Asi 100 nanometrů (miliontin milimetru) velké zrno stišovitu, v se nachází 3 nanometrů velká uzavřenina (inkluze) kvazikrystalu Al63Cu24Fe13. Difrakce elektronů v transmisním elektronovém mikroskopu umožňuje určit vnitřní uspořádání atomů uvnitř krystalu (okénko v modrém rámečku). Protože stišovit je odrůda křemene, která vzniká za extrémního tlaku, předpokládá se, že vznikl při dopadu meteoritu, nebo dávno předtím, při srážce dvou meziplanetárních kamenných těles. Naměřený poměr izotopů kyslíku svědčí spíše o té druhé variantě možného původu. Kredit: Luca Bindi et al., PNAS 2012