bohužel se mýlíte. V "ochraně" lesů toho máme spoustu co dohánět a soukrome americké rezervace by nam měly jít v mnoha směrech příkladem, protože ve výsledku fungují docela roumně a efektivně. Podíváte-li se na 70-150 let staré mapy Čech, zjistíte že zalesněných ploch nás za tu doby výrazně stoupla. To se neznalému člověku zdá na první pohled optimistické, stejně tak mnoha ochranářům. Přitom je to opravdu závažný problém. Začalo se totiž neúměrně zalesňovat. Navíc často nevhodými dřevinami (např. smrkové monokultury z geneticky nevhodých populací) a havně se změnil celkový způsob lesního hospodaření. Následkem toho se za posledních 50 let u nás prudce snížily velikosti populací mnoha motýlů a pochopitelně jich také spousta vymřelo. Mnoho druhů bylo vázáni např. na tzv. pařeziny - tedy pravidelně vysekávané rozvolněné lesy - ty ovšem už dnes neexistují, protože tento druh hospodaření se lesákům jaksi nevyplatí (nedá se z něj asi prodat to dřevo). Následkem zbytečného zalesňování a výsadbou monokultur zmizely okraje lesů s hájovými porosty, dodnes se smrky zalesňují typicky stepní a suťové habitaty (jeďte se podívat na Křivoklátsko) apod. Jak se postupně ukazuje zalesňování spolu se změnami hospodaření (málo se dnes pase, seká kosou a někdy i málo vypaluje) jsou hlavními důvody vymírání naší motýlí fauny (motýli jsou v tomto případě vybráni jen jako skupina na které je o dobře vidět - protože je spista lidí zbírá a tím pádem existují podrobné informace o jejich minulém i současném rozíření, ale pochopitelně to platí i pro mnohé jiné hmyzí skupiny).
zdravi -MJ-

Odpovědět

Mimochodem, v té ochraně lesů jsme dalece předalec

Pavel Brož,2003-11-16 12:39:48

a to už od dob Marie Terezie, kdy byl přijat velice moudrý zákon o tom, že z lesa se smí za rok vytěžit jen tolik, kolik ho tam za ten rok přiroste. Samozřejmě to v praxi není dokonalé, existují občas u nás např. případy pirátského kácení lesů atd., nicméně ve srovnání s např. USA, kde si majitel lesa může naprosto legálně z něj udělat třeba poušť, jsme v ochraně lesů stále o míle napřed. V USA ochranu flikují např. akcemi typu "Zachraňte les - kupte si hektar lesa", kdy si movitý lesní fanda od majitele kousek lesa vykoupí, a ten pak chrání. V reálu to moc nepomáhá, jak je vidět na tom úbytku lesů (vlastně tam hřeší na to, že těch lesů tam zatím mají stále ještě hodně, dříve nebo později ale budou muset nakonec oprášit staleté tereziánské koncepty).
Ono za toho Rakouska-Uherska bylo podobných zákonů více, byla např. velice přísná pravidla kolik kop hnoje na jednotku pole musí být ročně dáno, aby nedocházelo k jeho vyčerpávání, a mnoho dalších věcí, jak vím ze vzpomínek svého dědy. To ale bylo ještě za dob, kdy zemědělství bylo ještě opravdovým zemědělstvím, nikoliv skoro hydroponickým pěstovaním obilnin, kdy se enormních výnosů dosahuje za cenu postupné eutrofizace podzemních vod průmyslovými hnojivy (i když jejich aplikované množství po revoluci díky jejich drahotě výrazně pokleslo, bohužel ale jen dočasně).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz