Keratinázou na priony  
Americko-nizozemský tým našel biologickou cestu pro likvidaci nebezpečných prionů, původců nemoci šílených krav, skrapie ovcí nebo Creutzfeldt-Jakobovy choroby lidí.
Prion není nic jiného než „zašmodrchaná“ bílkovina, která je v rozmotaném stavu dokonale neškodná. Zašmodrchání jí ale dodává děsivé vlastnosti – množí se v těle nemocného řetězovou reakcí, ničí přitom neurony a navíc odolává široké škále vlivů, jež většinu bílkovin spolehlivě ničí. Pro zničení prionů se tak nabízí poměrně úzké spektrum postupů – dlouhodobé autoklávování za zvýšeného tlaku, spálení za velmi vysokých teplot nebo působení silnými oxidačními činidly. Všechno je to dost drahé.

Tým vedený Jasonem Shihem z North Carolina State University zjistil, že priony lze spolehlivě zničit enzymem keratinázou. Shih se už desetiletí zabývá likvidací odpadů z drůbežářského průmyslu a před několika roky odhalil, že pro likvidaci slepičího peří lze s výhodou využít bakterie Bacillus licheniformis kmene PWD-1. Bakterie vděčí za tuto vlastnost zvláštní formě enzymu keratinázy. Odtud byl už jen krůček k izolaci genu pro keratinázu a k výrobě enzymu biotechnologickými postupy ve velkém.

Proteinový apetit keratinázy se neomezuje jen na peří. V laboratorních testech ničí keratináza zcela spolehlivě priony. V natráveném materiálu nezbude prion schopný vyvolat onemocnění. To je jistě dobrá zpráva tváří v tvář faktu, že byl zaveden naprostý zákaz zkrmování masokostních mouček hospodářským zvířatům. A to navzdory tomu, že dostatečně vysoké teploty za zvýšeného tlaku, jež se používají při výrobě masokostních mouček, priony také spolehlivě likvidují. Pokud by se surovina nejprve ošetřila keratinázou a teprve pak se ohřála, kleslo by riziko „přežití“ prionů na nulu. Ale bylo by zase dražší. Už teď nebyly náklady na „ohřev“ vyráběné masokostní moučky nijak zanedbatelné a průšvihy s priony vypukly poté, co se některé země pokusily ušetřit tím, že snížily teplotu při zpracování suroviny. V relativním chladu pak priony ve vyráběné moučce v pohodě přežily.

Samotná keratináza v krmivu nevadí. Naopak. Při dalších Shihových pokusech se ukázalo, že drůbež krmená krmivy s přídavkem keratinázy roste lépe.


Neškodný prionový protein (vlevo) se v těle rozkládá řadou enzymů. Jeho prostorová varianta zvaná prion (vpravo) odolá i vlivům, které jsou pro většinu bílkovin „smrtelné“.
Datum: 07.01.2004


Diskuze:

proč?

dejv,2004-04-21 09:36:14

Moc by mě zajímalo , proč při nakažení 1 krávy musí vybít všechny vrstevnice, je vůbec dokázán přenos prionů a já osobně vůbec nevěřím, že je lze přenášet pouze masokostní moučkou.
Děkuji

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz