Princip je podobný tomu, jaký známe z klasického deskového kondenzátoru se dvěma plochými propojenými elektrodami, mezi nimiž je malá mezera. Když se na elektrody přivede proud, jejich opačné náboje způsobí, že systém v určité poloze „ztuhne“. Násilím lze takový stav vychylovat, což vede k nárůstu napětí na elektrodách a obvodem začne procházet elektrický proud. Problém je v tom, že z hlediska výtěžnosti takového systému je potřeba udržet kapičky co nejblíže. Toho Krupenkin elegantně dosáhl tím, že je oddělil od dalších kapek nevodivým izolantem v podobě jiné kapaliny. Mezi povrchem kuličky rtuti a druhou (pevnou) elektrodou docílil mezer jen 10 – 50 nanometrů. (Kredit: InStep NanoPower)