O.S.E.L. - Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy
 Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy
Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Posádka Apolla 11 simuluje průzkum Měsíce na Zemi. Kredit: NASA.
Posádka Apolla 11 simuluje průzkum Měsíce na Zemi. Kredit: NASA.

Časopis National Geographic v březnu 2015 měl na obálce téma konfliktů veřejnosti s vědou. Zmiňuje tam odpůrce změny klimatu, evoluce, přistání na Měsíci, očkování a geneticky modifikovaných potravin. Titulnímu obrázku vévodí nápis „The War on Science“, čili „Válka proti vědě“. V poslední době se v USA i jinde s tím výrazem často operuje a bombardují se s ním odpůrci toho či onoho vědeckého konceptu.

 

John C. Besley. Kredit: Michigan State University.
John C. Besley. Kredit: Michigan State University.

Odborník na public relations John Besley z Michiganské státní univerzity a jeho spolupracovníci před pár dny zveřejnili v časopisu The Conversation text, v němž hodnotí obviňování odpůrců vědy z války a podobných věcí, jako ve skutečnosti kontraproduktivní. Besley a spol. v podstatě chápou, že antivědečtí myslitelé mohou vědce štvát nebo přímo dohánět k zuřivosti. Když ale obhájci vědy prezentují současnou situaci jako „válku“ nebo „boj“ či „konflikt“, tak to podle Besleyho příliš nepomáhá.


Besleyho nedávný výzkum ukazuje, že když vědci v USA obviňují konzervativní politiky a další osobnosti z „války proti vědě“, tak to americká veřejnost vnímá jako agresivní krok. A takto vnímaná agresivita může naopak poškodit důvěryhodnost vědců a celé vědy v očích veřejnosti, především její konzervativní části, která stejně o vědě neustále pochybuje.

 

Viníkem je podle Besleyho zákeřný Efekt rámování (Framing effect), který je jednou z podob kognitivního zkreslení, jenž nám znepříjemňují život. Stručně řečeno, pokud je nějaká záležitost prezentována pozitivně, se ziskem či výhodami, tak mají lidé tendenci dát ji přednost a klidně i riskovat. Když je ta samá záležitost zarámována negativně, v podobě konfliktu či ztráty, tak lidé nejsou ochotni riskovat a této záležitosti se vyhýbají. Procentuální rozdíly v souhlasu lidí s věcí prezentovanou pozitivně a negativně přitom mohou být naprosto ohromující.

Důvěryhodnost vědců vzhledem ke vnímání jejich postoje, od zdvořilého až po agresivní. Kredit: Hardy et al. (2019).
Důvěryhodnost vědců vzhledem ke vnímání jejich postoje, od zdvořilého až po agresivní. Kredit: Hardy et al. (2019).


Besleyho tým si vybral 1024 dospělých Američanů, kteří představovali průměrný vzorek populace USA, pokud jde o věk, pohlaví, vzdělání a politické přesvědčení. Na nich pak otestovali vliv článku o problémech vědy, pojatého různým způsobem. K tomuto účelu použili článek z blogu časopisu Scientific American z roku 2017, který nese případný název „The War for Science“. Tento článek zpracovali do tří variant textu – agresivní, méně agresivní a neagresivní. Vědci pak zkoumali, jak tyto články ovlivní důvěryhodnost vědy v očích účastníků experimentu.


Politicky nevyhranění Američané svůj pohled na důvěryhodnost vědy podle míry agresivity článku neměnili. Liberální Američané s rostoucím agresivním tónem článku věřili v důvěryhodnost vědy o něco více, ale konzervativní Američané naopak méně, a to výrazněji.

 

National Geographic, War of Science. Kredit: National Geographic.
National Geographic, War of Science. Kredit: National Geographic.

Ve skutečnosti nešlo o příliš rozsáhlý výzkum co do počtu jeho respondentů. Badatelé ale nakonec dospěli k závěru, který má obecnější platnost. Agresivita postoje, i když jde o jistě spravedlivé rozhořčení, obvykle nerozšíří řady sympatizantů, ať už jde o vědu nebo další výrazná témata současného světa, v nichž dnes vedou hluboké tektonické linie. Agresivní komunikace má smysl například při volbách osobností, když je potřeba zasáhnout protikandidáty. Pokud jde ale o vědu a podobné záležitosti, i když to poslední dobou někdy vyžaduje téměř nadlidskou sebekontrolu, tak je na sociálních sítích vždy lepší zhluboka dýchat a nenechat své planoucí emoce řinout ven.

 

Jinými slovy, nemá smysl nadávat nebo se zle vysmívat lidem, že nevěří v kulatou Zemi, Apollo 11 nebo v očkování anebo že volili toho a toho darebáka, který škodí zemi. Je to naopak kontraproduktivní, protože taková agresivita odrazuje umírněné lidi s odlišnými názory či neutrálními názory, aby změnili svůj postoj. Není náhodou, že se podstatná skupina manipulátorských botů na sociálních sítích vydává za extrémně vyhraněné oponenty, kteří dští oheň a síru z druhé strany barikády. Jejich cílem je odradit umírněné či neutrální uživatele.


Besley a spol. doporučují, aby lidé, kteří se zabývají komunikací vědy, co nejvíce mysleli na Efekt rámování. Komunita vědců a jejich příznivců podle nich nemůže spoléhat na agresivní taktiky komunikace. Věda potřebuje trvalou a širokou podporu napříč politickým spektrem, aby mohla být přínosem pro celou společnost.

Video:  John Besley: US Public Opinion About Nuclear Energy


Literatura
The Conversation 11. 1. 2019, Science Communication 41: 90-112.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:18.01.2019