Jestli máte někde ve svém okolí diamant a váš zrak se může pokochat jeho svůdným třpytem, tak vězte, že se díváte na brutálně stlačené a zahřáté mořské dno. Nějaké to bahno a mořská sůl. Zjistili to geologové Macquarie University v australském Sydney. V mnoha diamantech jsou stopy solí a to podle nich ukazuje, že diamanty byly stvořeny nezměrnými geologickými procesy z dávných den oceánů, pohřbených hluboko pod dnešní zemskou kůrou.
Jak se zdá, tímto způsobem vznikla většina diamantů, které jsme nalezli na povrchu Země. Zbývající diamanty zřejmě vznikly krystalizací roztavených hornin hluboko v zemském plášti. Potvrzují to experimenty, které uspořádali Michael Förster a jeho kolegové. Napodobili v nich extrémní teploty a tlaky, které panují v hloubkách kolem 200 kilometrů. Pak názorně předvedli, že mořská voda a sedimenty mořského dne za těchto podmínek reagují tak, že by vytvořily diamanty přesně takového složení, jaké nacházíme.
Přítomnost solí v diamantech byla dlouho záhadou. Říkalo se, že by tato sůl mohla pocházet z mořské vody, ale scházely důkazy. Förster a spol. teď potvrdili, že se vší pravděpodobností skutečně pochází z mořských sedimentů. Aby k něčemu takovému mohlo dojít, tak bylo nutné, aby se velké kusy dávného mořského dna dostaly velmi rychle (alespoň v geologickém smyslu slova), do hloubky minimálně 200 kilometrů, procesem zvaným subdukce, tedy zanořováním jedné tektonické desky pod druhou.
Rychlost zanoření je důležitá. Aby vznikly diamanty, tak mořský sediment musí být stlačený na více než 4 gigapascaly (tj. 40 tisíc atmosfér) předtím, než se roztaví v teplotách nad 800 °C, které panují v zemském plášti. Försterův tým to odvodil v pozoruhodných experimentech, v nichž badatelé vytvořili sérii podobných tlaků a teplot. Do experimentálního zařízení umístili vzorky mořských sedimentů a peridotit, magmatickou horninu, která je zřejmě hlavní složkou zemského pláště.
Když vědci použili teploty mezi 800 °C a 1100 °C a tlaky mezi 4 a 8 gigapascaly, tak jim ve směsi vznikaly soli, jejichž poměr sodíku a draslíku velmi přesně odpovídal solím, které nalézáme v diamantech. Podle Förstera jejich experimenty pěkně ukazují, že námi nalézané diamanty skutečně vznikají při recyklaci uhlíku z pradávných mořských sedimentů v subdukčních zónách zemské tektoniky. Mohla by to být úžasná reklama na třídění odpadu.
Literatura
Macquarie University 30. 5. 2019, Science Advances 5: eaau2620.