O.S.E.L. - Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra
 Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra
Supermasivní černá díra v motoru kvasaru J2157 je nefalšovaný galaktický predátor, který sežere jedno Slunce denně. Je to tím pádem nejrychleji rostoucí černá díra ze všech, co známe ve vesmíru. Domácí supermasivní černá díra Mléčné dráhy je proti tomuto monstru naprosto titěrná.

Supermasivní černá díra. Kredit: NASA/JPL-Caltech.
Supermasivní černá díra. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Už nějaký čas víme, že v mladém vesmíru existovaly překvapivě gigantické supermasivní černé díry. Jenomže nevíme, kde se tam vzaly. Odporuje to našim dosavadním představám o vzniku a vývoji černých děr galaktických velikostí, které ovšem nejsou zrovna pevné jako skála. Je to jedna z palčivých záhad dnešní astrofyziky.

Christopher Onken. Kredit: Australian National University.
Christopher Onken. Kredit: Australian National University.

 

A mezi těmito supermasivními černými dírami raného vesmíru nacházíme opravdová monstra. Christopher Onken z Australian National University (ANU) a jeho kolegové nedávno zjistili, že jedna z těchto ultimátních černých děr je vlastně nejnažranější a tím pádem nejrychleji rostoucí známou černou dírou ve vesmíru.

 

Tenhle galaktický predátor má hmotu asi 34 miliard Sluncí. Je tím pádem zhruba 8000krát hmotnější, nežli naše stará dobrá supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy. Nachází se v motoru kvasaru SMSS J2157–3602, zkráceně J2157, což je, nikoliv náhodou, nejzářivější ze známých kvasarů.

 

Co se týká chuti k jídlu, badatelé přišli na to, že si tahle veleobří černá díra dává k snědku asi tak jedno Slunce denně. Množství pozřené hmoty přitom těsně souvisí s hmotností dotyčné černé díry. Jak Onken trefně poznamenává, kdyby naše supermasivní černá díra Sgr A* chtěla vyrůst do velikosti černé díry kvasaru J2157, tak by musela sežrat asi tak dvě třetiny hvězd v Mléčné dráze.

Very Large Telescope. Kredit: ESO/H.H.Heyer.
Very Large Telescope. Kredit: ESO/H.H.Heyer.

 

Onkenův tým použil k výzkumu kvasaru J2157 a přesnému určení hmoty jeho supermasivní černé díry pozorování chilské soustavy teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře ESO. Stejný tým je také zodpovědný za samotný objev kvasaru J2157, k němuž došlo v roce 2018.

 

Kvasar J2157 pozorujeme ve vesmíru, který byl starý pouhé 1,2 miliardy let. Jeho supermasivní černá díra je největší, jakou známe v takto mladém vesmíru. A také jedna z největší supermasivních černých děr vůbec. Onken s kolegy teď budou pátrat po dalších podobných monstrech, abychom konečně vyřešili záhadu příliš velkých černých děr v příliš mladém vesmíru.

 

 

Literatura

Australian National University 1. 7. 2020.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 496: 2309–2314.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:04.07.2020